Soutěž o víkendový pobyt v hotelu SEN v Senohrabech u Prahy

Čtenáři, kteří správně odpoví na soutěžní otázky, budou zařazeni do slosování o víkendový pobyt pro dvě osoby (pátek-neděle) s polopenzí ve wellness hotelu SEN v Senohrabech u Prahy.

Soutěž o 2 vstupenky do AQUAPALACE Praha-Čestlice

Čtenáři, kteří správně odpoví na soutěžní otázky, budou zařazeni do slosování o 2 vstupenky do Aquapalace Praha-Čestlice.

Soutěž o 1x celodenní pobyt v centru WELLNESS a REHABILITACE Svaté Pole

Čtenáři, kteří správně odpoví na soutěžní otázky, budou zařazen do slosování o 1x celodenní pobyt (s procedurami a obědem) v centru rehabilitace a wellness Svaté Pole.

Soutěž o vstupenky na kosmetický veletrh WORLD OF BEAUTY & SPA, který se koná 10. - 11. března 2017

Prvních deset soutěžících, kteří správně odpoví na otázku, získají 2 VIP vstupenky na veletrh WORLD OF BEAUTY & SPA jaro 2017.
Lze vylepšit imunitu? - autor: Marta Csontosová

„Naši imunitu určuje životní styl a genetická výbava“, říká v rozhovoru profesor MUDr. Ilja Stříž, CSc. z Institutu klinické a experimentální medicíny v Praze.

Lze vylepšit imunitu?

Na čem teď pracují imunologové v IKEMu, pane profesore?

V oblasti výzkumu se dlouhodobě věnujeme problematice cytokinů – to jsou látky, kterými se buňky imunitního systému dorozumívají. A vzhledem k tomu, že hlavní problematikou na našem oddělení je transplantační program, sledujeme také určité buněčné znaky, které by mohly souviset s navozením tolerance vůči transplantovanému orgánu. U pacientů po transplantaci ledviny proto moderními metodikami monitorujeme některé imunologické parametry. Na základě toho bychom pak mohli v budoucnosti třeba i odhadnout, u kterého pacienta má transplantovaný orgán větší šanci na přihojení a naopak, kde se objevují zvýšená rizika. Dále také ve spolupráci s Mikrobiologickým ústavem Akademie věd ČR testujeme biologické vlastnosti nově izolovaných látek, které tvoří půdní bakterie-streptomycety. Takže běžné problémy s imunitou sužující populaci v těchto měsících, není pro vás stěžejní... S tou se neustále a bezprostředně setkáváme v naší ambulanci. Naše ambulance pokrývají velkou část Prahy 4, i když kromě toho se k nám dostane i řada mimopražských pacientů s komplikovanými stavy. V této době právě dochází tak trochu ke změně spektra pacientů. Zatímco během jara a v létě převažují pacienti s alergickými obtížemi, nyní již převažují spíše pacienti, kteří měli v minulosti opakované infekce a potřebují stimulovat preventivě imunitu před zimním obdobím. Baví vás to, když se vlastně věnujete na vědecké úrovni těžkým případům a najednou máte v ambulanci „obyčejného“ astmatika... Obojí ta práce je pěkná, jak ta experimentální, tak práce s pacienty, kde lékař vidí konkrétní výsledek léčebného zásahu. Obor alergologie a klinická imunologie se liší od ostatních oborů právě tím, že spojuje složku laboratorní i ambulantní. Je to velice kreativní obor, kde každý rok přináší nové poznatky.

Už posledně jsme si povídali o tom, že imunologie je tak rozsáhlá a že vlastně zasahuje do obrovského spektra, že je téměř neuchopitelná? A nebo se pletu?

Je to přesně tak. Ještě před 30 lety bylo spektrum imunologických metod velmi omezené a jeden imunolog se mohl vyjadřovat k řadě problematik. Nyní již není pochyb, že imunitní systém je velmi úzce provázán jak s endokrinním systémem, tak i nervovým systémem, zejména s činností mozku. Imunitní mechanismy se podílejí na vzniku či průběhu řady onemocnění. Proto také nyní dochází k výrazné specializaci, zejména v oblasti výzkumu, každý má svojí parketu. Někdo se věnuje revmatologii, jiný nádorové imunologii, HIV problematice, transplantační imunologii...

Já bych byla ráda kdybychom se vrátili k aktuálnímu dění ve vaší ambulanci. Lze vůbec zvyšovat imunitu vůči běžným infektům?

Určitě lze ovlivnit nastavení některých imunitních mechanizmů. Je to ale záležitost dlouhodobá, rozhodně nelze neočekávat, že existuje kouzelná tabletka, kterou si pacient vezme a bude chráněn před většinou infekcí. Rozhodující je v první řadě životní styl, to znamená např. dostatek pohybu a přiměřená strava.

Opravdu životní styl určuje imunitu?

Určitě, ale samozřejmě svou úlohu hraje i genetická výbava. Každý z nás má danou určitou sadu imunologických nástrojů, kterými se brání, a každý z nás může mít ty imunitní parametry nastavené trochu jinak. V konečném výsledku však u většiny z nás fungují imunitní mechanismy velice dobře a imunitní systém je sám schopen se postarat o většinu práce. Spíše jde o to mu tu práci ulehčit. Zpravidla je to účinnější než do něj zasahovat a přestavovat ho. Ty mechanismy jsou velmi složité a vznikaly miliony let a je absurdní si myslet, že si vezmeme jednu tabletku, která vše změní.

A proč se nám ten imunitní systém tak pokazil?

To je právě dáno již zmíněným životním stylem, vlivy prostředí a je to dáno i tím, že vyrůstáme v mnohem sterilnějším prostředí než jak tomu bylo, řekněme ještě před sto lety. Nyní se obecně akceptuje takzvaná hygienická hypotéza, kdy bakteriální stimulace v útlém věku je velmi důležitá proto, aby se imunitní mechanismy nastavily tak jak mají.

Bakteriální stimulace znamená nechat větší prostor mikroorganismům, nevychovávat dítě od narození úplně ve sterilním prostředí?

Ano přesně tak. Dalším faktorem je třeba i nadužívání antibiotik, která mohou zlikvidovat přirozenou střevní mikroflóru. V této souvislosti se diskutuje i význam probiotických, tělu přátelských bakterií, obsažených v zakysaných mléčných produktech.

Když mám kolabující imunitní systém, jak mu mohu pomoci? Mohl byste mi říci jak funguje a jestli má význam brát nějaké doplňky pro zvýšení imunity? Třeba takový oblíbený Wobenzym.

Přiznám se, že tento lék, který má určitě své místo v léčbě otoků a ulehčuje pooperační léčbu, já osobně nepovažuji za látku, která by výrazněji ovlivňovala imunitní systém, i když může mít u některých osob podpůrný efekt. Studií, které by přímo potvrzovaly účinek systémové imunoterapie na imunitu, není mnoho a popravdě řečeno téměř všechny jsou publikovány ruským jazykem v časopisech, které naším imunologům nejsou běžně dostupné. Na našich ambulancích častěji podáváme bakteriální lyzáty, to znamená látky, které se vyrábějí z mikroorganismů, které přímo imunitu stimulují.

Mohl byste nám to přeložit do laické terminologie? Co to jsou bakteriální lyzáty?

To jsou preparáty připravené z usmrcených bakterií, které se chemicky vyčistí a upraví do lékové formy a pak se v různých dávkovacích schematech podávají. Takže imunitní systém zahájí odpověď proti těmto látkám jako kdyby se chystal na boj s infekcí, ale přitom tam není ten škodlivý účinek mikroorganismů.

To je určitě složitá věc. Musí se každému pacientovi vyrobit individuálně?

Ne, to jsou komerčně dostupné preparáty, zpravidla se vyrábějí z bakterií, které nejčastěji vyvolávají respirační infekce, existuje i bakteriální lyzát k preventivní léčbě močových infekcí. Kromě dovozových léků je na trhu i jeden preparát vyvinutý imunology z Olomouce.

V poslední době je také obrovsky populární užívání preparátů z hlívy ústřičné. Někteří uživatelé potvrzují dobré účinky. Má to nějaký význam? Jaký na to máte názor?

V tomto případě se jedná o glukany, což jsou látky, které jsou podobné některým antigenům bakteriálních stěn a účinek na imunitu zřejmě mají. Existují studie, které potvrzují pozitivní účinek glukanů na imunitu.

Ještě se vrátíme k lyzátům. Tyto výrobky si může běžně koupit člověk v lékárně? V jaké cenové relaci se pohybují?

Některé léky tohoto typu můžete v lékárně sehnat, ale spíše by je měl předepisovat lékař. Obecně tam, kde jsou infekce častější a zejména tam, kde mají těžší průběh s horší reakcí na léčbu, je určitě na místě, aby tento pacient vyhledal odborníka a byl adekvátně vyšetřen. V případě některých protilátkových imunodeficitů je výhodnější doplňování imunoglobulinů, což však nelze bez předchozího laboratorního vyšetření.

K vám běžně chodí Vaši pacienti s těžkými infekcemi dýchacích cest, kterým pomáháte a kterým například vyrábíte autovakciny?

Ne, autovakcíny nevyrábíme.

Jak je to tedy s autovakcínami nebo je to už nějaká archaická záležitost?

Autovakcíny se vyrábějí přímo z bakterií odebraných od pacientů. Autovakcína je podobná látka jako již zmíněný bakteriální lyzát. Jsou to rovněž části usmrcených bakterií, které se však většinou podávají injekčně. Je pravda, že ve světě se autovakcíny již příliš nepoužívají, nicméně u řady pacientů léčba autovakcínami úspěšná je. Své opodstatnění u některých pacientů tato léčba má.

Momentálně je aktuální konference imunologů v Olomouci. Na jaké téma je váš příspěvek?

Jedná se o společnou konferenci České a Slovenské společnosti pro alergologii a klinickou imunologii a budu se podílet na sekci věnované biologické léčbě. Je to velice moderní a zároveň i drahá léčba, která je indikována u pacientů, kde tradiční terapie selhává. Je založena na cílených zásazích do imunitního systému na úrovni dorozumívacích molekul. Pacientům se zpravidla podávají protilátky proti cytokinům a dalším komunikačním molekulám, růstovým faktorům, molekulám nádorových buněk.

Postoupilo se poslední dobou nějak výrazněji pokud jde o biologickou léčbu? Bude dostupnější?

Vše je to otázka ceny, ale není to problém jen u nás. Biologická léčba je nákladná všude na světě. Paradoxně jsou u nás celkové náklady na biologickou léčbu nižší než v zahraničí, protože při stejné (někdy i vyšší) ceně účinných látek jsou v našich špičkových pracovištích neporovnatelně nižší náklady na kvalifikovaný personál, který tuto léčbu zajišťuje. V každém případě je ale pozitivní, že tuto léčbu lze v rámci vybraných center pro část těch nejtěžších pacientů zajistit.

Kde má biologická léčba nejlepší výsledky?

Nejvíce se v současnosti používá biologická léčba v revmatologii k léčbě revmatoidní artritidy nebo v gastroenterologii u nespecifických střevních zánětů jako je např. Crohnova choroba nebo ulcerózní kolitida. Podávají se nejčastěji protilátky proti některým prozánětlivým cytokinům a nasazeny jsou zatím zpravidla až u pacientů, kde tradiční imunosuprese s řadou nežádoucích účinků úplně selhává. A u většiny takových pacientů dochází s využitím biologické léčby k výraznému zlepšení, u řady pacientů s méně rozvinutým onemocněním dokonce mohou příznaky úplně vymizet. Kromě toho se ale biologická léčba používá také v onkologii nebo například u bronchiálního astmatu rezistentního k léčbě kortikosteroidy.

 
PŘÍLOHY
Reklama

TOPlist