Reklama
Pořád má hlad - autor: Marta Csontosová

- Co si u nás dáte, kávu, čaj? Otázka doktorky Daniely Řípové, vedoucí výzkumu výživy mozku v Pražském psychiatrickém centru, je adresovaná přímo mně. - Ne, děkuji, pouze čistou vodu. - Výborně, čistá voda je pro výživu mozku nejdůležitější. Já popíjím celý den konvici zeleného čaje, kterou si ráno připravím. Tak spolu pijeme – u rozhovoru o výživě mozku – studený neslazený zelený čaj.

Bez pohybu a duševní činnosti nám mozek ani při sofistikované stravě dobře a dlouho fungovat nebude.

Pořád má hlad

Mozek se brání omezování potravin, vyvíjel se totiž stovky generací tak, aby člověka upozornil na nižší příjem energie – aby neumřel hlady. Stále si říká o jídlo, ale neříká si už, jaké jídlo je pro mozek nejlepší.

Jak je to, paní doktorko, s mozkuprospěšným jídlem?

Mozek potřebuje pro svou činnost jak živiny, tak kyslík, i dal-ší složku živin. Různé tkáně mají různé nároky na množství kyslíku, zrovna tak na množství živin a typ živin. Mozek patří mezi energeticky velmi náročné tkáně. Když vyvíjí činnost, potřebuje opravdu hodně energie. Z obecného pohledu všechny tkáně v těle včetně mozku používají univerzální zdroj energie, který se jmenuje ATP (adenosintrifosfát). Je to energeticky bohatá sloučenina, kterou jsou schopny tkáně využít a na to se vlastně všechny naše živiny musí dostat, aby je buňka byla schopna využít. Je to energeticky bohatá látka, na kterou se vlastně naštěpí všechny živiny, které potom tělo využije jako zdroj energie ať už je to mozek nebo tělo. Je nutno říct, že látky ATP máme v těle zásobu tak na dvě sekundy, takže se živiny musí stále štěpit a doplňovat. Mozek pracuje takřka jen na jednoduchý cukr. Glukóza se spaluje aerobně, to znamená za přístupu kyslíku. Proto je kyslík pro mozek tak důležitý. Mozek představuje přibližně 2% hmotnosti lidského těla (váží asi 1,3 kila), přesto ale spotřebovává 40% celkové klidové tělesné spotřeby kyslíku.

Jak tedy, paní doktorko, správně vyživovat mozek potravou?

Především přirozenou, vyváženou a pestrou stravou. V poslední době je preferována – i v kontextu se stárnutím a také třeba s Alzheimerovou chorobou – středomořská strava. Tedy dostatek ryb, lehkých mas, olivový olej, hodně ovoce, zeleniny a také samozřejmě celozrnné obiloviny, ty jsou důležité právě pro vitamín B. Dohromady s dostatečnou pohybovou a duševní aktivitou včetně dostatku zdravého spánku, zdravých tekutin (voda, nesladké ředěné ovocné šťávy). Z čajů preferuji zelený čaj, ale i černý, oba obsahují antioxidanty.

A co bylinkové čaje, jak pohlížíte na kávu?

Bylinky, to je zvláštní sorta řekněme potravních doplňků, bylinky mohou pomáhat, ale když je neumíme používat, tak naopak velmi škodit. Určitě se nestane nic, když se jednou za čas vypije heřmánkový nebo mátový čaj. Ale když monotónně začneme používat jednu bylinku dlouhodobě, tak může dojít k tomu, že ovlivníme něco v těle a nikdy nevíme, jaké si způ-sobíme vedlejší účinky. Chceme-li bylinky užívat, musíme je dobře znát. Když totiž hovoříme o účinku bylinek, hovoříme o zdravém člověku. V omezené míře bych ještě k tekutinám přidala minerální vody. Je ale důležité, aby se tělo nezaná-šelo jedním typem minerální vody. Ani balené vody nejsou ideální, vždyť vůbec nevíte, jak byly skladované. Káva je spojována s nejrůznějšími nemocemi, jak s kardiovaskulárními, tak i s Alzheimerovou chorobou, kde jsou její účinky velmi pozitivní pro naše zdraví, ale jen do určitého množství šálků (2-3 šálky denně), pak má pozitivní vliv i na kardiovaskulární choroby, káva ale není lék. Káva má do půl hodiny rychlý nástup účinku a pak jde člověk do útlumu. Mozek se vyšťavuje, ubývá látek pro jeho výživu.

Mozek stále zaměstnává vědce...

Na výzkumy mozku se bude vydávat stále více financí, protože nám populace stárne a u Alzheimerovy choroby je věk nejdůležitějším faktorem.

Můžeme mluvit o jednotlivých mozkuprospěšných živinách?

V první řadě jsou důležité proteiny – bílkoviny. Základní stavební složkou bílkovin jsou aminokyseliny. Ty mají přímý účinek na paměť, zaznamenávání informací, uchovávání informací. To jsou základní stavební kameny mozkové činnosti. Optimální množství je 0,5 g/1kg na den. Děti, těhotné ženy, aktivní sportovci potřebují bílkovin více. Sem patří tryptofan, ten je důležitý pro tvorbu nervového přenašeče serotoninu. Také zabezpečuje melatonin, který je nezbytný k uvolnění a ke kvalitnímu spánku. Thirolsin a fenylalamin jsou základem pro tvorbu adrenalinu, nonanadrenalinu, a dopaminu, které podporují aktivitu, pozornost, bdělost, zvládání stresových situací. Bílkoviny jsou v mase, mléčných netučných výrobcích, ale ne u mléčných výrobků úplně bez tuku. Když se uvádí nula procent tuku, jsou kvůli chuti silně doslazované a také do nich přidávají další látky zaručující krémovitost. Přirozená tučnost je 3%. A proč ne ty vysoce tučné jogurty? Pro vitamíny rozpustné v tucích (A, D, E, K) je určitá míra tuku nezbytná. Ale vápník se špatně vstřebává v přítomnosti nasycených tuků, proto se vyvarujme velmi tučných mléčných výrobků. Další proteiny jsou ve vejcích. Kvalitní proteiny jsou i v rostlinných produktech. Celá obilná zrna, sója, luštěniny, hrách, fazole, cizrna, ořechy a produkty z nich vyrobené, pozor u ořechů na kvalitu. Důležité je, aby potraviny nebyly zbaveny povrchové části, která nejvíce obsahuje vitamíny skupiny B. Je důležité u pečiva dávat pozor, zda je opravdu celozrnné nebo jen dobarvené. Pozná se to na struktuře. Když je struktura tmavého pečiva hladká, tak víte, že je to obarvené. Rýži volíme raději přírodní. Vraťme se k ječmenu, pohance, krupkám, celozrnnému žitnému chlebu. My jíme zbytečně moc živočišných bílkovin a málo luštěnin. Pokud je někdo vegetarián nebo dokonce vegan, je velmi důležité, aby měl stravu opravdu sofistikovanou a dbal na kvalitu složek. B12 lze získat z mořské řasy nori nebo ze sladkovodní spireiny. A také kysané výrobky dokážou vyrobit B12.

Řekla jste, že mozek žije z glukózy, co tedy sacharidy?

Sacharidy jsou pro mozek hlavním zdrojem energie. Za normálních podmínek, kdy nedochází k výraznému fyzickému zatížení nebo dlouhodobému hladovění, jsou jediným zdrojem energie. Mozek spotřebuje 20-25% spotřeby energie a potřebuje stálý přísun energie v podobě krví přenášené glukózy. Denně spotřebuje glukózy asi 120g což je 60% spotřeby glukózy celého těla. Pro du-ševní výkon je stabilní hladina glukózy nezbytná. Aby mozek správně fungoval, měli bychom konzumovat potraviny s nízkým glykemickým indexem, které cukry uvolňují pomalu. Potraviny s vysokým glykemickým indexem, to jsou potraviny s rafinovaným cukrem, způsobují rychlý vzestup hladiny glukózy v krvi a následovaný rychlým poklesem. A tyto náhlé změny mohou způsobovat nesoustředě-nost, únavu a další únavové průvodní jevy.

Sladit medem nebo bílým cukrem?

Cukr je z 99% sacharóza, a ten se v těle štěpí na glukózu a fruktózu. A k tomu, aby se mohl štěpit, potřebuje spoustu látek. Kdežto med už má rozštěpené tyto dva jednoduché cukry (fruktóza, glukóza) a sacharózy je tam malé množství. Proto je slazení medem pro tělo daleko výhodnější. Cukr neobsahuje žádné další látky, kdežto med má v sobě minerály, draslík, sodík, vápník, křemík, zinek a další minerály. Má i malé množství vitamínů skupiny B, má i pylová zrna. Tělo med lépe metabolizuje. Dobrý med je ale především přímo od včelaře. Někdy do nich výrobci přidávají cukr a to je špatné. Kvalitní potraviny je pracné sehnat a vyhledat. Sladkosti, nápoje, kde je bílý cukr, nejsou dobré. Naopak, kde jsou komplexní sacharidy, to jsou potraviny, které vám dokážou udržet stabilní hladinu glukózy v krvi. Celozrnné potraviny, neslazené müsli, přírodní rýže, zelenina, některé druhy ovoce, celozrnné těstoviny.

A co tuky?

Je důležité, aby strava byla čerstvá, neupravená, nekonzervovaná, když už ji musíme tepelně zpracovat, tak šetrně a měla by být z dobrých zdrojů. Tuky jsou pro tělo nejvýznamnějším zdrojem energie. A jsou důležité pro střebávání vitamínů. Jen v případě, že tělo delší dobu hladoví, a není přísun glukózy do mozku, si tělo vytváří keto látky, které je potom mozek schopen používat jako zdroj energie. Tuky obsahují velké množ-ství energie. Když vezmeme mozek, tak jeho sušinu tvoří tuky z 50-60%. Tuky jsou nenahraditelným materiálem pro tvorbu buněčné stěny.

 
PŘÍLOHY
Reklama
Reklama
Reklama

TOPlist