Soutěž o víkendový pobyt v hotelu SEN v Senohrabech u Prahy

Čtenáři, kteří správně odpoví na soutěžní otázky, budou zařazeni do slosování o víkendový pobyt pro dvě osoby (pátek-neděle) s polopenzí ve wellness hotelu SEN v Senohrabech u Prahy.

Soutěž o 2 vstupenky do AQUAPALACE Praha-Čestlice

Čtenáři, kteří správně odpoví na soutěžní otázky, budou zařazeni do slosování o 2 vstupenky do Aquapalace Praha-Čestlice.

Soutěž o 1x celodenní pobyt v centru WELLNESS a REHABILITACE Svaté Pole

Čtenáři, kteří správně odpoví na soutěžní otázky, budou zařazen do slosování o 1x celodenní pobyt (s procedurami a obědem) v centru rehabilitace a wellness Svaté Pole.

Soutěž o vstupenky na kosmetický veletrh WORLD OF BEAUTY & SPA, který se koná 10. - 11. března 2017

Prvních deset soutěžících, kteří správně odpoví na otázku, získají 2 VIP vstupenky na veletrh WORLD OF BEAUTY & SPA jaro 2017.
I mléčná bílkovina... - autor: Marta Csontosová

Co hrozí, když podceníme varovné příznaky intolerance mléka, lepku? Jaká nutriční výživa je východiskem?

I mléčná bílkovina...

MUDr. Pavel Frühauf VFN na Praze 1 je našim předním odborníkem na výživu dětí. Právě u dětí lze vysledovat intolerance velmi rychle. Bolí je bříško, trpí průjmy, celkově špatně prospívají...

Co je hlavní příčinou takových problémů? Mléčný cukr, bílkovina kravského mléka, lepek, i něco jiného?

Každý rok například diagnostikujeme na našem pracovišti asi stovku nových dětských pacientů s celiakií. Podle všeho se polovina nových případů projeví v dětském věku a druhá polovina v dospělosti a to v jakémkoliv věku. Pokud jde o mouku, tak kromě celiakie (autoimunitní onemocnění), to může být problém alergie na bílkovinu mouky (především pšenice), což je jedna z  osmi nejčastějších potravinových alergií. V poslední době se ale objevila i jiná diagnóza, říká se jí neceliakální glutenová senzitivita. Není to ani alergie ani celiakie, nemá to bohužel žádný diagnostický marker, ale mnoha lidem prostě dělá dobře, když lepek vysadí. Ty projevy mohou být jednak zažívací střevní, ale také neurologické, psychiatrické.

Psychiatrické?

Ano.

Jaké procento populace trpí uvedenými problémy?

Odhadujeme, že by jich mohlo být až 6 %. V současné době třeba v Americe drží bezlepkovou dietu asi 30 % populace. Ne všichni zřejmě trpí těmi problémy o kterých hovoříme, protože je to trošku i móda.

Jak je to tedy s přesností diagnostiky?

S diagnostikou lepku je to komplikovanější, nejlépe diagnostikovatelná je celiakie. Ono i to rozhodnutí držet bezlepkovou dietu je u celiakie zásadnější. Držet ji od toho nejnižšího věku po celý život, přináší složitosti. Složitosti kulinární, ale i ekonomické a u dětí v neposlední řadě i psychické. Pokud jde o alergeny, tak tam je jistá šance, že by mohly ustoupit nebo se změnit. S bílkovinou lze pracovat. Když ji totiž zahřejete, bílkovinu určitým způsobem znehodnotíte. Alergenicita může být různá a nemusí být na všechny typy obilí které zakazujeme při bezlepkové dietě (ječmen, pšenice, oves, žito). Neceliakální glutenová senzitivita je taková věc, že se prostě někteří lidé cítí lépe, když nekonzumují lepek. Proto počet lidí, kteří drží bezlepkovou dietu a orientují se na speciální nutriční výživu, roste.

Jak je to s mléčným cukrem?

Předně musím upozornit, že kromě mléčného cukru má mléko pro nás ještě jednu potencionální škodlivinu a to je bílkovina kravského mléka (2-3% dětí může být alergická na bílkovinu kravského mléka). Když maminka nemůže kojit a děti dostanou náhradní stravu, nás ročně dva až tři tisíce dětí u nás nereaguje na náhradní mléčnou stravu dobře. Už po prvním roce věku dítěte problém mnohdy ustupuje, u části dětí ale přetrvává. Teď k tomu mléčnému cukru, který je vážnou škodlivinou. Mléčný cukr je obsažen v mateřském mléce. Když dítě snáší mateřské mléko, snáší většinou i náhradní kojeneckou výživu. Vrozená nesnášenlivost mléčného cukru je vzácná. Trpí tím jen několik potomků laponských eskymáků. U nás se nevyskytuje, ale jsme všichni geneticky zakódovaní tak, že po odstavení od mateřského mléka - někdy mezi druhým až pátým rokem - se u nás objeví dispozice a můžeme se stát intoleranty mléčného cukru. Nemůžeme pít mléko a konzumovat mléčné výrobky. V našich podmínkách se asi 10-15 procent bělošské středoevropské populace díky své dispozici stane laktózovými intoleranty. Jak se to projevuje? V okamžiku, kdy dostanou mléko a mléčné výrobky, trpí v různé intenzitě zažívacími problémy. Tu intenzitu nesnášenlivosti si musí vysledovat každý z nás sám, protože pokles enzymu štěpícího mléčný cukr může být stoprocentní, ale může být i jen padesátiprocentní. Projde třeba mléko v kávě, ale hrnek mléka je už problém. Když upečete bábovku, tak to také projde většině lidí.

Je to už problém na celý život?

Ano. Každý si musí najít úroveň, kolik toho ještě snese. Nejlépe se snáší zakysané mléčné výrobky, protože v nich jsou probiotické bakterie, které dokážou doštěpit mléčný cukr (laktózu). Neschopnost organismu štěpit mléčný cukr nelze vyléčit, dietní omezení musí takový člověk už dodržovat celý život. Není to pro něj zcela výhodné, laktóza dělá ve střevě kyselé prostředí, které napomáhá vstřebávání vápníku. Je to stejné, jako když omezujete mléko a mléčné výrobky. To také omezujete přívod vápníku se všemi důsledky, které to pro kosti může mít.

Existuje typ člověka, který od pohledu může mít problém s problémem štěpení mléčného cukru?

Podle sledování jsou to lidé více pigmentovaní. Ti mívají častěji deficit enzymu štěpícího laktózu. To se vysvětluje historicky, protože když měli černoši tento problém a svítilo sluníčko, jejich organismus si dokázal vyrobil vitamín D. Když měl problém se štěpením mléčného cukru člověk v našich podmínkách, dostal křivici. Ženy s křivicí měly deformovanou pánev a dítě často potratily. Tím se vyselektovala intolerance a přežili toleranti. Proto je evropská populace více snášenlivá vůči mléku, než třeba černoši, asiati.... Až 75 procent lidské dospělé populace má s mléčným cukrem problém. Spektrum potíží je širší. Někomu je špatně, je trochu nafouklý, bolí ho břicho, až po zdrcující průjem, který nastává okolo 3 – 5 hodin po požití mléčného výrobku.

Je v podstatě jedno jaký mléčný cukr – jestli je to z kravského, ovčího, kozího mléka?

Ano, pokud je to laktóza, čili ten mléčný cukr, tak je to jedno. Někteří lidé si nemohou ani namazat máslo na chleba. Někteří snesou jogurt. Organismus je stavěný na to, že uvolňuje standardní množství energie ze žaludku do tenkého střeva, kde se vstřebává, v tomto případě nevstřebává mléčný cukr. V okamžiku, kdy zvýšíme energetickou nálož mléčného výrobku, tak se pomaleji vyprazdňuje. Třeba když uvaříte kakao, zlepšíte podmínky, aby se s  laktózou organismus vypořádal. Nesmí to být ale člověk s nulovou intolerancí, který nemůže požít s mlékem opravdu nic. Někdo může být 70% intolerant a neví o tom, podvědomě se vyhýbá mléku. V Americe je polovina obyvatel intolerantních k mléčnému cukru (afroameričané a hispánci zvláště).

Jak se pane doktore dělá přesně test na intoleranci mléčného cukru?

Nejjednodušší je testační podání mléčného cukru s určováním vodíku ve vydechovaném vzduchu. U intolerantů je hladina vodíku ve vydechovaném vzduchu vysoká.

V čem je největší nebezpečí zanedbání diet?

Z hlediska celiakie, když pacient nedodržuje bezlepkovou dietu, tak tím základním problémem je vyhlazení reliéfu tenkého střeva a organismus pak špatně vstřebává výživové látky. Člověk také může trpět průjmy a neprospíváním, ale můžou to být i subtilní příznaky třeba charakteru chudokrevnosti, která nereaguje na léčbu železem. Základní problém je v tom, že nedodržování bezlepkové diety vede k nehojení sliznice a ta je v trvalém zánětu. Nastává problém osteoporózy, riziko neplodnosti jak u mužů tak žen. Dalším rizikem je riziko rozvoje nádoru zažívacího traktu. Pak je člověk už výlučně na speciální nutriční výživě. Člověk s celiakií by měl dodržovat bezlepkovou dietu celoživotně. Mimochodem, celiakii mají ženy 2 krát častěji než muži. Je to nějaká dispozice žen, která rozvíjí častěji autoimunitní nemoci.

A riziko nedodržování zásad diety u nesnášenlivosti mléčného cukru?

Tam si lidi dávají větší pozor. Když ho totiž požijí, dostaví se takové zažívací problémy, že si příště rozmyslí, jestli dietu poruší. Dlouhodobé riziko spočívá ve snížení příjmu vápníku. Protože všude jinde je vápníku méně. Vápník je sice i v brokolici, v oříšcích, v sezamu, ale to se v objemech nevyrovná příjmu vápníku z mléka.

Co je - dle vašich zkušeností a sledování věděckých poznatků - za vysokým výskytem uvedených autoimunitních problémů? Je to lepší diagnostika, nebo se něco děje s člověkem?

Zcela jistě to umíme lépe diagnostikovat. Objevili se protilátky, které jsou více citlivé, a ty jsme před 20 lety neměli. Doporučuje se také dělat cílený screening celiakie. To znamená, že když dítěti diagnostikujeme celiakii, doporučujeme vyšetřit i rodiče a sourozence. A mezi nimi nacházíme až 10 procent celiaků. Kromě lepší diagnostiky jsou ale podle všeho zvýšení výskytu autoimunitních chorob – důkazem jsou Skandinávské země, kde stoupl výskyt nejvíc - obecně. V minulých stoletích byl strach z infekcí, teď to jsou alergie a autoimunity. Infekce umíme zvládat, když to tedy není zrovna AIDS. Zhoršená autoimunita nepochybně souvisí se životním prostředím, stresem, způsobem výživy, chybějícím fyzickým pohybem, s takzvaným nedobrým životním stylem.

 
PŘÍLOHY
Reklama

TOPlist