Soutěž o víkendový pobyt v hotelu SEN v Senohrabech u Prahy

Čtenáři, kteří správně odpoví na soutěžní otázky, budou zařazeni do slosování o víkendový pobyt pro dvě osoby (pátek-neděle) s polopenzí ve wellness hotelu SEN v Senohrabech u Prahy.

Soutěž o 2 vstupenky do AQUAPALACE Praha-Čestlice

Čtenáři, kteří správně odpoví na soutěžní otázky, budou zařazeni do slosování o 2 vstupenky do Aquapalace Praha-Čestlice.

Soutěž o 1x celodenní pobyt v centru WELLNESS a REHABILITACE Svaté Pole

Čtenáři, kteří správně odpoví na soutěžní otázky, budou zařazen do slosování o 1x celodenní pobyt (s procedurami a obědem) v centru rehabilitace a wellness Svaté Pole.

Soutěž o vstupenky na kosmetický veletrh WORLD OF BEAUTY & SPA, který se koná 10. - 11. března 2017

Prvních deset soutěžících, kteří správně odpoví na otázku, získají 2 VIP vstupenky na veletrh WORLD OF BEAUTY & SPA jaro 2017.
Duše v břiše - autor: Marta Csontosová

Bakterie, které máme ve střevech, vyrábějí podstatnou část slavné mozkové chemie, včetně „posvátné“ molekuly serotoninu. Ve střevech vzniká až devadesát procent serotoninu, až padesát procent dopaminu, říká známý český psychiatr Radkin Honzák.

Duše v břiše

Když Radkin Honzák vyslovil úplně vážně před svou manželkou bioložkou (ještě jako ředitel psychiatrického ústavu) hypotézu, že za autismus může parazit, jen si klepala na čelo a doporučila mu, aby předal vedení psychiatrické kliniky někomu jinému. Dnes se autismus experimentálně léčí dodáním vajíček tenkohlavce pracečího.

Jsou pane doktore objevem stále silněji zaznívající teze o vlivu psychiky na zdraví?

Jistě víte, že ne. Občas je opravdu nutné některé věci cíleně nechat plavat, aby vás to nezničilo. Není to nic revolučního, jak se nám to dnešní „apoštolové“ snaží vnutit. Už Hippokrates říkal, že všechny nemoci pocházejí z břicha. Jako psychiatr, který se věnuje psychosomatickému přístupu polovinu století mám ale zkušenost, že zatímco biologicky přemýšlející odborníci velmi často nejsou schopni akceptovat psychologickou dimenzi (neustále by myli kliky na dveřích), jsou zastánci „psycho“ vzpupní ve věcech, týkajících se věcí z biologické oblasti.

Takže jak to máte vy?

Pašuji do psychologie BIO poznatky. Ale ne proto, že bych psycho člověka podceňoval, ale proto, abych ukázal, bez čeho se pohled na problémy člověka lékař neobejde.

Můžete být konkrétnější?

Z biologického pohledu člověk vůbec není jednotným organismem ve smyslu tradičního: jsme jedné krve. Týká se se hlavně nejužší rodiny, která je spíš společnou zoologickou zahradou, v níž žije několik podivuhodných druhů. Ano, tělo je složeno z masa a kostí, ale v každé naší buňce bydlí taková malá mrška, která se na Zemi objevila před třemi miliardami let a která se jmenuje mitochondrie. Mitochondrie se nějakou dobu jen tak potulovaly a trpělivě čekaly téměř dvě miliardy let, než se objeví buňky s jádrem. Ve chvíli, kdy se tak stalo, se mitochondrie do buňky tiše nastěhovaly. Od té doby v buňkách mitochondrie pracují a lze je přirovnat k buněčné elektrárně (vyrábějí sloučeninu nezbytnou pro energii člověka). Mitochondrie přežily trilobity, dinosaury, přežijí další druhy, které časem vymřou.

A co ty miliardy bakterií, parazitů, hub, virů v našem těle?

Těch je desetkrát víc, než všech buněk v našem těle a jejich genom obsahuje přes čtyři miliardy genů a ty vše – spolu s našimi geny – všechno řídí. Bakterie, parazité mají mírnou převahu, ale vůbec nejsou zlé. Pomáhají nám v trávících procesech, také výrazně v imunitních procesech, ve tvorbě nervových přenašečů – neurotransmiterů, v řízení sekrece enzymů – rozhodují například o složení žluči. Jejich vyhubení přílišnou hygienickou péčí, zneužíváním antibiotik, vede k řadě nemocí. Některé ty procesy jsou už zmapované (částečně obezita) a o některých se jen domýšlíme a spekulujeme.

Jak nosné jsou ty hypotézy?

Dost. Bakterie, které máme ve střevech, vyrábějí podstatnou část slavné mozkové chemie, včetně „posvátné“ molekuly serotoninu. Ve střevech vzniká až devadesát procent serotoninu, až padesát procent dopaminu. Devadesát procent bakteríí je tvořeno dvěma velkými skupinami. Jedna skupina se nazývá Firmucuti, druhá Bakteroideti. Když převládají firmucuti, začne se u člověka projevovat obezita (firmucuti jsou schopni zpracovat i to, co se běžně do kalorií nepočítá). Naopak, štíhlí lidé mají nadvládu bakteroidetů. Je to zajímavé, že k převaze firmukutů přispívá nejen vysokotuková dieta a umělá sladidla, ale také narušení normálního rytmu spánku a bdění. Nadbytek firmukutů se nachází také v případě obtíží dráždivého tračníku. Zbývajících deset procent bakterií si můžeme vyměňovat s blízkými osobami, zčásti vykrmovat specificky složenou stravou, nebo vyhubit přílišným podáváním antibiotik.

Co říká tato teorie užívání probiotik?

Probiotika pomáhají normalizovat střevní bakteriom a dokonce mají chránit před rakovinou tlustého střeva. Když lidé ještě jedli co se dalo a co bylo poživatelné, dostali Japonci do zažívacího traktu plno genů z bakterií, které umějí zpracovat „mořskou zeleninu“ nori. My to – zdá se podle výskytu alergií – zpracovat neumíme.

Co je to tedy vlastně zažívací systém?

Mluvme o trávícím systému (zažívací systém jsou metabolické procesy), který je ve střevě. Je to jakási podivuhodná trubice protažená naším tělem – jako dírka v korálku. Vše, co je v té trubici, je vlastně mimo naše tělo do doby, pokud se to stěnou střeva nevstřebá. Vstřebávání začíná v tenkém střevě a podle starších údajů má tenké střevo absorbční kapacitu až 300m2, nejnovější zprávy ten údaj podstatně zmenšují. V tenkém střevě se vstřebává většina látek, v tlustém střevě už pouze voda a minerály.
Ve stěně trávící trubice je velký nervový pletenec – tak velký, že se ji říká útrobní mozek. Ten náš útrobní mozek je dost samostatný, řídí celou řadu operací probíhajících v absolutní tmě našeho břicha. Má víc neuronů, než celá mícha a ty směřují z největší části do X. mozkového nervu, což je nerv bloudivý, neboli nervus vagus. Nervy i bakterie úzce spolupracují se složkami imunitního systému. Složek imunitního systému je ve střevech a kolem střeva naskládáno opravdu mnoho. V popsaném prostředí žijí bakterie a ostatní mrňavé potvory, které najdeme od dutiny ústní, až po úplný konec trávícího traktu a je jich asi 100 bilionů. Jejich souhrnný název je střevní mikrobion, nebo také mikrobiota.

Podle čeho je naskládané složení našeho střevního mikrobionu?

Získáme ho při porodu od maminky, když se tlačíme jejími porodními cestami. Jak je takto nakoupíme, tak je máme v zásadě po celý zbytek života. Polovina z nás nosí v žaludku helicobakter, který je za jisté situace schopen udělat nám žaludeční vředy. Helicobakter není v rodině přenosný. Dítě, které se narodilo císařským řezem, si mikrobiomu matky nelokne, nějak si poskládá svůj mikrobion, ale také je náchylnější k alergiím a k autoimunním onemocněním – to si imunitní systém člověka poplete cíle a zaútočí na vlastní tkáně (to je případ cukrovky 1.typu, nebo případ střevních zánětů).

Jak tedy pečovat o malé dítě, aby se mu vybudoval dobrý útrobní mozek?

Chudé dítě a navíc malé čuně si v dětství podstatně lépe zajistí jak střevní mikrobión, tak některé prvky imunitního systému, než bohaté dítě žijící v úzkostlivě čistém prostředí a krmené jen pečlivě vybranou a připravenou stravou. Jak důležitý je pro život střevní mikrobion, poznali už naši předci. Dnes se slavní klinici z Colorada vrátili k zapomenuté metodě a pacientovi s těžkým střevním zánětem provedli transplantaci stolice od zdravého člověka, čímž mu zachránili život. Uvedený způsob léčby už nevyvolává v odborných kruzích senzaci, dárce bývá člen rodiny. U nás zahájila ojedinělý projekt související s uvedenou problematikou Jihočeská Univerzita. Není zaměřen na mikroby, ale na tvory, které jsme byli zvyklí považovat za zlé parazity a které jsou našemu zdraví možná užitečnější, než mnohé léky.

 
PŘÍLOHY
Reklama

TOPlist