Soutěž o víkendový pobyt v hotelu SEN v Senohrabech u Prahy

Čtenáři, kteří správně odpoví na soutěžní otázky, budou zařazeni do slosování o víkendový pobyt pro dvě osoby (pátek-neděle) s polopenzí ve wellness hotelu SEN v Senohrabech u Prahy.

Soutěž o 2 vstupenky do AQUAPALACE Praha-Čestlice

Čtenáři, kteří správně odpoví na soutěžní otázky, budou zařazeni do slosování o 2 vstupenky do Aquapalace Praha-Čestlice.

Soutěž o 1x celodenní pobyt v centru WELLNESS a REHABILITACE Svaté Pole

Čtenáři, kteří správně odpoví na soutěžní otázky, budou zařazen do slosování o 1x celodenní pobyt (s procedurami a obědem) v centru rehabilitace a wellness Svaté Pole.

Soutěž o vstupenky na kosmetický veletrh WORLD OF BEAUTY & SPA, který se koná 10. - 11. března 2017

Prvních deset soutěžících, kteří správně odpoví na otázku, získají 2 VIP vstupenky na veletrh WORLD OF BEAUTY & SPA jaro 2017.
Kdy už příjde ředitelka? - autor: Marta Csontosová

„Jsem PUPPem okouzlená stejně, jako v první den“, nestydí se přiznat Andrea Pfeffer-Ferklová, ředitelka našeho nejslavnějšího hotelu.

Kdy už příjde ředitelka?

Je jí třicetsedm a sedí v ředitelském křesle honosného PUPPU už pár let. A stále si jí pletou s asistentkou, cizí účastníci pracovních porad kteří ji neznají, vyčkávají a ptají se „kdy už příjde ta ředitelka PUPPu?“.

Jste velmi hubená a působíte unaveně...

To bude těmi starostmi, které máme se stavbou nového wellness centra...

Takže přece se našly peníze na bazén...

Spíše se podařilo přesvědčit představenstvo hotelu o nutnosti výstavby nového centra. Od 2. Ledna jsme tak začali s výstavbou, která je pro nás všechny velmi unikátní. Vždyť ne každému se podaří být u vzniku něčeho tak ojedinělého, jakým výstavba nového wellness a bazénu zajisté je. Zároveň tak vyřešíme některé provozní záležitosti, které nás již dlouhou dobu trápili. Přeci jen jde o unikátní budovu, která má za sebou stovky let. Zajisté si dokážete představit, že taková stavba v sobě skrývá spousty dalších skrytých podnětů, o kterých v době příprav ani nevíte. Celková investice se pohybuje pod hranicí 200 miliónů korun.

Co v PUPPu není dotaženo do konce?

Nejde o nedotažení, jde o to, že u staré budovy musíte v určitém momentu vycházet z vašich možností. No a ty se v současnosti mění. Díky tomu, můžeme realizovat i změnu veškerého příjmu a zásobování. Myslím, že se nám tak nejen technicky uleví, také se situace zlepší z oblasti hygieny. Vše bychom měli stihnout do prvního dubna 2013.

Nedávno jste převzali do svých rukou bývalou kliniku Harfa. Byl to dobrý krok?

Pupp Royal Spa provozujeme jako součást hotelu už druhý rok, běží velmi dobře. Myslím, že to byl krok správným směrem. Zpočátku jsme měli samozřejmě určité obavy, chybělo nám dostatek zkušeností. Díky personálu, který zde zůstal a také lékařskému zajištění se nám podařilo služby klientům nabídnout. Služby kliniky jsme vždy klientům nabízeli, ale byla to služba která u nás byla provozována cizí společností. Později jsme si řekli, že to zkusíme sami. Máme tak lepší kontrolu a přehled. Víme, jaké služby nabízíme a je tam také lepší propojení s hotelem. V současné době je naše Pupp Royal Spa mezi klienty stále více poptáváno.

Na jaké ploše se bude wellness centrum rozprostírat?

Bazén bude mít rozměry 13 x 9 metrů. Bude to relaxační bazén s protiproudem. Co se týče balneologického provozu, tak to nemáme určené na metry, ale na počet procedur, které jsem schopni zvládnout. Dnes jich děláme nějakých 270 a nově bychom jich měli být schopni udělat 750. Navýšení je tedy opravdu veliké. Procedury budeme mít rozprostřené do jednotlivých pater a každé patro tak bude věnováno něčemu jinému.

Při našem posledním setkání před třemi lety jste se přiznala, že vás PUPP nepřestává okouzlovat od doby, co jste chodila na gymnázium. Ten stav trvá?

Pokud jde o PUPP, tak je to u mě láska na celý život. Někdy mě to spojení až hrozí, neboť si sama sebe nedokážu představit v pozici ředitelky za dalších 10 let. Roky tu strašně rychle běží a než se otočím, je další pryč. Dělící čárou je pro nás vždy silvestr a Mezinárodní filmový festival. Bezpochyby je to ale práce, která mě naplňuje a baví. Přestože jsem v hotelu již 11 let, stále se setkávám s novými věcmi. Ani hosté mě nepřestávají překvapovat, natož zaměstnanci. Takže ačkoliv se může zdát, že po těch letech má člověk už všechno zvládnuto, není to tak. A to je ten denní motor. Každý den jiný, nový, nepředvídatelný. Nyní mám to štěstí, že můžu stát u zrodu další věci, která se tu stane a tou je právě výstavba bazénu, na kterou PUPP čeká už velmi dlouho.

Jak dlouho vlastně vedete PUPP?

V červnu to už bude šest let.

To je dlouhá doba. Také to tak cítíte?

Jak jsem již zmínila, v hotelu jsem nyní 11 let, ve vedení 6 let. Dlouhá doba je to v okamžiku, když už nemůžete, nebo nechcete vidět věci, které je třeba. Vždy nastává určitá provozní slepota nebo i vyčerpanost v tom, řešit některé věci stále a stále dokola. Pokud nastane tento okamžik, pak je dobré zvednout kotvy. Sama chci, abych byla pro hotel hnacím motorem a ne brzdou, která neumožní jeho další rozvoj. Protože je důležité umět i v čas odejít i když je to pro mě láska jak já říkám na celý život, velmi nerada bych hotelu stagnací ublížila. Vždy když jdu po chodbě a vidím něco v nepořádku třeba smítko, uražený roh, smítko zvedlu, závadu nahlásím, neříkám si, že je jedno ono to tady bude za týden zase. Je také důležité, že si každý rok sedneme s mými nejbližšími kolegy a vymýšlíme, co bychom mohli na novou sezónu pro klienty udělat nového. Kreativita mě pevně drží nad vodou. Jsem člověk, který se rád zamýšlí a vcítí do pozice klienta a přemýšlí jako on, když přijede do hotelu. Kladu si otázky: co bych chtěla zažít? Jak bych chtěla, aby to vypadalo? No a pak se to jako ředitelka se svým týmem snažím vymyslet a udělat tak, aby klienti u nás byli spokojení a hlavně, aby se vraceli.

Co se dá v proslaveném a klasickém hotelu ještě vymyslet?

Například při odjezdu dáváme klientům drobný dárek ve formě malých lázeňských oplatek, které jsme nechali speciálně vyrobit pro náš hotel. Při placení a odjezdu většina z nich už nic nečeká. A my přidáme pozdrav, úsměv a něco sladkého na cesty, malou vzpomínku na hotel a město, které je nejen lázeňské, ale i lázeňsky oplatkové. Dále jsme například rozšířili snídaně o koutek, kde klientům nabízíme takzvané zdravé snídaně s udáním energetické hodnoty. Máme zde slimingové programy, které se snaží naučit klienty nejen správně jíst, ale také správně sportovat. Jaký pohyb je pro ně ten nejvhodnější, při jaké pohybu kolik energie spálí apod. Hubnoucí programy využívají zejména klienti z arabských zemí. Jde také o klientelu, která chce vidět výsledky ihned. Nejtěžší tak je, změnit jejich myšlení, přístup, chování. Je to celé o psychice, pochopení toho, jak by se ke svému tělu měli chovat. To se samozřejmě nedá naučit za týden ani za tři týdny to je dlouhodobý proces. A přesvědčit klienta, který byl každý den zvyklý vypít pět litrů coca-coly a stravovat se v rychlých občerstveních, aby jedl k snídani bílý jogurt a ovoce, přesvědčit ho, že musí vypít více vody a k tomu se hýbat. To lze pouze když klienta do celého hubnutí aktivně zapojíme.

Co je tím bičem? Jak ho zapojíte?

Třeba ho každý den vážíme. Každé ráno musí přijít k lékaři, který ho zváží a vše se zaznamená do kartičky. Když se váha nehne z místa (ba naopak) lékař má argument a může říct: „kdybyste náš program dodržoval jak máte stanoveno, není možné, abyste měl dnes o půl kilo navíc. Vy nám švindlujete.“ Klient přesně ví, o čem ten lékař mluví. Samozřejmě, nemůžeme klientům odpírat od pusy, oni tu jsou dobrovolně. Ale denní vážení u lékaře je určitým způsobem na ně bič, oni se potom stydí sami před sebou, že nejsou disciplinovaní. Nejlépe by bylo, kdyby hotel nestál tady, ale někde na samotě v lese. Kde by lidi nebyli ovlivňovány všemi těmi lákadly Když jdou ven, nezjistíme jestli něco snědli nebo ne, ale na té váze se to většinou projeví. Tam je to vidět, zda striktně dodržuje režim, který mu je vypracovaný nebo jestli on jí co si uzná za vhodné.

Co přináší do vašeho života optimizmus a co vám dovede přivodit frustraci?

Jsem velká optimistka, dívám se na svět lepšíma očima. Mě práce dobíjí, nejsem člověk, který by byl prací unaven. Mám dokonce ráda i stres.. Situace, kdy opravdu nestíhám mě vybičují k nejlepším výkonům. Hodně se dobíjím sportem, každý den sportuji. Každé ráno mohu cvičit hodinu, protože máme doma malé fitness centrum doma. Pak vyrážím nabitá do práce. A je to nádherný pocit. Vstávám v půl sedmé a v práci začínám v devět. Ranní sport je pro mě důležitý. Je to určitá droga, bez které nemohu být. Jinak bych se cítila nesvá a unavená.
Jsou samozřejmě věci, které mě sráží a to jsou špatné vztahy. Přijde mi, že je dnes málo lidí naladěných pozitivně a drží si určitou míru lidskosti. Můžete být ředitel vesmíru, ale musíte si uvědomit, že jste stále především člověk. Vždy tam musí zůstat určitá pokora. Stále si uvědomuji, že cesta nahoru je dlouhá a trnitá a cesta dolu je velmi rychlá. To varování je ve mně pořád, takže mám vůči své pozici respekt. Vím, že není navždy a tím spíš děkuji za tu šanci, kterou jsme dostala právě já, protože ne každému se to poštěstí.

Cvičíte sama nebo s manželem?

Ano, sama. Manžel je z úplně jiného těsta, jinak naladěn. Ne , že by nesportoval, ale určitě to není pro něj není něco, co by musel. Každé ráno, když mě vidí mi říká „Ty jsi hrozná, jak tohle můžeš dělat“. Ráno ti zazvoní budík a ty jsi už jednou nohou z postele a už odcházíš. Řekla bych, že jsme úplné protipóly. Ale jsem ráda, že ten protipól mám. Je důležité vidět, že svět se točí také trochu jinak, než sama vidím. Je důležité vnímat věci kolem sebe a to mi někdy při té mé životní rychlosti uniká. Manžel mě vždy dokáže upozornit. Asi to pro něj není jednoduché, mít za ženu generála. Jsem zvyklá rozhodovat a ono se to špatně odděluje, jestli v práci ano a doma ne. Takže velím pořád a velím ráda.

Co dělá manžel?

Manžel provozuje restauraci na golfu v Cihelnách. Pracoval jako šéfkuchař v hotelu Savoy Westend – a před třemi lety si otevřel restauraci na golfu. Zjistil, že to není vůbec jednoduché řídit malý tým lidí, kde je důležitý každý člen. Myslím, že nejen v profesní ale i té lidské stránce ho to hodně posunulo.

To máte tedy velmi podobné starosti...

Práce nás hodně spojuje. Vlastně z práce nikdy neodcházíme. Já jsem v práci ve finále pořád. Když neřeším pracovní problémy v hotelu, řešíme pracovní problémy manžela. Často je to o výměně zkušeností, jiném pohledu na věc. Tím, že jsme každý zcela jiný, je i přístup k vedení lidí zcela odlišný. Manžel více projevuje emoce a jak já říkám, je příliš hodný. Bezpochyby je ale jiné řídit dvě stovky zaměstnanců a kolektiv šesti lidí. Ale základní kameny jsou všude postaveny stejně.

Jak bere manžel vaší pracovní nadřazenost?

No on mi vždy říká – „Já už když jsem si tě bral, tak jsem věděl, že ty budeš mít práci radši než cokoliv jiného“. Když se mě někdo zeptá co je pro mě v životě důležité, tak se tím nikdy netajím. Vím, že hodnoty by měl mít člověk nastaveny jinak, ale pro mě práce moc znamená, jako i v tom smyslu, že když jí můžu vykonávat tak jí vykonávám opravdu naplno. Uvědomuji si, že je nejdůležitější je být zdravý, mít fungující rodinu. Snažím se také vše dělat proto, aby to tak bylo. Jen , když se mě zeptáte, co si nezapomenu přibalit na dovolenou, tak je to mobil a I Pad. Musím být prostě stále v obraze. To je moje povaha a takovou mě i mé okolí bere.

Jak vlastně relaxujete?

Sportem.

Nikdy jste ještě neměla pocit, že musíte vypadnout na dovolenou?

Na dovolenou jezdíme v mimosezóně. Naše dovolené se za poslední dva tři roky odehrávají zejména v zimním období. Cestujeme tak, že si koupíme letenku třeba na druhý konec světa, například do Austrálie. Odjíždíme s letenkou v ruce a batohem na zádech. Vezeme si jen mobil, notebook. Teprve na místě řešíme to, jak a kde budeme spát. Takhle jsme to řešili například v Malajsii, nebo letos na Novém Zélandu a v Austrálii. Většinou jezdíme na dva až tři týdny. Já už jsem ale po deseti dnech nervózní a přemýšlím, jestli je všechno v pořádku a co se vlastně děje. Naštěstí mě kolegové už za ty roky znají, takže mi denně posílají reporty a informace o tom, co v hotelu probíhá. Je to asi ta daň za vztah, který mám k hotelu.

 
PŘÍLOHY
Reklama

TOPlist