Soutěž o víkendový pobyt v hotelu SEN v Senohrabech u Prahy

Čtenáři, kteří správně odpoví na soutěžní otázky, budou zařazeni do slosování o víkendový pobyt pro dvě osoby (pátek-neděle) s polopenzí ve wellness hotelu SEN v Senohrabech u Prahy.

Soutěž o 2 vstupenky do AQUAPALACE Praha-Čestlice

Čtenáři, kteří správně odpoví na soutěžní otázky, budou zařazeni do slosování o 2 vstupenky do Aquapalace Praha-Čestlice.

Soutěž o 1x celodenní pobyt v centru WELLNESS a REHABILITACE Svaté Pole

Čtenáři, kteří správně odpoví na soutěžní otázky, budou zařazen do slosování o 1x celodenní pobyt (s procedurami a obědem) v centru rehabilitace a wellness Svaté Pole.

Soutěž o vstupenky na kosmetický veletrh WORLD OF BEAUTY & SPA, který se koná 10. - 11. března 2017

Prvních deset soutěžících, kteří správně odpoví na otázku, získají 2 VIP vstupenky na veletrh WORLD OF BEAUTY & SPA jaro 2017.
Dnešní čtyřicátníci - autor: Petra Braunová

„Pořádná důchodová rána přijde, až generace narozená v první polovině 70. let půjde sama do důchodu. Z čeho tito budoucí důchodci budou žít, to je skutečně otázka. Nedovedu na ni odpovědět,“ říká ekonom Pavel Kohout, odborník na důchodovou reformu.

Dnešní čtyřicátníci

budou muset v důchodu spoléhat na vlastní rodinu

V euforii z politických změn po roce 1989 si naši politikové nevšimli, že se přestaly rodit děti. Demografové bez větší odezvy ukazovali své varující grafy. Už dnes tvoří ekonomicky aktivní obyvatelé ČR jen 60 procent obyvatel. O rozhovor na téma „budoucí důchodci“ jsem požádala ekonoma Pavla Kohouta, spoluzakladatele finančně poradenské firmy Partners, kde působí jako ředitel strategie. Pavel Kohout byl také členem pracovního a poradenského orgánu vlády NERV (Národní ekonomická rada vlády) a novým členem komise Poradního externího sboru (PES), založeného bývalým ministrem financí Edvardem Janotou. Je tedy jedním z ekonomů, kteří budou u zrodu nové důchodové reformy stát osobně.

Který evropský či jiný stát má podle vašeho názoru nejfunkčnější důchodový systém a proč?

Kanada, Austrálie, ale pokud chceme zůstat v Evropě, tak Švédsko. Švédský systém je dobře propočítaný a diverzifikovaný – část spočívá na bedrech státu a část je investována do majetku. Tím pádem si Švédové vytvářejí majetkové rezervy. Dá se stručně vysvětlit, v čem spočívá švédský model veřejné penze? Základním principem švédského modelu je, že většina lidí bude muset pracovat více a déle, aby získali takový důchod, který jejich prarodiče považovali za zaručený. Do penzijního fondu přispívají lidé, kteří pracují. Ale platby sociálního pojištění jsou kalkulovány podle vztahu výše mezd a projekce délky života, což umožňuje pružnost v přizpůsobení příjmů penzijních fondů demografickým změnám.

Proč nemůžeme takový model beze zbytku přijmout i my?

Přijímat cizí, byť fungující model, můžeme jen do omezené míry. Je to stejné, jako když si oblečete cizí šaty a boty. Každý máme jinou velikost, jiné proporce – každý národ má určité vlastnosti, strukturu, zaměstnanost, demografii, jiný způsob fungování úřadů a systémů – jeden model se nedá přesadit. Ale ponaučení si snažíme vzít, to jistě. Švédský model vstoupil v platnost teprve v roce 2000, je tedy relativně nevyzkoušený.

Dá se vůbec v tuhle chvíli problém s důchodovým systémem jednoznačně vyřešit?

Neexistuje žádné jednoznačné řešení problému. Každý stát se s důchody potýká. Od 40. nebo 50. let dvacátého století, kdy byly průběžné penzijní systémy zavedeny ve většině zemí, proběhly rozsáhlé společenské změny. Zejména poklesla porodnost. Lidé se začali spoléhat na stát namísto na sebe a na vlastní rodinu. Velmi destruktivní proces. Možná fatální pro Evropu a pro Západ vůbec. Ideálním důchodovým systémem by mohla být ekonomika, která v rozhodující míře spoléhá na rodinné vazby, kdy děti živí své staré rodiče. Tento model byl průběžným systémem vytěsněn, protože po zaplacení „sociálního pojištění“ již lidem nezbývají ani prostředky ani chuť podporovat své rodiče. Přirozená mezigenerační solidarita byla průběžným systémem zničena. Jaký máte názor na ultraliberální tezi, že zapojení občana do důchodového systému by mělo být dobrovolné, protože stát, zejména náš, je nejhorší hospodář? Chápu, když uvážím, kolik sám ze svého příjmu platím na sociální zabezpečení, aniž bych peníze viděl zpátky. Taky mě to zčásti připadá jako mrhání penězi, které bych mohl věnovat rodičům a prarodičům. Jsem ale ochoten pochopit argument, že kdyby tento systém nebyl, tak by hodně chudých starých lidí žebralo na ulici. Určitá míra povinnosti vůči starým spoluobčanům v moderní společnosti musí být, nikdo z nás si nepřeje, aby staří lidé žebrali. Jde o to, aby systém nepřerostl lidem přes hlavu, aby nezačal žít z podstaty. Důležité je nalezení rovnováhy mezi rozsahem důchodového systému a mezi požadavky na všeobecné sociální zabezpečení.

Neměly by nás události v Maďarsku vést spíše k dobrovolnému, než povinnému fondovému pilíři?

To, že maďarská vláda zkonfiskovala povinné penzijní fondy je průšvih, který svědčí o tom, že maďarská vláda není dobrá. Pokud má země takhle špatnou vládu, která nerespektuje majetek svých občanů, tak není v bezpečí nic, ani dobrovolné fondy, ani bankovní, nic. Doufám, že u nás podobná vláda nikdy nebude. Nejlepším penzijním fondem je mít zcela soukromý majetek v takové podobě, aby na něj nenechavá ruka státu dosáhla co možná nejhůře.

Měl by stát vůbec dotovat penzijní připojištění?

Penzijní připojištění je nešťastný termín, který nabízí představu, že penze je pojistná událost. To není pravda, takové tvrzení vzniklo ještě za německého železného kancléře Bismarcka na konci 19. století, kdy se 65 let dožil málokdo. Název jsme čistou setrvačností převzali, i když se změnily podmínky a lidé se důchodového věku dožívají běžně. Obecně jsem proti tomu, aby stát cokoli dotoval včetně spoření. Přímé dotace považuji za nevhodné. Byly schváleny v 1. pol. 90 let, kdy byly rozpočty přebytkové a mělo se za to, že bude peněz dost. Dnes je situace jiná.

Máme tedy čekat hluboký pokles životní úrovně?

S jistotou můžeme tvrdit, že na důchody bude méně než dnes. Není možné provést kouzelnický trik, který by tento fakt zrušil. Ze současné věkové struktury obyvatel se to dá propočíst s určitou mírou spolehlivosti dopředu. Důchody budou v poměru k platům v horším případě kolem 40 %. Dostavila se populační vlna, sice slabší než demografové očekávali, ale i kdyby během nejbližších let vzrostla populace ještě víc, její význam se projeví až za 40 let. Na bedrech dětí, kterým je dnes od 1-8 let bude ležet těžká zátěž, budou nás muset živit.

Takže silné populační ročníky lidí narozených po roce 1970 doplatí na utrácení předchozích generací nejvíc?

Pořádná důchodová rána přijde, až generace narozená v první polovině 70. let půjde sama do důchodu. Z čeho tito budoucí důchodci budou žít, to je skutečně otázka. Nedovedu na ni odpovědět.

Většina lidí se bouří proti zvyšování věkové hranice odchodu do důchodu, která se má přiblížit věku 65 let, možná i výše. Jaký je podle vás optimální věk odchodu do důchodu?

Úředně stanovený penzijní věk je umělé, nepřirozené, byrokratické opatření. Důchodový věk by měl být valorizován podle růstu průměrného věku dožití. Existuje zajímavá alternativa. Představte si, že každý občan má individuálně vedený účet, kde se sčítají jeho příspěvky odvedené do systému. Kdykoli by občan mohl nechat počítač vytvořit zprávu, jak velký by byl jeho důchod v libovolném věku. Chcete odejít do penze v padesáti? Jak je libo, ale váš důchod bude jen kapesné. Anebo vás práce baví a chcete být aktivní až do sedmdesátky? Dobrá. Až přijde čas, budete pobírat slušné peníze, alespoň do té doby, dokud stát nezbankrotuje úplně.

Budeme-li mluvit konkrétně – jak si má například poradit s třídou nezkrotných pubertálních žáků pětašedesátiletý učitel?

Jsem z učitelské rodiny a tenhle dotaz chápu. Umím se do nevděčné role učitele vcítit – mimochodem mojí mamince bude 65 a učí. Jde o to vypěstovat si mezi žáky úroveň osobní autority, což se snadno řekne, to vím, ale taky vím, že ji lze uskutečnit jednoduchou zázračnou metodou – nezvyšovat hlas a žáci poslouchají. Souhlasím, že každý učitel to nedokáže. Jsou tu však profese, které s přibývajícím věkem nesou větší problémy, například kuchařky, které celý den stojí na nohou. Nezbyde než se poučit, jak to dělají Švédové či Norové, kde je pro odchod do důchodu stanoven limit 67 let. Bude nutné projít si detailnější studii. Tohle považuji za velký problém, který není uspokojivě vyřešený.

Která naše politická strana má nejpropracovanější vizi důchodové reformy?

Ze současné vládní koalice se nedá jednoznačně říct, kdo ji vymyslel nejlépe, všechny strany mají určité představy, na kterých je něco dobrého a které je potřeba doladit. Je to záležitost počítání než politických názorů. Těžko budu nějakou stranu jmenovat, na každém návrhu je něco k pochválení a k diskuzi.

Zabýváte se podotázkou, kdyby žádná reforma nebyla?

Bez reformy bude ekonomický dopad tvrdší a bolestivější. Víme, že demografická situace se bude zhoršovat – bude klesat podíl aktivních pracujících k důchodcům – bez reformy nebudou žádné úspory. Existuje více návrhů reformy, které kolují v materiálech koaličních stran. Všechny mají podobný rámec, všechny vycházejí z výsledků Bezděkovy komise, všechny zahrnují zvýšení věku odchodu do důchodu, pouze se liší v detailech, jak ten věk prodlužovat. Všechny zahrnují penzijní fondy, jen se liší v názoru, zda-li mají být povinné či ne, jestli nemá být nějaký státní univerzální penzijní fond. Jsem zastánce opatrného optimismu, věřím, že se sladíme.

Kdy dojde ke schválení důchodové reformy?

Politické schválení důchodové reformy se předpokládá někdy před koncem volebního období téhle vlády – v platnost by tedy měla vstoupit v roce 2014, v ideálním případě o rok dříve.

Co poradíte lidem, kteří se bojí svého stáří?

Není možné žít v obavách. Je dobré šetřit, investovat do spektra nejrozmanitějších investic, akcií, fondů, nemovitostí, do vlastního bydlení. Vím, že ceny nemovitostí jsou pro mladé lidi nehorázně drahé, potýkáme se s cenovou bublinou, která ale praskne, není daleko doba, kdy ceny nemovitostí přestanou být nadhodnocené. Lidé, kteří myslí na stáří, by se neměly chytat módních trendů, nespoléhat na jednu banku – nebýt pouze bankovním klientem. A bez nadsázky svým přátelům radím, aby měli děti a aby je dobře vychovali.

Na vyšší důchody už nikdy nebudou peníze
Důchodový systém v České republice je založen na průběžném financování vyplácených důchodů. Tento systém je efektivní pokud se nezhoršuje poměr mezi počtem přispívajících do systému a počtem důchodců. Současný demografický vývoj v České republice ukazuje, že populace v ČR nezadržitelně stárne. Výrazně klesá porodnost, snižuje se úmrtnost ve vyšším věku a prodlužuje se střední délka života. Mění se populační struktura obyvatelstva, tedy poměr plátců a důchodců v systému důchodového zabezpečení. Za tohoto stavu bude český důchodový systém v budoucnu čelit silným deficitním tendencím. Aktuální prognózy předpovídají, že financování důchodového systému bude stále komplikovanější. Pro finančně stabilní budoucí vývoj je žádoucí větší diverzifikace zdrojů příjmů ve stáří.
V říjnu 2004 premiér Vladimír Špidla jmenoval Vladimíra Bezděka vedoucím šestičlenné expertní komise. Ta měla analyzovat varianty důchodové reformy, které předložily jednotlivé politické strany, a srovnat je. V závěrečné zprávě z června 2005 Bezděkova komise spočítala, že se současný systém nedá udržet, protože se za pár let Česko neúnosně zadluží. Český penzijní systém nedočkavě čeká na reformu. "Když politici mluví o tzv. důchodové reformě, vyvolávají očekávání, že důchody budou vyšší. Je to hloupost, na to už nikdy nebudou peníze," upozorňuje od počátku Vladimír Bezděk.

 
PŘÍLOHY
Reklama

TOPlist