Soutěž o víkendový pobyt v hotelu SEN v Senohrabech u Prahy

Čtenáři, kteří správně odpoví na soutěžní otázky, budou zařazeni do slosování o víkendový pobyt pro dvě osoby (pátek-neděle) s polopenzí ve wellness hotelu SEN v Senohrabech u Prahy.

Soutěž o 2 vstupenky do AQUAPALACE Praha-Čestlice

Čtenáři, kteří správně odpoví na soutěžní otázky, budou zařazeni do slosování o 2 vstupenky do Aquapalace Praha-Čestlice.

Soutěž o 1x celodenní pobyt v centru WELLNESS a REHABILITACE Svaté Pole

Čtenáři, kteří správně odpoví na soutěžní otázky, budou zařazen do slosování o 1x celodenní pobyt (s procedurami a obědem) v centru rehabilitace a wellness Svaté Pole.

Soutěž o vstupenky na kosmetický veletrh WORLD OF BEAUTY & SPA, který se koná 10. - 11. března 2017

Prvních deset soutěžících, kteří správně odpoví na otázku, získají 2 VIP vstupenky na veletrh WORLD OF BEAUTY & SPA jaro 2017.
Očkování - autor: Marta Csontosová
Více než žloutenky typu „A“ bychom se měli bát klíšťové encefalitidy, říká v rozhovoru doc.Vilma Marešová, přednostka Infekční kliniky Nemocnice Na Bulovce

Očkování

Podzim nás vystrašil žloutenkou. Najednou jsme se chtěli všichni proti žloutence očkovat. Za chybějící vakcíny si zdravotníci vyslechli!!! Jak ale vyplynulo z rozhovoru s docentkou Vilmou Marešovou, je třeba vidět očkování také z jiného úhlu.

Co říká statistika o lidech, kteří na podzim onemocněli žloutenkou, paní docentko?

Tato žloutenka nebyla nijak mimořádná.Vyrostla nám jednoduše populace, která je k viru vnímavá. My o infekčních chorobách víme, že přicházejí v cyklických epidemiích. Poslední velká epidemie virové hepatitidy A byla v roce 1979 a počátkem roku 1980. Uplynulo tedy již 30 let a vyrostla nám vnímavá populace, která se neměla možnost s tímto onemocněním setkat. Velká většina populace, která se dostane se žloutenkou „A“ do kontaktu se nakazí a ani o tom neví. V mezidobí byly u nás pouze malé lokální epidemie (například na Kladně, v horších sociálních a hygienických podmínkách). Každý rok se vyskytují importované nákazy virovou hepatitidou A (VH A), například z Indie, ze Středomoří (z Korziky, ze Španělska). VH A není neobvyklá nemoc. Každý rok upozorňujeme na nezbytnost očkování do rizikových oblastí s trvalým výskytem VH A, navzdory tomu se lidé neočkovali.

Španělsko a Korsika jsou místa, kde by bylo nutné očkování?

Všude, kde se vypouštějí odpady s lidskými fekáliemi do moře, je určité riziko nákazy. V těchto vodách jsou rizikem všechny mořské plody, které nejsou před použitím tepelně zpracovány. Z tepelně nezpracovaných mořských plodů není pak problémem se nakazit. V Egyptě se přece v okolí Nilu hnojí lidskými fekáliemi, takže pokud se bude jenom vodou z Nilu zalévat zelenina, která jde do obchodu, patří zelenina mezi rizikové potraviny. Tato situace je známá i u jiných infekčních nemocí. V době, kdy se ještě neočkovalo proti spalničkám, přicházela epidemie každých sedm roků a samozřejmě nejvnímavější byly nejnižší věkové skupiny. A jednalo se o vysoce nakažlivé onemocnění. Na rozdíl od hepatitidy, nákaza se šířila vzduchem. Byla to nemoc tak nakažlivá,že když onemocnělo dítě v jednom bytě. onemocněly všechny děti na stejném podlaží i když s nemocným nepřišly do přímého kontaktu. Infekce ale byly a budou a i epidemie byly a budou. Vždyť jinak bychom nemluvili o pandemii chřipky. V určitých časových intervalech to může přijít a… často si lidé k tomu pomohou sami.

Podzimní pražská žloutenka může mít původ v dovolených?

Vždyť my se pacientů ptáme a zpracováváme epidemiologickou anamnézu. Víme tedy, že mezi pacienty byl vždy někdo – a i letos - kdo byl na dovolené ve Středomoří, v tropech či subtropech. Je velmi pravděpodobné, že si to někteří nemocní i letos přinesli z ciziny. Existuje alimentární nákaza – nákaza vodou, potravinami a špinavými rukama.

U nás je snad ta hygiena již na vyšší úrovni

Běžte se jen podívat do školy, kolik dětí vyběhne ze záchodu aniž by si umyly ruce. Nedělejme si zase takové iluze. Je menší pravděpodobnost epidemických chorob proto, že ve velké většině domů jsou splachovací záchody, jsou podle doporučení vybudované žumpy a odpadní voda se již do studní nedostává. To byl předtím důvod vzniku obrovských epidemií. Teď můžeme hovořit o malé epidemii v Praze nebo ve Středočeském kraji. O žádnou velkou epidemii se dosud nejedná. Inkubační doba je 14 až 60 dní průběh onemocnění závisí vždy od odolnosti jedince a od infekční dávky. Od jednoho zdroje může někdo onemocnět za 14 dní, jiný až za dalších 6 týdnů. Nikdo je nedává dohromady s tím, že to byla jen delší inkubační doba Takže hledání cesty a kontakty - pokud tam není nějaké nakažené jídlo – je téměř nemožné.

Lidé se ale vystrašili, vzrostl zájem o očkování proti chřipce, proti klíšťové encefalitidě…

Klíšťová encefalitida má mnohem závažnější průběh, než virový zánět jater. To je nesrovnatelné onemocnění. Virový zánět jater je nepříjemný tím, že pacient je izolovaný, má určitou dobu rekonvalescence a je určitým způsobem omezován v jídle a v pohybu, ale minimálně. Je to ze všech žloutenek ta nejjednodušší, nevznikají žádné chronické záněty. Je to ale dobrá mediální pomoc: lidé se začnou více zajímat co se kolem toho nyní děje…

Žloutenka typu A tedy není ve své podstatě vážný zdravotní problém?

Ne, to si nemyslím. Jen bychom si měli uvědomit, že jsme součástí přírody a když se jednotlivec nakazí, je to i jeho zásluha. Při vyšším výskytu žloutenky budu uvažovat, zda si dám jídlo v nějaké hospodě, která nevypadá velmi čistě a zda raději nevydržím a nebudu chodit zbytečně na toalety, které rovněž nevypadají čistě - kde nebude ani žádný ručník a když, tak bude vlhký… pak je totiž vyšší pravděpodobnost, že onemocním. Budu se také snažit jíst vařenou stravu. Tyto nejzákladnější věci - či dalo by se říct kulturní zásady - jsou dávány do pozadí a bavíme se pouze o vakcinách. V žádném státě se plošně proti virovému zánětu jater neočkuje.Takže to, že se stát postará o očkování je nesmysl. Já netvrdím, že se nemá očkovat, ale když už tato situace nastala a lidé měli možnost se vloni, či předloni očkovat, tak najednou mají o očkování velký zájem. Očkovací látka měla ale měla být především pro ty, kteří přišli do úzkého kontaktu s nemocným. Nebylo by příjemné, kdyby onemocněl někdo, kdo připravuje stravu. Tam je třeba obracet zájem veřejného zdraví a případně atakovat hygienika.

Je virus žloutenky v přírodě nezničitelný?

Virus v pro něj příhodném prostředí přežívá, ale nemnoží se tam. Aby se však dále množil, potřebuje člověka. Je to lidský virus

Nezničí ho ani mráz?

Ne, nezničí.

Z toho o čem hovoříme, by mne ještě zajímalo, zda je určité období, kdy dochází k výskytu žloutenky ?

Je vždy větší pravděpodobnost výskytu, když se lidé koupají ve znečištěné vodě. V Indii v řece Ganga - která je pro Indy očisťující - se můžete nakazit kdykoliv. Při cestování bychom nikdy neměli pít vodu z nechráněných zdrojů. I kdyby ta studna vypadala sebečistější. Proto i ve Středozemí není vzácné dostat virový zánět jater. Letní epidemie – jak se uvádí – byla mezi bezdomovci a narkomany. A my si musíme uvědomit, že narkomani nejsou jen bezdomovci. Nemám to sice potvrzené, ale jsou informace, že mezi mladými teenagery jsou velmi módní vodní fajfky. A tam jde fajfka dokola: z úst do úst, bere se do rukou, a ty by právě mohl být jak zdrojem nákazy tak cestou přenosu. Žloutenka mohla vyjít i z této skupiny.

Můžeme si zopakovat jaké jsou základní příznaky, podle kterých se pozná žloutenka ?

U virového zánětu jater typu A, velká většina nakažených žádné příznaky nemá. Například já byla určitě někdy v životě nakažená, neboť mám protilátky a vůbec nevím, že bych měla žloutenku. Měl ji můj bratr. Já neonemocněla, ale protilátky mám a ty mě už chrání. Zřejmě jsem měla v kritické době dobrý imunitní systém. Většina nakažených nemá žádné příznaky a velmi málo i vylučují virus, takže ti nejsou příliš velkým zdrojem nákazy. Pak jsou typy, a to je ještě stále velká skupina, kteří mají jeden, dva dny příznaky - trochu nevolnosti, kdy si řeknou, že se třeba přejedli, či něco snědl, a tím to celé onemocnění skončí. Potom existuje další forma, kdy již mohou být nějaké příznaky (bolesti kloubů, svalů, horečka, i nevolnost, může to připomínat chřipku).U některých mohou být bolesti břicha v oblasti pod játry a nezežloutnou. To je tzv. anikterická – bezžloutenková forma VH a jen malý počet z nich má žloutenku. Mohou mít takzvanou subikterus - malou žloutenku, mají nažloutlá bělma očí, ani kůže nemusí být žlutá (žlutá barva se nejprve objeví na bělmech očí a k tomu může být i na měkkém patře). Typický průběh se žloutenkou – ikterická forma je u menšiny nakažených. Kdybych měla hovořit o procentech, tak těch opravdu nakažených žlutých je tak deset procent. Například při epidemii před 30 roky nebyla ještě v začátku možnost vyšetřit o jaký typ viru se jedná. Bylo možné odlišit hepatitidu B, v těch dobách se používal termín australský antigén, další VH nebylo v té době možné vyšetřit. Když se dnes ohlásí onemocnění, pacient je přijat a hygienická stanice kontakt vyšetřuje a vyšetřuje i ty, kteří nemají příznaky, ale byli v přímém kontaktu. Uděláme jim jaterní testy a je-li tam nějaká změna, děláme virologické vyšetření, které v době před 30 lety ještě nebylo možné.

Která skupina z těch uvedených může ještě být přenašeči ?

Všichni mohou být zdrojem.Virus se vylučuje po jistou dobu stolicí. Obyčejně ještě před tím, než se objeví žloutenka, takže člověk ještě neví, že je nemocen a už to má ve stolici a většinou, kdy ta žloutenka není moc význačná a má normální testy tak asi množství viru bylo malé, proto se s tím vyrovnal. Právě proto si myslím, že přílišná obava z této žloutenky je zbytečná, nezanechává chronické změny, nevznikají žádné cirhózy ani rakoviny. Tyto následky jsou pouze u virového zánětu jater B, C, případně D. Právě proto, že není riziko chronických změn, ani se ve světě neuvažuje – mimo epidemickou situaci – o očkování. Kdežto proti virovému zánětu jater typu B se už nyní očkují děti v prvním roce života. A to je ten velký rozdíl. Neříkám, že je to příjemná nemoc. Ve velmi nízkém počtu může samozřejmě dojít k těžkému průběhu onemocnění, které může být i smrtelné a případně tak závažné, že řešením je transplantace jater. To je ale asi tak jeden případ na milion nemocných. A my jsme se na podzim pohybujeme ve stovkách.

Jsme v období, kdy je aktuální očkování proti chřipce, klíšťové encefalitidě…

Osoby, které jsou v inkubaci nějakého onemocnění by se ještě neměly nechat očkovat. U klíšťové encefalitidy je ale ještě čas (pro člověka je důležité být chráněný dvěma dávkami). Je měsíční interval mezi první a druhou dávkou, takže bude-li se očkovat v lednu, či v únoru, tak by měl do března, či dubna mít tu druhou dávku. Pokud tedy nebyl očkován již dříve, protože se přeočkovává až po 3 až 5 letech. Chřipka by se měla očkovat nyní.A člověk by neměl být v úzkém kontaktu s nemocným – to znamená v rodině, na pracovišti.

Setkala jsem se s názorem některých lékařů, že očkování oslabuje imunitu člověka – jsou zásadně proti očkování.

To je ovšem nesmysl, to by nesměl člověk žít na světě. To jako kdyby říkali, že nemoc oslabuje. Vždyť bez očkování významně stoupá riziko onemocnění nemocí, proti které se nenechal očkovat a ta má průběh závažnější i vyšší rizika následných stavů. Když si uvědomíte, že spalničkami před očkováním onemocnělo v pěti či šestiletých cyklech ročně 300 000 až 400 000 dětí. Z toho jeden případ z tisíce měl komplikace zánětu mozku a třetina dětí s touto komplikací umírala. To znamená, že 300 dětí za rok mělo onemocnění centrálního nervového systému, jedna třetina zemřela, takže 100 dětí zemřelo na spalničkovou encefalitidu, třetina má těžké následky a třetina se zahojila. I mezi nimi však byly děti s lehkou mozkovou dysfunkcí, která se mohla projevit např. jako porucha soustředění. Tato komplikace v souvislosti s očkováním se objevuje tisíckrát nižším počtu – 1 onemocnění na milion očkovaných. Je pravda, že lidé, kteří mají vrozený nedostatek imunity, může je zahubit jak očkování, tak přirozeně získaná infekce. Ale naopak pravidelné setkávání s bakteriemi a viry posiluje imunitní systém, tělo dostává informace o mikroorganismu, tvoří si protilátky po setkání a tím pádem některé onemocnění pak probíhá mírně, aneb téměř bez příznaků. Očkování je napodobením prakticky přirozeně získané infekce.

 
PŘÍLOHY
Reklama

TOPlist