Proč se vlastně v Lázních Poděbrady léčí srdce a cévy? „Protože v uhličité vodě dochází k rozšíření periferních cév, prokrvení, snížení tepové frekvence, snížení plasmatické reninové aktivity, snížení krevního tlaku. Funguje jako moderní kardiovaskulární farmakoterapie“, vysvětluje MUDr. Vít Mařatka, lékařský ředitel lázní.
Nemáte pocit, že problém se srdcem a s cévami má v Praze každý, komu je přes čtyřicet? A lázně na rekondici kardiovaskulárního systému, Poděbrady, má Praha za humny. Poděbrady jsou tak vlastně pražskými lázněmi. Nejpohodlnějšími lázeňskými domy jsou teď Libenský a Zámeček. V obou podávají uhličité koupele, v obou jsou dobré rehabilitace a v okolí jsou stezky na svižné procházky.
Když se nedávno otevíral po nákladné rekonstrukci lázeňský dům Libenský, byl slavnostního aktu přítomen i známý pražský kardinál Miloslav Vlk (85). V osobním rozhovoru mi prozradil, že je ubytovaný už tři týdny na Zámečku a že se v Poděbradech dává už léta dohromady každý rok. Začalo to samozřejmě infarktem a bez zábran mi sděluje i takovou informaci, že regenerační kúra vydrží panu kardinálovi tak rok a že by se určitě nedostal do dobré kondice bez každodenních dlouhých procházek a bez cvičení. „Vzkažte svým čtenářům“, řekl mi, „že bez fyzického pohybu si srdce a cévy v dobré kondici nikdo nemůže udržet.“
V Poděbradech je málo úplně mladých klientů. Většina těch, které potkávám, už určitě překročila čtyřicítku a netrápí je tedy pouze kardiovaskulární problémy. Napadá mne otázka, jestli vůbec lze rehabilitovat kardiovaskulární systém i pohybový aparát dohromady. Podle MUDr. Víta Mařatky, lékařského ředitele Lázní Poděbrady, v absolutní většině ano. Z kardiologických klinik (po operacích srdce a cév posílají pražské kliniky, ale i Hradec Králové, do Poděbrad pacienty, kteří jsou ve stavu vhodném k rehabilitaci). Kliniky vědí, jak v Poděbradech pracují a jaké jsou tady možnosti rehabilitace. Vlastně by ani nemělo smysl, aby se na rehabilitaci dostávali pacienti, s nimiž nejde dál pracovat. Podle doktora Mařatky je přístup ke každému lázeňskému klientovi velmi individuální, někteří pacienti zvládají už od začátku rehabilitaci v plném rozsahu. Pan primář Mařatka nám na téma kardio-rehabilitace poskytl i rozhovor.
Závisí účinnost rehabilitace na osobnosti pacienta?Ne, to spíš na jeho zdravotním stavu. Pacienti, kteří k nám přijíždějí, rehabilitovat chtějí. Není to o vůli nebo nechuti rehabilitovat. Jsou pacienti, kteří nemají jiné možnosti dát se do pořádku po chirurgických výkonech, jen přijet do Poděbrad. U nás je možnost vyjít jim vstříc jak vhodností procedur, tak uzpůsobením lůžek a vybavením příslušenstvím pokoje. Pečlivě je vždy vyšetříme a nastavíme všechno tak, aby rehabilitovali v režimu, z něhož profitují co nejvíce.
Dost často se setkávám s názorem, že vlastně kardio-rehabilitace v lázních je rozmazlování, že v době účinných farmak to není nutné. Pár lekcí z rehabilitace mohou dostat na klinice, a když opravdu chtějí cvičit, tak to prý mohou i doma?Je prokázáno - a to nemluvím o nějakých českých datech a sledování, ale celosvětová data prokazují, jaký význam má rehabilitace v léčbě kardiovaskulárních onemocnění. Úzce to souvisí s prevencí rizikových faktorů. Sledování děláme na sekundární skupině pacientů, kteří už trpí srdečním onemocněním - třeba prodělali infarkt - takže víme, že další osud závisí na tom, jak jsou schopni ovlivnit svůj životní styl a jakým způsobem probíhá další rehabilitace v širším slova smyslu. My víme, že rehabilitace v našich lázních má pro pacienty velký význam, ten význam určitě není podružný a bezvýznamný ve srovnání s farmakoterapií. Pokud má někdo představu, že pacientovi po prodělání srdeční příhody stačí nasadit adekvátní léčbu a odborně ho sledovat, tak to budu polemizovat. Pacient žije ve vědomí, že se nasadily léky a že se nemůže nic stát, a to je zavádějící. Hodně záleží na tom, jak je pacient schopný změnit svůj životní styl (ve smyslu rizikových faktorů: kouření, stravování, absence fyzického pohybu).
Jenomže rizikové faktory, to je osvěta...Samozřejmě. U nás máme tradici lázní, které se léta věnují rehabilitaci, takže máme tady vytvořené podmínky, zázemí, máme zde odborný personál. Vše posouváme k tomu, aby rehabilitace odpovídala současné realitě. Dobrým příkladem jsou naše časné rehabilitace. Dříve nic takového nebylo, najednou se zjistilo, že pacienti se u nás významně rozvíjejí. Pacientů po operacích nám přibývá. Kardiochirurgové uznávají, že řádná rehabilitace po operacích je nezbytná.
Kdo vymyslel časnou rehabilitaci v Lázních Poděbrady?Nápad je z hlavy pana profesora Pirka z IKEMu, který s lázněmi dlouhodobě spolupracuje, a myslím si, že přemýšlel čistě prakticky. Měl na klinice pacienty po operaci, kteří už nebyli odkázáni na péči kardiochirurgické kliniky, ale ani nebyli ve stavu, aby je pustili domů a zanechali svému osudu. Profesor Pirk logicky navrhl lázním, jestli by nemohli být přemístěni sem, aby se pokračovalo v rehabilitaci u nás. Tím se zvýšila kapacita IKEMu pro řešení akutních případů. Teď spolupracujeme prakticky se všemi kardiologickými pracovišti. Momentálně bojujeme s kapacitou lázeňského domu G-REX, kde jsou pacienti po operacích umisťováni. Potřebovali bychom zvýšit kapacitu, požadavky kardiochirurgických klinik jsou velké a trvá to už delší dobu. G-REX má 115 lůžek. Pacienti v časné rehabilitaci jsou samozřejmě mnohem náročnější než ti, kteří přijdou z domova, takže je prostě potřeba zajistit je podstatně lépe. Pokud budeme chtít rozšířit rané rehabilitace, musíme přijmout další lékaře, edukované zdravotní sestry, fyzioterapeuty. Bohužel, všechny profese, které jsem teď jmenoval, jsou dlouhodobě nedostatkové na trhu práce, takže naší hlavní limitací v rozvoji je personální otázka.
Jaký je rozdíl mezi vybaveností pokoje pro časnou rehabilitaci a pokojem třeba v lázeňském domě Libenský?Co se týče běžného pokoje, tak tam není žádný velký rozdíl, rozdíl je v péči, kterou těmto pacientům musíme věnovat. Pak tady máme také jednotku intenzivní péče.
Znamená to, že pro rehabilitaci sekundární (tj. pro klienty, kteří přijedou z domova) slouží hlavně lázeňský dům Libeňský a Zámeček?To je hlavně Libeňský, Zimní lázně. Zámeček není moc uzpůsobený pro pacienty, tam není lékař ani zdravotní sestry. Zámeček slouží klientům, kteří si tady chtějí relaxovat, být v pěkném prostředí a nevyžadují zdravotní péči. Když ji potřebují, tak jsme jim samozřejmě také k dispozici.
S jedním zkušeným lékařem, je to chirurg přes ledviny, neustále diskutuji o účincích uhličité vody. On tvrdí, že uhličité koupele nemohou mít ten účinek na cévní systém, jak se tvrdí. Čím byste argumentoval, že nemá pravdu?Účinek uhličité koupele je dobře známý, dokumentovaný. Není problém to zhodnotit. Koupelí v uhličité vodě prokazatelně dochází k rozšíření periferních cév, prokrvení, snížení tepové frekvence, snížení plasmatické reninové aktivity, snížení krevního tlaku. Uhličité koupele fungují jako moderní kardiovaskulární farmakoterapie. Tím ovšem v žádném případě nechci říct, že uhličitá koupel nahrazuje farmakoterapii. Efekty uhličité koupele jsou dočasné. Samozřejmě, že my potřebujeme, aby u kardiaků byl efekt léčby trvalý. Léky účinkují 24 hodin denně, u té koupele je efekt dočasný. Vůbec tedy nechci tvrdit, že koupel nějakým způsobem nahrazuje farmakoterapii, v době pobytu v lázních se ale kardiovaskulárnímu systému uleví a pacienti se cítí mnohem lépe. V době, kdy nebyla účinná léčba farmakoterapie, tak byla léčba v našich lázních mnohem cennější, než je teď.
Dobře, ale je přírodnější...Nechci, aby to vyznělo, že léčba v našich lázních nějakým způsobem supluje, nahrazuje farmakoterapii, ta je samozřejmě základní.
Má význam pro zdravého člověka, který nemá nález na kardiovaskulárním systému, absolvovat ve vašich lázních preventivní pobyt, preventivní lázeňskou léčbu?Rozhodně. Primární prevence je účinnější, než sekundární prevence. Když se přijde včas na to, že má člověk například vysoký krevní tlak, než dostane infarkt, tak je to nepochybně zcela jiná situace, než když je to pak prevence po infarktu.
Jsou už vaši pacienti oproti minulosti disciplinovanější a berou lázeňskou léčbu vážněji?Když beru skupinu pacientů, kteří jedou do lázní, tak ji berou vážně. Nesetkávám se s případy, aby sem někdo přijel jako pacient a považoval léčbu pro něj za bezvýznamnou. Vzhledem k tomu, že nám počet pacientů narůstá, znamená to, že celková lázeňská léčba je velmi vážně přijímána jako součást našeho zdravotního systému.
Narůstá zájem klientů ze zahraničí?Nemáme velkou skupinu pacientů ze zahraničí. Dříve jsme měli klientelu hodně z Ruska, dnes už moc ne, ale to jde lehce vysvětlit politickou a ekonomickou situací a neklidem. Hodně zahraničních klientů máme ale po operacích srdce a cév, kteří k nám míří rovnou z rukou kardiochirurgů.
Náš rozhovor s primářem Mařatkou proběhl v G-REXu, který má punc spíš kardiologické lázeňské kliniky než lázeňského domu. Jak ale pracují s lázeňskými klienty v čerstvě rekonstruovaném lázeňském domě Libenský? Nové oddělení balneoterapie je koncipované přesně podle nejnovějších trendů. Prolíná se tady klasická balneoterapie s prvky wellness terapie. Znamená to, že jsou zde vany na uhličité koupele, perličkové koupele (ty jsou výborné i v rámci wellness terapie), velké oddělení masáží (u klasických masáží se také nerozlišuje, jestli je to v rámci léčby, nebo v rámci wellness pobytu). Možná u aromaterapeutických masáží by někdo namítal, že se jedná o wellness proceduru. Jenomže, ptám se, uškodila už aroma masáž nějakému kardiakovi? Nikdy nikdo o tom neslyšel. Součástí balneoterapie je také kardiozóna, kde lázeňští klienti poctivě šlapou do pedálů na rotopedech, vybavených speciálním měřením. Rehabilitační pracovnice pečlivě zaznamenávají výkonnost svých svěřenců, kteří sami vidí, jak jim lázeňský pobyt prospívá. To, co „ujeli“ v první den po příjezdu, zpravidla každého z nich vyděsí. Když na konci pobytu opravdu dobře „ujedou“ bez funění dvojnásobek toho, co na začátku, i ti největší skeptici musejí přiznat lázním jejich opodstatněnost. Úroveň zátěže se stanovuje individuálně podle stavu pacienta a vychází se vždy z úvodního zátěžového testu. Zátěž na rotopedu se nastavuje přesně ve wattech, při léčebném tělocviku jsou sestavy, odpovídající zátěži (opět měřeno ve wattech). Měření tepové frekvence je před, při a po zátěži. Na lázeňské kolonádě je vyznačený kratší a delší okruh pro chodecký trénink. Po celou dobu tréninku je pacientům monitorována tepová frekvence. Nemohu se nepodělit o náhodné lázeňské setkání se známým, který se léta potýká s kardiovaskulárními problémy. Před lázněmi to byl muž, který jen s námahou zvládal běžný život, v obličeji neprokrvený, rána po operaci Achillovy šlachy se mu nehojila snad rok. Teď jsem poseděla v kavárně s mužem o deset let mladším, který si nemohl vynachválit péči masérů, fyzioterapeutů, kteří ho neustále kontrolovali a upravovali procedury podle toho, jak ukazovaly přístroje měřící činnost funkce srdce a cév.