„Buď pozdraven, požehnán pramen zdraví“

Alfons Mucha (1860-1939) je jedním z nejvýznamnějších představitelů hnutí art-nouveau, které vzniklo v Paříži v devadesátých letech 19. století a rychle se rozšířilo po světě. Podstatný podíl na věhlasu art nouveau měly Muchovy plakáty, návrhy nejrůznějších dekorativních předmětů. Muchovy plakáty od roku 1982 sbírá Ivan Lendl, náš proslulý tenista a nikdo na světě nemá větší sbírku Muchových plakátů než je ta, kterou dal dohromady právě Ivan Lendl. Výstava má svou premiéru v pražském Obecním domě a my jsme si v redakci samozřejmě vzpomněli na Muchův obraz, který visí v piešťanském Thermia Palace a o němž se toho u nás moc neví.

Malíř se vrátil z Ameriky domů v roce 1909, v době velkého rozkvětu piešťanských lázní a byl v Piešťanech častým hostem. V Piešťanech se totiž léčila i jeho dcera, za kterou je považována jedna z mladých žen na obraze (unavená dívčina v houpacím křesle). Obraz o délce asi čtyř metrů namaloval Mucha na míru a to do prostoru nad vstupem do velké jídelny Thermia Palace z kavárny. Obraz byl slavnostně odhalen 15. května 1932 (v roce 1962 rekonstruovala obraz Muchova dcera, Jarmila Teršová-Muchová), obraz byl ale považován za nástěnnou malbu až do 19.října 2000, kdy byl odcizen. Zloději obraz v noci vyřízli velmi nedbale z rámu a už se zdálo, že se do Piešťan nikdy nevrátí. Naštěstí existovaly fotografie zcizeného obrazu a lázně nechaly udělat z fotografií obrazu pohlednice. Pravděpodobně díky tomu se povedlo v roce 2004 obraz vypátrat a zajistit v Brně, přímo při předávání obrazu domluvenému zájemci z Rakouska (zloději chtěli za obraz 95 tisíc euro). Do Piešťan se poškozený obraz vrátil v lednu roku 2005.

Výstava, která probíhá v Obecním domě v Praze, člení tvorbu Alfonse Muchy do tří hlavních období, jež sledují především autorův zájem o plakát: Pařížské období (1894-1904), Americké období (1904-1909) a České období (1909-1935). Především desetiletý pobyt v Paříži znamenal všestranný rozvoj tvorby Alfonse Muchy a to přitom na svou příležitost čekal od roku 1887. Zlom nastal v roce 1894, kdy úplnou náhodou získal zakázku na plakát pro hru Gismonda se Sarah Bernhardtovou a Muchovo jméno je dodnes spjato především s tímto plakátem. Muchova tvorba v Paříži zasáhla i do jiných oblastí. Dokázal lidi vtáhnout nenásilně do reklamy na čokoládu, na sušenky. Dokázal v reklamním poutači vzbudit v kupujících dojem, že se zakoupením výrobku stávají účastníky něčeho výjimečného. Když se vrátil Alfons Mucha do Čech, už se věnoval tvorbě plakátů pouze příležitostně, plně ho zaměstnávala tvorba Slovanské epopeje, kterou věnoval v roce 1928 desátému výročí vzniku Československa.