Soutěž o víkendový pobyt v hotelu SEN v Senohrabech u Prahy

Čtenáři, kteří správně odpoví na soutěžní otázky, budou zařazeni do slosování o víkendový pobyt pro dvě osoby (pátek-neděle) s polopenzí ve wellness hotelu SEN v Senohrabech u Prahy.

Soutěž o 2 vstupenky do AQUAPALACE Praha-Čestlice

Čtenáři, kteří správně odpoví na soutěžní otázky, budou zařazeni do slosování o 2 vstupenky do Aquapalace Praha-Čestlice.

Soutěž o 1x celodenní pobyt v centru WELLNESS a REHABILITACE Svaté Pole

Čtenáři, kteří správně odpoví na soutěžní otázky, budou zařazen do slosování o 1x celodenní pobyt (s procedurami a obědem) v centru rehabilitace a wellness Svaté Pole.

Soutěž o vstupenky na kosmetický veletrh WORLD OF BEAUTY & SPA, který se koná 10. - 11. března 2017

Prvních deset soutěžících, kteří správně odpoví na otázku, získají 2 VIP vstupenky na veletrh WORLD OF BEAUTY & SPA jaro 2017.
Kmenové buňky - autor: Martina Kupcová

Regenerativní medicína je už uznávaný obor a zaslouží si vlastní výzkumné centrum, říká prof. Eva Syková, naše přední odbornice na léčbu kmenovými buňkami.

Kmenové buňky

Profesorka Eva Syková začala svou vědeckou dráhu jako sedmnáctiletá laborantka v Akademii věd, kde pak pracovala i během studia medicíny. Třicet let se zabývala výzkumem mozku a míchy - neurofyziologií a samozřejmě jako lékařka i výzkumem mozkových onemocnění, s nimiž si medicína ani dnes neví rady. Dovede pouze zpomalovat jejich průběh. Poškozené části mozku se nedaří nahradit. Naději, že by něco takového bylo možné, přinesly až kmenové buňky. Profesorka Syková založila skupinu, která se zabývá výzkumem kmenových buněk - nejdříve v Ústavu experimentální medicíny, poté v Ústavu neurověd na druhé lékařské fakultě v Motole, kde jsou její lidé v denním styku s odborníky i s pacienty.

Jak výzkum kmenových buněk, paní profesorko, probíhá?

Výzkum děláme na vzorcích nervové tkáně, v tkáňových kulturách a poté vše ověřujeme na experimentálních zvířatech a teprve nakonec přijde na řadu klinické zkoušení. To je fáze, ke které já a celá ta naše skupina směřujeme - k tomu, že bychom chtěli o možnostech využití kmenových buněk nejen bádat a publikovat práce, ale uvést je do praxe. Existuje již několik studií, u kterých se to podařilo. Netýká se to jen oblasti mozku, ale třeba také chrupavek, kostí, diabetické nohy, ale stále je tady mnoho výzkumných otázek. Proto tyto moje dvě skupiny v Akademii věd i přímo v nemocničním prostředí rozvíjejí nový, dnes již medicínou uznávaný obor, regenerativní medicínu.

Jaké typy kmenových buněk existují a dají se některé z nich použít v estetické medicíně?

Různé typy buněk jsou vhodné pro různé oblasti medicíny. Jednu skupinu tvoří buňky embryonální, se kterými je ještě mnoho etických i vědeckých problémů, k jejich získání jsou totiž potřeba přebytečná embrya a často vytvářejí po implantaci nádory. Jsou tady ale dospělé buňky pacienta a ty lze genetickými manipulacemi změnit na buňky, které mají také vlastnosti buněk embryonálních, dále pak buňky fetální, získané z jednoho potraceného fetu, ze kterého byla vytvořena nesmrtelná linie částečně nasměrovaných buněk. Pak existuje druhá skupina buněk - buňky, které lze získat z dospělého organismu, tedy také od pacienta samotného. To jsou právě buňky, které mají největší naději na využití v estetické medicíně - tam bychom asi nikdy nepřistoupili k riziku embryonálních nebo jinak geneticky manipulovaných buněk.

Jak rychle, podle vás, půjde v této oblasti vývoj kupředu?

Určitým problémem je, že aby se daly kmenové buňky k jakékoliv aplikaci použít - a to nejen v estetické medicíně, kde je to svým způsobem možná nejjednodušší - je třeba získat povolení Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), který zkoumá např. bezpečnost a výrobní proces. Takových povolení je zatím velmi málo. Pak je teprve možné uskutečnit klinickou zkoušku, kterou je také nutné nechat schválit.

A vy ta povolení již máte?

Máme zatím povolení k výrobě mezenchymálních buněk z kostní dřeně, v současné době usilujeme o získání povolení k výrobě buněk z tukové tkáně.

Potom jde tedy ještě o získávání povolení na jednotlivé výkony, je to tak?

Přesně tak, na některé výkony povolení již máme, na jiné ne. Například používáme kmenové buňky pro hojení diabetické nohy - tady se samozřejmě jedná o léčebnou metodu, ale do jisté míry jde i o estetiku - nejen, že nehojící se rány velmi bolí, ale samozřejmě nejsou vůbec hezké. Navíc často končí i amputací a smrtí pacienta.

A to neexistují jiné možnosti kultivace kmenových buněk než v těch dokonale čistých prostorách, kde pracují lidé v přísně stanovených podmínkách?

Další z možností kultivace potřebných buněk je použití přístroje k separaci buněk z kostní dřeně nebo z tukové tkáně, které se dnes vyrábějí v různých zemích. Všechny typy těchto přístrojů nejsou zatím v České republice schváleny, ale dva z nich již ano. Jeden, pomocí kterého se separují buňky z kostní dřeně, již používáme.

Co znamená takový odběr buněk pro pacienta?

Pokud odebíráme buňky z tukové tkáně, jedná se o zcela běžnou liposukci. Odebrání kostní dřeně je již trochu náročnější zákrok, který se provádí v narkóze - dřeň se odebere z lopat kostí kyčelních tlustou jehlou - ale pokud je pacient zdravý, vše proběhne hladce.

Chcete tím říci, že se jedná o jednorázový odběr?

To samozřejmě závisí na diagnóze pacienta, pokud mluvíme o estetické medicíně, určitě je možné provést odběr během jednoho sezení, ale zde může sehrát roli potřebné množství buněk - u většího množství buněk nemusí jeden odběr stačit.

Je rozdíl mezi buňkami z kostní dřeně a z tukové tkáně?

To je jedna z věcí, kterou zkoumáme. Jedná se o podobný typ buněk, ale nejsou zcela stejné. Dalo by se říci, že oba zdroje jsou obdobně použitelné s tím rozdílem, že buňky z tukové tkáně bych nepoužívala například pro mozkové aplikace, zatímco pro tu estetickou medicínu si myslím, že jsou oba tyto zdroje stejně využitelné.

Jsou tedy buňky z kostní dřeně kvalitnější?

Takhle se to říci nedá, jde o to, že jsou určené k něčemu jinému. Je zkrátka vhodné používat buňky co nejblíže tomu jejich určení, které původně měly. Jsou tedy vlastně rozdílné svou funkcí.

Nahradí, podle vás, zákroky s využitím kmenových buněk klasické plastické operace?

Toto je dost specifické využití - samozřejmě pro ženy je velmi důležitá například náhrada po ablaci prsu v důsledku nádorů. Umělé náhrady nikdy nejsou takové jako vlastní tkáň. V tomto případě se kmenové buňky mohou například použít jako podpůrné (jakási kostra), tedy pouze jako část výplně, a spolu s tukovými buňkami vytvoří mnohem přirozenější tkáň. Osobní zkušenosti s tím nemám, ale vím, že taková je praxe na některých pracovištích v zahraničí a myslím si, že tento postup brzy zavede celá řada klinik plastické chirurgie.

Jaká jsou rizika použití kmenových buněk v estetické medicíně, pokud tedy nějaká jsou?

To samozřejmě záleží na typu zákroku. Pokud se bude jednat o jednoduchou separaci buněk z kostní dřeně nebo tukové tkáně a následné obohacení nějaké tukové výplně kmenovými buňkami, tam já velké riziko nevidím. Riziko je ve způsobu přípravy buněk, tedy naprostá čistota a vyloučení přenosu infekce. My používáme kmenové buňky kostní dřeně například u pacientů s diabetickou nohou nebo s míšním poraněním už šest let, v současné době máme mnoho pacientů a žádné komplikace se nedostavily, ale tím nechci říct, že tady žádná rizika nejsou. Nemyslím si, že tyto buňky budou vytvářet nádory, ale vyloučit se to také stoprocentně nedá. Kdy budou tyto metody běžně zavedené v praxi?

V estetické medicíně již jsou. Otázkou je, zda se to osvědčí a dalším problémem je, že je to velmi nákladné. Žádná klinika, zvláště ne v estetické medicíně, by neměla nabízet zákrok, kterým si není jistá, že je účinný.

Jak dlouho se již tyto zákroky provádějí?

Zatím se nedělají dlouho. Pokud budeme hovořit o zemích Evropské unie, Spojených státech amerických a dalších rozvinutých zemích (v Indii a Číně se provádí mnoho zákroků s velmi nejistým výsledkem, o kterém ani nejsme dobře informováni) jde o období asi dvou let, což je poměrně krátká doba.

A co třeba taková výplň obličeje?

Určitě to není tak, že žena, která má vrásky, přijde a dostane jako výplň kmenové buňky - tak bych to zatím neviděla, nejeví se to jako významně lepší než ostatní preparáty a je to velmi drahé.

A anti-aging?

To je velmi specifická oblast, která tak úplně nespadá do estetické medicíny. Nicméně v této oblasti se budou kmenové buňky opravdu hodně uplatňovat. Stárnutí (pokud pomineme centrální nervový systém) je spojeno především s postižením pohybového aparátu, šlach, kostí a kloubů. Zde začnou kmenové buňky hrát obrovskou úlohu.

Jak to bude fungovat?

Tak například klouby - to je jeden z největších problémů stárnutí a nejen stárnutí - vezměte si třeba sportovce, kteří mají ve třiceti letech úplně zničené klouby (fotbalisté, lyžaři a další sportovci, které jejich klouby v podstatě živí, si rádi připlatí za účinnější metodu). U starých lidí je možnost pohybu opravdu velmi důležitá - člověk, který nemůže chodit, mnohem rychleji stárne, je to zkrátka začátek jeho konce. Například kyčelní kloub se dá vyměnit (nahradí se kloubem kovovým, což se ovšem také s dá pomocí kmenových buněk vylepšit), ale další tkáně, třeba chrupavky v koleni, loktech, prstech - ty mohou pacientům nakonec úplně zabránit v chůzi - tam jsou kmenové buňky velkou nadějí, že to bude výrazně lepší. Opět se ale nejedná o jednoduchý proces, kdy bychom odebrali kmenové buňky a píchli je pacientovi, tady potřebujeme nosiče. Tak například chrupavka by se celá vymodelovala z nějakého elastického materiálu a pak osázela kmenovými buňkami.

O jakých materiálech tady hovoříme?

Většinou o polymerech. Polymerní, dalo by se říci umělohmotné, materiály jsou spolu s materiály na bázi nanovláken v této oblasti velkou nadějí. Nanovlákna a nanočástice si s kmenovými buňkami „velmi dobře rozumějí“. Kmenové buňky a tento typ materiálů jsou cestou k nahrazení kostí, chrupavek, přemostění chrupavky nosní nebo modelaci částí obličeje. Gelové materiály jsou nakonec využitelné i v estetické medicíně, protože jejich pomocí se budou moci kmenové buňky aplikovat na povrchy. Bez gelu-nosiče by se buňky odplavily krevním řečištěm, neudržely by se. Vždy se ovšem musí zvážit cena - pokud by měla být velmi vysoká a nemělo by to mít tak výrazně rozdílný efekt, tak by k běžnému použití nedošlo. Už tak jsou zákroky v estetické medicíně drahé.

A o kolik by to bylo dražší? Kolik stojí výroba kmenových buněk?

Podle našich zkušeností s výrobou je cena kmenových buněk pro jednoho pacienta asi 150 000 Kč a to je samozřejmě bez jakékoliv přirážky - někoho ale ta výroba také musí živit.

Mohla byste jmenovat nějaký příklad zákroku, na který buňky vyrobené za tuto cenu vystačí?

Je celkem jedno, o jaký zákrok se jedná, protože s ohledem na množství již cena stoupá méně - v řádu desetitisíců.

Jde tedy o cenu toho odběru buněk?

Ne, to je to nejlevnější, ale jde o rozmnožení buněk - především o prostředí, ve kterém se rozmnožování provádí (speciální klimatizace, neustálé počítání množství částic, testy na viry a bakterie…). Navíc preparát, který se pacientovi dá, musí být ještě předtím mnohokrát testovaný, i když je to jeho tkáň - i přesto by totiž mohlo dojít k infekci. To vše kmenové buňky zdražuje. Pokud použijete sterilní kyselinu hyaluronovou, natáhnete jí do stříkačky a píchnete, je to mnohem levnější.

V čem je tedy výhoda zákroku provedeného s použitím kmenových buněk?

To samozřejmě záleží na typu zákroku. Například zmíněná ablace prsu - tam je použití kmenových buněk opravdu opodstatněné - pro pacienta je zákrok srovnatelný s běžným zákrokem a podle prací, které na toto téma existují, je efektivita vyšší. Záleží pouze na finanční situaci pacienta. V estetické medicíně jde především o to, aby se zákrok nemusel brzy opakovat - tkáň vylepšená kyselinou hyaluronovou se mnohdy částečně vstřebá nebo propadne. A s použitím kmenových buněk perspektiva delší trvanlivosti jistě existuje.

Je něco, na co jsem se vás zapomněla zeptat?

Lidé slyší estetická medicína a převážná většina z nich si představí prsy, obličej, možná nos. Ale mnohem důležitější je podle mého názoru třeba zubní náhrada. V této oblasti také provádíme rozsáhlý výzkum. Implantáty zubů mají, vzhledem ke stárnutí populace, velký význam. Pro každého člověka je samozřejmě velký rozdíl, zda má implantáty nebo protézu. Problém u velkého množství starých lidí spočívá v tom, že nemají dostatek kostní tkáně, do které by se implantáty daly nasadit. V těchto případech je třeba tvořit kostní náhradu pomocí kmenových buněk a za půl roku nebo za rok do ní teprve dát implantáty.

Takže to není tak, že by se kmenové buňky měly používat přímo v zubních implantátech?

Tak by to také mohlo být. Do kostní náhrady vytvořené pomocí kmenových buněk by se aplikovaly zárodky zubů (také vytvořené kmenovými buňkami) a ty by znovu vyrostly.

To zní převratně, ale jako hudba budoucnosti… V jaké fázi je výzkum?

Není to ještě ve fázi žádného klinického zkoušení, ale zesilování kostí, do kterých se ty implantáty dají, to ano. Je to vlastně také část estetické medicíny a velmi důležitá, protože zuby jsou vidět téměř pořád.

 
PŘÍLOHY
Reklama

TOPlist