Soutěž o víkendový pobyt v hotelu SEN v Senohrabech u Prahy

Čtenáři, kteří správně odpoví na soutěžní otázky, budou zařazeni do slosování o víkendový pobyt pro dvě osoby (pátek-neděle) s polopenzí ve wellness hotelu SEN v Senohrabech u Prahy.

Soutěž o 2 vstupenky do AQUAPALACE Praha-Čestlice

Čtenáři, kteří správně odpoví na soutěžní otázky, budou zařazeni do slosování o 2 vstupenky do Aquapalace Praha-Čestlice.

Soutěž o 1x celodenní pobyt v centru WELLNESS a REHABILITACE Svaté Pole

Čtenáři, kteří správně odpoví na soutěžní otázky, budou zařazen do slosování o 1x celodenní pobyt (s procedurami a obědem) v centru rehabilitace a wellness Svaté Pole.

Soutěž o vstupenky na kosmetický veletrh WORLD OF BEAUTY & SPA, který se koná 10. - 11. března 2017

Prvních deset soutěžících, kteří správně odpoví na otázku, získají 2 VIP vstupenky na veletrh WORLD OF BEAUTY & SPA jaro 2017.
Zlé geny - autor: Marta Csontosová

„V případě, že člověk s genetickou zátěží žije zdravým životním stylem, zlé geny se neprobudí,“ říká Prof. Josef Hyánek, vedoucí metabolické ambulance Nemocnice Na Homolce

Zlé geny

Mičurin šlechtil nejlepší odrůdy rostlin, my lidé to děláme právě naopak. Díky blahobytu otevíráme dveře civilizačním nemocem. Přejídáme se, lenošíme. A své špatně šlechtěné geny předáváme svým dětem…

Můžete nám pomoct, pane profesore?

Máme tady molekulárně-genetickou laboratoř, kde umíme některé rizikové geny spolehlivě vyšetřit. Dozvíme se a náš klient také, jestli nese sebou genetickou zátěž. Specializujeme se především na sledování dětí z rodin, kde rodiče a prarodiče trpěli kardiovaskulárními nemocemi. (pan profesor ukazuje karty sledovaných dětí, kde má pečlivě graficky znázorněn rodokmen se zdravými i nemocnými jedinci a upozorňuje hlavně na černé puntíky v generaci rodičů a prarodičů. Karty některých dětí jich mají i čtyři-pět.)

Jak vypadá prevence u ohrožených dětí?

Především rodiče poučíme o nezbytnosti dodržování dietního režimu a jejich dítě sledujeme. V případě, že se při dodržování dietního režimu hladina cholesterolu srovná, není třeba nasadit žádné léky - to bývá nejčastější případ. Jestli se stav neupraví, bez léků to nezvládneme. S dětmi samotnými je možné pracovat až ve školním věku, do té doby musíme komunikovat s rodiči.

Je to genetickou výbavou, že někdo může snídat, obědvat i večeřet tučný koňský guláš a dožije se vysokého věku a někdo má zvýšený cholesterol už od dvou let a musí si hlídat každý prohřešek?

Ano. Když člověk o své genetické zátěži ví a dodržuje předepsaný režim - pohyb, dietní strava, mírně alkohol, nekouřit - tak se špatné geny vůbec nemusí probudit a člověk může žít dlouho. Ale když na své “dědictví“ člověk nedbá, nemusí se dožít ani čtyřiceti let. Takový člověk má štěstí, že jsou tady ještě kardiologové a kardiochirurgové připraveni zasáhnout. Asi je ale lepší primární prevence. I když mi moje práce s geny a mladými lidmi, kteří nejeví žádné znaky kardiovaskulárního onemocnění, přinesla mezi kardiology označení: „Hyánek, ten slyší trávu růst.“ Jenomže děti odoperovaných a nemocných rodičů jejich vlastnosti přenáší na další generaci.

Na rozvoj aterosklerózy je třeba dvacet roků. Musí se tedy dělat něco ještě dřív, než se geny začnou naplno projevovat. Naštěstí se u nás povedlo prosadit zákon, podle kterého se všechny děti narozené v rizikové rodině musí povinně vyšetřit krev na hladinu cholesterolu v pátém a ve třináctém roce života.

U jak malých dětí už nacházíte ohrožení cholesterolem?

No, to je otázka! V případě, že je tam výrazná genetická zátěž, tak to se prosím našly znaky na cévním systému už u lidských embryí, jak to dokázali nositelé Nobelovy ceny za aterosklerózu Brown a Goldstein v roce 1984.

A jak dlouho věda o tomto nebezpečí ví?

Ve Spojených státech, kde začali s výzkumem a prevencí aterosklerózy mnohem dříve - především po zjištění aterosklerotických změn u padlých mladých amerických vojáků z Korejské a z Vietnamské války- jsou také s prevencí mnohem dále. Právě na těchto mladých lidech zjistili, že všichni už měli aterosklerózu různého stupně. Pak začali vyšetřovat děti, které zemřely při dopravních nehodách. Zjistilo se, že také už mají pláty na cévách. Prvním vědcem, který se problémem začal velmi seriózně zabývat byl patolog prof. Starý, slovenský emigrant, naturalizovaný v Kanadě.

Výsledky těchto výzkumů začali brát vzdělaní Američané vážně a do čela hnutí za zdravý životní styl už u dětí se ve Spojených státech postavil prezident Clinton. U nás stále marně hledám nějakého osvíceného politika, který by zaštítil boj proti cholesterolu svým příkladným životním stylem. Také totiž potřebujeme někoho, kdo by se začal starat o správný životní styl už u mladé generace.

Za mého mládí u nás na Valašsku postihoval infarkt nebo mrtvice pouze pana faráře a pana řídícího. Ti totiž hodně jedli a málo se pohybovali. Všichni ostatní běhali po horách a po polích a byli chudí – problém aterosklerózy se jich vůbec netýkal. Já chodil šest kilometrů denně do školy pěšky... Dnes jsme na tom všichni jako pan farář a pan řídící. Všichni se máme dobře. Zdravotně jsou na tom nejlépe pouze lidé zvyklí, tvrdě pracovat, pravidelně sportovat a zdravě jíst. Takoví ti dědkové sokolníci nebo skauti, to jsou nezmaři, kteří chvilinku neposedí. Přitom často ten nepříznivý gen v sobě mají. Jen mu nedají šanci se rozvinout.

Existují viditelné znaky, podle kterých se pozná člověk trpící vysokou hladinou cholesterolu?

Existují. Jsou to takové tukové pohyblivé bulky pod kůží na loktech a na šlachách nad patou, nažloutlé bochánky na horním víčku oka.

 
PŘÍLOHY
Reklama

TOPlist