Soutěž o víkendový pobyt v hotelu SEN v Senohrabech u Prahy

Čtenáři, kteří správně odpoví na soutěžní otázky, budou zařazeni do slosování o víkendový pobyt pro dvě osoby (pátek-neděle) s polopenzí ve wellness hotelu SEN v Senohrabech u Prahy.

Soutěž o 2 vstupenky do AQUAPALACE Praha-Čestlice

Čtenáři, kteří správně odpoví na soutěžní otázky, budou zařazeni do slosování o 2 vstupenky do Aquapalace Praha-Čestlice.

Soutěž o 1x celodenní pobyt v centru WELLNESS a REHABILITACE Svaté Pole

Čtenáři, kteří správně odpoví na soutěžní otázky, budou zařazen do slosování o 1x celodenní pobyt (s procedurami a obědem) v centru rehabilitace a wellness Svaté Pole.

Soutěž o vstupenky na kosmetický veletrh WORLD OF BEAUTY & SPA, který se koná 10. - 11. března 2017

Prvních deset soutěžících, kteří správně odpoví na otázku, získají 2 VIP vstupenky na veletrh WORLD OF BEAUTY & SPA jaro 2017.
Léky proti smutku - autor: Marta Csontosová

Za nárůstem výskytu demencí hledají vědci také nadužívání „léků potlačujících úzkosti, smutek, navozujících spánek“. Česká republika je podle výzkumů státem s nejhůře medikovanými staršími pacienty. Přitom duševní nemoc potká v životě 50 procent z nás, dozvěděli jsme se od psychiatra doc. Martina Anderse, z Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Léky proti smutku

Hodně užívanými „berličkami“ proti nepříjemným duševním stavům (nespavost, úzkost, smutek) jsou benzodiazepiny. Sehnat je u praktického lékaře není problém. Moc o jejich negativních účincích veřejnost neví. Proč jsou nebezpečné, kdy jsou nebezpečné? Jaký je rozdíl mezi benzodiazepiny a antidepresivy? Na to všechno jsme se ptali doc. Anderse.

Co říkají statistiky o užívání benzodiazepinů (hypnotik)? Kolik lidí je užívá?

Obrovské množství. V celém spektru duševních nemocí je řada stavů, kdy musí lidé nějaký přípravek užívat. Benzodiazepiny mají své místo v léčbě, ale ne tak, jak se ve velkém u nás užívají. A také je důležité, jestli je někdo užívá léta standardně, nebo pouze příležitostně. Velmi neradi vidíme především dlouhodobé užívání těchto látek. Anxiolytika a hypnotika totiž zasahují nejrozšířenější systém v mozku z hlediska neurotransmiterů, jmenuje se gabaergní systém. Používá jako transmiterový přenašeč gama-aminomáselnou kyselinu nazývanou GABA, a ta má svůj receptor. Na tomto receptoru jsou vazebná místa určena nejen pro benzodiazepiny, ale váže se tam i alkohol a GABA.

Jak se stalo, že došlo k nebezpečnému nadužívání benzodiazepinů?

Z mnoha důvodů, jedním z nich je také to, že tato léčiva nejsou pouze v rukách psychiatrů, ale i řady dalších odborností včetně praktických lékařů, kteří s nimi „nešetří“. Často slýcháme, že v České republice není dobré odejít od doktora bez receptu.... Když přijde k praktickému lékaři pacient s příznaky nespavosti nebo úzkosti, obdrží povětšinou nějaké anxiolytikum nebo hypnotikum. Nelze určit, kolik lidí benzodiazepiny užívá, protože existují pouze souhrnná data, zahrnující také jedince, kteří je nadužívají, resp. užívají vyšší dávky než je doporučeno, ale i pacienty, kteří je užívají kvůli léčbě epilepsie.

Existují nějaké výzkumné práce argumentující dopady nadužívání anxiolytik a hypnotik?

Velmi zajímavé informace přinesla práce paní doktorky Fialové z Gerontologické kliniky naší nemocnice. Z jejích informací vyplynulo, že jsme státem s nejvyšším počtem nevhodně medikovaných starších pacientů. Jedním z těch léků, které se starším lidem předepisují nejvíc, jsou právě benzodiazepiny. U starších lidí pak dochází v souvislosti s užíváním těchto látek k vyššímu počtu pádů včetně úrazů. Velmi renomovaný British medical journal nedávno přinesl informaci, že lidé, kteří užívají benzodiazepiny nebo hypnotika, mnohem časněji i umírají. Druhá informace, která dnes hodně rezonuje odbornou literaturou, je souvislost užívání benzodiazepinů a vznikem demencí. Ukázalo se, že tyto látky mají výrazný vliv na konsolidaci paměťových stop. Každý z nás má zkušenost s malými chirurgickými zákroky, na které si ani nepamatujeme. Chirurg nám nepíchá nic jiného, než benzodiazepin, který nás zbavuje strachu a zároveň ruší tvorbu paměťových stop, což ostatně umí také alkohol ve větším množství. Benzodiazepiny jsou jednoznačně populačním problémem.

Populačním problémem?

Ano. Konstatujeme, že nám roste výskyt demence a neumíme si vysvětlit proč. Ta demence neroste pouze u nás, roste celosvětově. Všechny jiné diagnózy se drží statisticky ve stejné linii, ale počet dementních pacientů roste. Jedním z důvodů je samozřejmě fakt, že nám stárne populace a prevalence demence roste s věkem. Vědci z toho, kromě jiného, viní benzodiazepiny a pak se zkoumá, jestli viníky nejsou látky, o nichž by to málokdo řekl: například léky na snižování kyselosti žaludku. Jsou to léky, které prostupují zažívacím traktem, mozkovou bariérou a dostávají se do neuronů, kde dochází k jejich kumulaci. Lékem proti kyselosti žaludku oslabíte možnosti neoronálních buněk vypořádat se s produkty svého metabolismu za využití protonové pumpy. O dopadech nadužívání benzodiazepinů existují ještě studie francouzských vědců, kteří vyslovili domněnku, že vznik Alzheimerovy choroby závisí na tom, kolik dávek benzodiazepinů za svůj život požijete. Je tady ale i faktor vylučovacího poločasu benzodiazepinů v těle. Škodlivější jsou ty, které mají delší poločas, tj. setrvávají déle v těle. Na druhou stranu existuje vyšší riziko závislosti na látkách s krátkým eliminačním poločasem.

Co to je, pane docente, nadužívání benzodiazepinů?

Nadužívání je dle mého názoru každé užívání benzodiazepinů, pokud není jednoznačná indikace. Z hlediska dopadu užívání benzodiazepinů na psychiku existuje jednoznačné doporučení, že by se benzodiazepiny neměly užívat déle než dva měsíce. Došlo k jistému přehodnocení léčby úzkostných poruch, které se léčily právě benzodiazepiny, a problém byl léčbu ukončit, protože okamžitě se potíže nemocným vracely nebo po prudkém přerušení léčby mohlo dojít i ke vzniku epileptických záchvatů. Dnes je těžištěm léčby úzkostných poruch podávání antidepresiv typu inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu. Benzodiazepiny podáváme pouze při akutních stavech panické úzkosti, při neklidech. Kromě úzkostné poruchy je tady depresivní porucha, kdy lékař ordinuje pacientům antidepresivum a také benzodiazepin. To je v pořádku na začátku léčby, ale pak je třeba nejpozději do dvou měsíců ideálně ponechat pouze léčbu antidepresivem. Klíčem číslo jedna k úspěšné léčbě jsou antidepresiva. Ukázalo se dokonce, že benzodiazepiny mohou potlačit efekt antidepresiv. Týká se to především novotvorby neuronů, které se tvoří v mozku. Existují dokonce práce, které ukazují, že u lidí, kteří často užívají benzodiazepiny, může dojít ke stavu deprese. Důvodem je nepříznivě působící „masírování“ neurotransmiterových systémů. Proto má řada lidí závislých na alkoholu nebo benzodiazepinech dřív nebo později depresivní stavy.

Jak vlastně působí, pane docente, antidepresiva?

Nejmodernější teorie hovoří o jasném vlivu antidepresiv na zachování přežívání a novotvorbu neuronů v určitých oblastech mozku dospělého člověka, je to velký posun nahlížení působení stresu na lidský mozek a jeho funkci. Hodí se přirovnání k vytvoření určitého krunýře či hradby mezi nepříznivým stresem, který dokáže vyvolat tyto stavy a neuronálními systémy, které jsou odpovědné za modulaci naší nálady nebo vznik úzkosti.

Podepisuje se na popsaném problému takzvaný rytmus moderní doby?

Určitě. Jsme hodnoceni za výkon, každý se někam žene, stalo se rozšířeným zvykem, že lidi „kupují věci, které nepotřebují, za peníze, které jim nepatří“. Řada lidí, s nimiž mluvím, říká, že je práce vůbec nebaví, pracují pouze proto, že jsou nuceni splácet hypotéku. Kde je potom kvalita života? Přitom velmi důležité v životě lidském, je mít dobrou náladu. Dělal se v USA v rámci jedné práce rozbor fotek sportovců. Zajímal je výraz, jak se při sportu tváří. Z práce pak retrospektivně vyplynulo, že hráči se šťastným výrazem žili mnohem déle, než hráči tvářící se zakaboněně. Ukazuje se, že šťastně prožívaný život může být delší až o 10 let než život prožívaný ve smutku, s depresí, s úzkostí.

 
PŘÍLOHY
Reklama

TOPlist