A brána se otevře...

Až 217 lůžek ve 104 pokojích, kongresový sál pro 200 lidí, dvě restaurace s terasou, lobby bar, kavárna s terasou z níž je unikátní výhled na Mariánské Lázně. Balneoprovoz zvládne denně poskytnout tři-čtyři procedury všem ubytovaným. Navíc tady v prosinci nově otevřeli bazén se slanou vodou - s lagunou, masážními tryskami, protiproudem - splňující i nároky noblesné klientely a rozšířili nabídku wellness procedur.

Hotel Monty nemůžete v Mariánkách přehlídnout. Přijíždíte-li od Plané, už zdálky na vás mává věžičkami, v noci bliká světýlky. Procházíte-li se lesoparkem nad Mariánkami, je velmi pravděpodobné, že vás vaše lesní stezka přivede přímo k hlavnímu hotelovému vchodu. Mne tam přivedla mockrát. Vznešená honosnost a důstojnost toho vchodu mne vždy naplnila úctou ke stavitelům a architektům. Nikdy jsem se ale necítila dost dobře oblečená a upravená, abych si dovolila vejít dovnitř na šálek kávy. Až nově rekonstruovaný bazén, údajně dobře připravený splnit požadavky wellness, dodává odvahy. Klepu tedy na bránu a ta se bez problémů - tedy díky paní ředitelce Henrietě Filkové - tiše otevírá…

I když hotel Monty nebyl původně koncipován jako lázeňský hotel - i jeho velmi vznešení hosté nebyli v historii líní docházet na procedury přímo k pramenům - dnes je balneoprovoz hned ve třech podlažích a zabírá odhadem třetinu celkové hotelové plochy. K příjemným a zdraví prospěšným procedurám totiž začaly sloužit všechny ty televizní místnosti, kde se již nikdo na televizi nedíval, všechny společenské klubovny, kde se již nikdo nekluboval. Vlastně ani nevím, co bylo původně v ordinaci, kde dnes aplikují na ruce parafín a kde jsem dostala nabídku proceduru vyzkoušet. Proceduru neznám a tak poměrně lehkomyslně přijímám možnost získat nový zážitek. Bylo mi sice divné, že paní přede mnou, noříc ruce do tekutiny trochu sykla, ale jak je typické pro osoby upovídané, já jen vyprávím a čekám na zážitek. Vnímám sice, že té paní zbělely ruce, ale ještě stále mi nedošlo, že procedura spočívá ve vnoření rukou do horkého parafínu, který jak tuhne, tak na rukou zbělá.

A tu proceduru je nezbytné opakovat čtyřikrát. Věřte, že první vnoření rukou po zápěstí do horkého parafinu připomíná mučící nástroj (parafín má přitom jen 60°C).

Pak se ale oddávám osudu a ani si neztěžuji. A to je podle informace Dagmar Vožďové, zdravotní sestry sloužící na parafinu, právě tato procedura nejoblíbenější procedurou německých hostů. Teplo prohřívá všechny malé klouby ruky a pomáhá zmírňovat artritické bolesti. Zároveň parafín vyhlazuje kůži na rukou a vyživuje nehty. Po dvaceti minutách lze zatvrdlý parafín z ruky lehce sloupnout. Přiznávám, že sundávání parafínu z rukou, je rozhodně mnohem příjemnější než předchozí léčivá parafínová lázeň. Ukazuje se, že z nabídky balneoprovozu hotelu Monty neznám masáž lávovými kameny. Jedná se o poměrně drahou proceduru, minuta vychází na 10 korun. Nejdřív se mé záda horkým kamenům a neznámé proceduře brání a ještě víc stahuji svaly. Jenomže mladá masérka přesně poznala, co to provádím a zvolila jemnější taktiku. Dokázala uvolnit neuvolnitelné a když po sedmdesáti minutách hlásí příjemná masérka „hotovo“, ani se mi nechce z lehátka. Navíc masérka mile oznamuje: „Alespoň jste se prospala“. Tak já pod horkými kameny a pod jemnými ručkami usnula ani o tom nevědě!