Reklama
Komu se krize vyhýbá - autor: Marta Csontosová

„Estetická medicína se ubírá směrem co nejšetrnějších zákroků při vylepšování vizáže klienta“ říká Mirka Pelechová, primářka Ústavu lékařské kosmetiky v Praze.

Komu se krize vyhýbá

Nedávno jsem slyšela příběh kosmetičky, která podstoupila zásadní estetický výkon. Slušelo jí to. Zajímavější než proměna byl důvod, který uváděla, když se jí ptali, proč vlastně nechala na sobě lékaře pracovat. Řekla, že její zamračený vzhled odpuzoval klienty. A ona přece nechce zkrachovat.

Je ekonomická krize. Cítíte to nějak?

Křivka zájmů klientů o estetické zákroky kupodivu neopadá. I v krizi je jedním z kritérií pro udržení si práce - kromě odbornosti a schopnosti - ať už se to líbí, nebo nelíbí, vzhled. Jdete-li na pohovor, hodnotí tam, jak vystupujete a jak vypadáte. Je to součástí vaší ceny na trhu práce. Proto na estetickou medicínu krize tak bolestně nedopadá. Lidi se už nestydí za to, že by chtěli dobře vypadat. Naopak, pečují o sebe a chtějí se cítit dobře, chtějí vypadat dobře. A dělají to s chutí.

Lze nějak – pro představu - vyjádřit zájem?

Objednací lhůtou. Já mám objednací dobu jako i v předchozích letech, kolem 14 dnů, tří neděl běžně.

Co si má, paní primářko laik představit pod pojmem estetická medicína? Čím se liší od dermatologie?

Estetická medicína je odvětvím dermatologie. Základem je obecná dermatovenerologie a estetická medicína je nástavkou, která se již specializuje na estetické výkony. Počínaje laserovou technikou přes implantáty, výplňové materiály na všechno, co směřuje k nějaké rejuvenaci, zkrášlování, vylepšování. Pomáháme přírodě, jak to jen jde.

Ve kterém období se estetická medicína vyčlenila?

Už v roce 1958 byl založen Ústav lékařské kosmetiky. Bylo to tehdy v rámci socialistického bloku jediné zařízení, které korektivní dermatologii a plastice přiznal v našem životě místo. U zrodu kosmetického ústavu jsou jména jako doc. Feřtek, pan primář Fahoun a řada dalších, kteří v podstatě založili jedinou variantu něčeho, co přiznávalo, že existuje plastika a estetika a že není třeba, aby dáma měla knírek, protože ho lze odstranit, že lze odstranit nerovnosti na pleti, že dáma nemusí mít bradavici uprostřed nosu.

Bylo to tedy takové opatrné.

To ani ne. Založili to jako dosti velké zařízení, které se postupně rozvíjelo a v podstatě si vytvořilo obrovité renomé až do roku 1989. Do revoluce to bylo jediné zařízení, kam jsme si chodili píchat náušnice a kam jsme si chodili epilovat chloupky a kam se chodilo na plastické a chirurgické výkony. Na tu dobu (rok 1958, 1959) byli pánové odvážní a vytrvalí, obor úžasně rozvinuli.

Za opatrné jsem zrození pracoviště označila proto, že to bylo jediné pracoviště, další pracoviště se u nás pak neobjevila.

Musíme vzít v úvahu, že generace, kterou produkovali komunisté od roku 1948, neměla být krásná, příjemná a milá. Ta měla být užitečná a pracovitá a měla se přiblížit potřebám pětiletky. K čemu byl takové filozofii obor korektivní dermatologie ....

Pokud se pamatuji, vy už jste pracovala v Ústavu v době, kdy sídlil v Jungmannově ulici.

Ano, pracovala.

Bylo to vaše první místo?

Já začínala na Kožní klinice u prof. Záruby, kde jsem také atestovala. Do Ústavu lékařské kosmetiky jsem nastupovala až po druhé atestaci z korektivní dermatologie.

Moc jste chtěla do Ústavu lékařské kosmetiky?

Já se chtěla především věnovat korektivní dermatologii. Připadá mi totiž nesmírně zajímavá, pozitivní. Velmi mi vadil ten komunistický přístup, který říkal „nevadí, že má soudružka knírek, bradavici na nose, ale důležité je, že pracuje od 6,00 do 18,00 hod.“. To bylo psychicky zničující. Já se nechtěla omlouvat za to, že chci dobře vypadat a že ještě přitom dokážu i pracovat.

Boom estetické medicíny nastal u nás až po roce 1989...

Pro mne ten boom souvisí s tím, že je možné si pořizovat tu nejmodernější techniku a nejmodernější materiály. Jedině tak totiž můžeme být tam, kde jsou i ostatní v rámci Evropy. A to dnes určitě jsme. Boom může přijít pouze tehdy, když máte přístup k odbornosti v celém rozsahu - vybavením, technicky, personálně, materiálním. Při vší šikovnosti Ústavu lékařské kosmetiky před revolucí, nemůže být řeč o tom, že by měl výsledky dokonale srovnatelné se světem. Technika v estetické medicíně ale zaznamenala obrovský skok od roku 1995. Dnes jsme úplně někde jinde, jak kvalitou přístrojů, tak kvalitou materiálu. Vezměte si jen výplňové materiály, které dnes ve velké míře nahrazují chirurgické estetické zákroky. Když jsme v roce 1990 začínali, byly to pouze kolageny, které se velmi rychle vstřebávaly a ani aplikace nebyla jednoduchá. V dnešní době jsou k dispozici špičkové materiály.

Jestli dobře rozumím, tak první výplňové materiály měly krátkou trvanlivost...

Ano, přesně tak.

Jak se pozná dobré pracoviště estetické medicíny?

Myslím, že to klienti poznají. Pracoviště, které má stálé vracející se klienty je důvěryhodné.

Uvědomují si lidi v březnu-dubnu, že se blíží lehké oblečení a chtějí rychle lépe vypadat?

Nynější generace je velmi vzdělaná, na internetu si dohledá jakýkoliv odkaz a lidi ke mně přicházejí už poučení, mají nastudovanou řadu odkazů o technice, o materiálech, vědí, že jsou výkony, které jsou vhodné na zimu. Ale to je také sporné. Na kongresech například Italové, nebo Španělé říkají, že pomocí laserů ošetřují celoročně s tím, že více kontrolují u klientů dodržení nezbytných zásad (používání krémů s vysokým ochranným faktorem). U nás některé výkony preferujeme v zimním období a tím pádem se klienti nemusí tolik obávat, když ráno opomenou ošetření fotoprotektivním krémem. Samozřejmě, že jsou po laserovém ošetření vždy upozorňováni na zákaz aktivního opalování po dobu nejméně jednoho měsíce.

Můžete mi nastínit takový plán estetického vylepšování?

Mám klienty pány, kteří v době, kdy odcházejí z jedné schůzky, už vědí, kdy budou chtít přijít příště. A také vědí, co si budou zhruba představovat. Klient nepřichází jako ovečka, která jde jen tak bezbranně, klient bývá velmi dobře informován, a bývá velmi dobře připraven. Ptá se přímo, ale nechá si poradit - podle toho, jak mu ošetření vyhovuje, jak finančně i časově.

A jak vypadá konzultace s dámou zralého věku, která se chystá k radikálnímu zásahu – radikální rejuvenaci?

To je vždy individuální. Genetika výrazně ovlivňuje období okolo padesátky, kdy jsou určité hormonální změny, které vidíte na vlasech, na nehtech, na kůži. Je třeba zvolit individuální přístup podle toho, jaký má klientka typ pleti, jaký je tonus pleti. Jestliže jsou v obličeji větší kožní přebytky, je třeba zvážit, zda v prvním kole nepřistoupit k nějakému plasticko-chirurgickému zákroku a následně udělat jemnou estetickou korekci. Když je elasticita, pevnost kůže a tonus pleti ještě dostatečný, bude třeba stačit kombinace omezení nadměrné mimiky a výplňových materiálů, eventuálně laserového resurfacingu. To všechno se musí připravit na míru a probrat s klientkou. Také musím vědět, jestli je klientka duševně a celkově vyladěná na radikální změnu - na plasticko-chirurgický zákrok nebo preferuje méně zátěžový konzervativní přístup. Ta diskuse se vede se zrcadlem v ruce a klientka říká svoji představu. Já ji vyslechnu a dám své návrhy.

To znamená, že to první setkání je dlouhé.

Minimálně půlhodinové.

Jakých největších prohřešků se ženy vůči své pleti dopouštějí?

Neočisťují ji dobře večer. Je to banální, ale je to účinné, v podstatě není problém v zůstatku krému, protože i kdybyste se nelíčila, na pleť se práší a je potřeba po celém dni pleť odlíčit a dobře omýt, a to je půlka vítězství. Znamená to tedy, že největším prohřeškem je odbývání čištění.

Je pravda, co se říká, že líčení pleť ničí?

To rozhodně ne. V současnosti je nabídka kosmetiky tak obrovská, že lze vybrat kosmetiku i pro tu nejcitlivější pleť. Znamená to, že se mohou všichni líčit, v tom problém není, ale kdyby se tak všichni dobře myli.… Mně nevadí, že se líčíte, mně vadí, že se večer neodlíčíte, v tom je problém, nebo že se neodlíčíte pořádně.

Jaký je váš odborný pohled na účinky beta karotenu?

Beta - karoten pomůže vylepšit vzhled kůže lidem, jejichž barva pleti se nevymyká z normálu. V případě velmi světlých typů lidí bych velké dávky beta-karotenu nedoporučovala, protože jejich světlá pleť zčervená - akorát možná o něco pomaleji. Jinak beta-karoten v priměřeném množství se užívá také léčebně. Má totiž anti-oxidační účinky. Tedy pokud jde o pleť, tak beta -karoten vlastně díky anti – oxidačním účinkům pomáhá zpomalovat stárnutí pleti.

Lékaři, kteří se zabývají osteoporózou tvrdí, že u lidí, kteří nechodí na sluníčko, se urychluje osteoporóza – řídnutí - kostí.

Za posledních pět tisíc let se na sluníčku žilo. A žilo tak, že se sháněla potrava, kterou bylo nutno přinést, rozhodně se nikdo neotáčel na sluníčku z břicha na záda a naopak. Pokud bychom na tom sluníčku jenom žili, pak by samozřejmě nebyl problém. Ale pokud se chceme na sluníčku dvakrát v týdnu grilovat, tak to je proti přírodě. Takže si myslím, pokud na slunci žijete, nejsou problémy ani s vitamínem D, ani se sluníčkem, máte ochranný faktor podle fototypu a není v tom potíž. Pokud si ale vytvoříte kult hnědé kůže, ať to stojí, co to stojí, ať si dermatologové vykládají, co chtějí, pak budete mít jednou kůži jak Pepek námořník a nemůžete si stěžovat.

Můžete prosím nastínit tendence ve vývoji estetické medicíny?

Snaží se lidi co nejméně zatěžovat a vyřazovat z práce, vybírá co nejcitlivější materiály, tím je myšleno co nejblíže přírodě. A to proto, aby nebyly tělem odmítány, aby se staly přirozenou součástí těla, například jako kyselina hyaluronová, která je potřebná při metabolismu kůže a po její aplikaci se vlastně kůže omladí. Nezatěžuje se přitom vůbec organismus. Estetická medicína se ubírá cestou co nejpřírodnější, nejšetrnější. Bude se snažit aplikovat a ošetřit co nejméně agresivně, aby vás co nejméně vyřadila ze života, a aby efekt po odhojení trval co nejdéle. Estetická medicína budoucnosti bude chtít co nejfyziologičtěji dosáhnout, aby se proces opotřebení pleti co nejvíce zpomalil.

 
PŘÍLOHY
Reklama
Reklama
Reklama

TOPlist