Stres nám ničí neurony - autor: Marta Csontosová

Biologickou léčbou duševně nemocných pacientů jsou také lázně, říká doc. Anders přimář Psychiatrické kliniky VFN Praha 1.

Stres nám ničí neurony

Nejčastěji trpíme depresí a úzkostí

Psychiatrie je obor, který ovlivňuje činnost mozku. Jelikož zůstává utajena etiologie duševních, poruch, je stále jistý problém zasáhnout psychofarmaky to správné místo. Hypotézu, že za všechno může nedostatek serotoninu, vědci vyvrátili.

Jakým vývojem prochází pane docente farmakoterapie?

Dnešním trendem účinků atidepresiv je, že zajišťují delší dobu přežití neuronů, které si my lidi, ničíme stresem. Je několik oblastí v mozku, které jsou velmi citlivé. Jednou z nich je hypokampus, nebo-li koník. Je prokázáno, že když stresujete zvířata a pak je utratíte a nakrájíte jejich mozky, zjistíte, že mají v té oblasti zaniklé neurony. Čím větší stres, tím víc neuronů zaniká. Velmi podobně to funguje u člověka. Psychický i tělesný stres může vyvolávat změny v těch místech mozku, které jsou důležité pro modulaci nálady.

Jak tedy fungují antidepresiva?

Antidepresivy tvoříme produkcí růstových faktorů jakousi obranu proti zanikání neuronů. Ukazuje se, že antidepresiva zvyšují novotvorbu neuronů – ty se tvoří od narození do smrti. Samozřejmě, že čím mladší jedinec, tím se tvoří větší počet neuronů. Průměrně u dospělého člověka vznikne 700 nových neuronů. Vorba výrazně klesá u lidí, kteří jsou v depresi nebo v úzkostech. Antidepresivy umíme tvorbu neuronů zvednout.

Nejsou zřejmě antidepresiva jako antidepresiva…

Určitě. Lék funguje v celém těle a je řada oblastí, které zasáhne. My dnes docházíme k poznání, že některé starší antidepresiva mohou například u schizofrenie škodit. To je vývoj poznání, také už víme, že barbituráty nejsou ty správné léky, že rezerpin není správný na léčbu depresí. Dnes se dostáváme na hranici, kdy možná překonáme tricyklická antidepresiva. Dospěli jsme dokonce k poznání, že si vytváříme obraz nemoci právě farmaky.

Tomu nerozumím...

To je jako u epilepsie. Když se léčil pacient s epilepsií, podávali jsme léky s tím, že epileptik je divná osobnost. Dnes víme, že nové léky na epilepsii osobnost člověka tolik nemění, jak to bývalo u starých léků. Znamená, že vliv antiepileptika na celkovou osobnost pacienta tady bude. Lidi s epilepsií trpí často depresí. Dnes také víme, že epilepidol je lék, který podporuje zánik neuronů. Za pár let určitě dojde k tomu, že některé léky úplně vyřadíme. Posunem ve farmakoterapii je, že nové látky mají podobnou účinnost jako starší antidepresiva, ale nemají nežádoucí účinky. Právě kvůli těm nežádoucím účinkům přestávali lidi léky užívat. Když někdo přibral 40 kilo, když měl třes, zvýšený prolaktin, zácpu, sexuální dysfukce… Pacienti léky vysazovali, ale po čase se jim nemoc vrátila. Přitom víme, že po několika epizodách potřebují pacienti celoživotní léčbu. Na našich pacientech dnes nepoznáte, že užívají antidepresiva.

Jakým směrem se momentálně ubírá výzkum psychofarmak?

Jednoznačně se zkoumá oblast novotvorby neuronů. Vím, že jedna z největších firem si pro vedení výzkumu najala jednoho z nejlepších biologických psychiatrů. Zkoumá se ale v několika oblastech. Jednak je to přežívání neuronů, novotvorbu neuronů. Další oblastí je výzkum ketaminu (látka, působící na jistý druh receptorů), kde se vkládají naděje do pučení neuronů – neurony se spojují s dalšími. Stresem totiž nejenže neurony odumírají, ale ztrácejí se i výběžky, zmenšuje se struktura. Nejblíž tomu, co by bylo zanedlouho uplatnitelné v praxi, je derivát ketaminu ve formě intranasálnío spreje. Ten se aplikuje 1x týdně, pacient si to aplikuje sám. Další novinkou je látka aplikovatelná intravenózně, přirozeně v ambulanci lékaře.

Když jsem se ptala na psychofarmaka, začal jste automaticky mluvit o léčbě depresí. Proč?

Protože depresivní a úzkostné poruchy jsou nejzávažnějším problémem psychiatrie. Ukazuje se, celá příjemci čtvrtiny invalidních důchodů vyplácených v ČR jsou lidi s duševníma poruchama. My ale stále nemáme populaci dostatečně podchycenou a dostatečně léčenou. Nejvíc pacientů máme s úzkostní poruchou a s depresivní poruchou. Teprve na dalších místech jsou tak závažné poruchy, jako schyzofrenie nebo demence.

Vede neléčená deprese ke schizofrenii?

Určitě ne. Depresivní onemocnění spočívá v poruše nálady, zatímco schizofrenie je poruchou myšlení. Těžkou neléčenou depresi mohou doprovázet halucinace nebo bludní přesvědčení, není to ale proces kterému říkáme schizofrenie. Pokud může neléčená deprese k něčenu vést, tak ke chronické depresi. Pokud člověk s neléčenou depresí nespáchá sebevraždu, může deprese pominout. Nová epizoda má ale usnadněný nástup tím, že deprese nebyla léčena – člověk tedy není chránený proti stresu a k vyvolání nové epizody stačí i malý stres nebo neoc, odchod do důchodu, rozvod. Když se člověk s depresí neléčí, riskuje, že se mu bude nemoc vracet. Jen málo lidí má to štěstí, že má v životě jednu depresivní epizodu.

Co je základní znak deprese?

Že člověk nemá radost ze života, že nemá sílu ráno vstát do práce, nemá sílu na osobní hygienu, má často sebevražedné myšlenky. Je to stav, jako kdyby vám někdo nasypal písek do soukolí. Ono to nějak jde, ale stojí vše strašně úsilí. Když tento stav trvá déle jak 14 dní, jedná se o depresi a je nezbytné navštívit odborníka, nebo praktického lékaře. Lidi ale chodí s depresí po delší době, než po 14 dnech, snaží se svůj stav zvládnout sami. Průměrně přicházejí až po půl roce. Jenomže, čím deprese trvá kratší dobu, tím rychleji se všechno zvládne. Často přichází pacient „jen“ s tím, že je nepřekonatelně unavený. Pokud se ho lékař nezeptá, jestli má radost ze života, nezjistí, že přišel člověk s depresí. Znakem deprese jsou i poruchy spánku. Spánková porucha patří do kompetence neurologa, ale až z 80 – 90 procent je spánková porucha průvodným znakem deprese.

Lze se z deprese dostat bez léků?

Lze, ale určitě ne, když se jedná o několátou epizodu. Pokud se jedná o první depresi, odborník zjistí, že pacient má řadu rezerv v osobním životě: pohybovou aktivitu(40 minutová procházka 3x týdně má u lehkých a středních depresí podobný účinek jako antidepresiva), expozice světlu, stravování. Ukazuje se například, že keto dieta umí změnit produkci neurotransmiterů. Keto dietu má význam nasadit u pacientů s rezistentní epilepsií. Důležitá je u psychiatrických nemocí posilování složky membrán, pomocí nenasycených omega3 mastných kyselin. Podle všeho používají právě tuto složbu potravy výrazně armády. To aby byli vojáci klidní a vyrovnaní, nebyli agresivní, soustředění.

A co ta panická porucha?

Lidi, se sklonem k panické poruše by neměli jíst zrající sýry, pít červené víno, rychle louhovaný zelený čaj, velké množství kávy, koka kolu.

Určitou složkou psychiatrické léčby je biologická léčba. Co to je?

Biologické způsoby léčby jsou: léčba světlem, léčba elektrickým proudem, magnetickým polem, balneoterapie. Jedná se tedy o fyzikální způsoby léčby.

Ideálním spojením pro léčbu duševních nemocí jsou tedy psychofarmaka a lázně…

Určitě. Lázeňská léčba vytrhne nemocného ze stresového prostředí, přichází do nekonfliktního prostředí, má připravený jasný program, režim. Velmi se osvědčily Priesnitzovy lázně v Jeseníku, kde je léčba hojně zaměřená na léčbu vodou, světlem na procházkách lesem. Je to komplex procedur, které, kdyby je lépe zdravotní pojišťovny poskytovaly, pomohly snížit počet psychiatrických pacientů. Jeden můj pacient nereaguje na nic tak dobře, jako na lázeňskou léčbu.

 
PŘÍLOHY
Reklama

TOPlist