Čas pro pana Dorna

V mé pravé kyčli to při nazutí vysokých podpatků malinko zabolelo. To přejde, spěcháme do divadla… Za tři dny se nemohu narovnat a už začínám rozumět stařenkám, které si pomáhají při vstávání z křesla hůlkou. Ježíši, to je bolest… Prášky nepomáhají, injekce nezabírají. Po měsíci se s pokorou obracím na fyzioterapeutku, která, zavalená pacienty konstatuje, že kyčel to nebude, ta přece bolí v tříslu. Mám dle doporučení postupně posilovat svaly kolem páteře. Moc se mi to nezdá, ale budiž. Nebudu zatěžovat analýzou svých neduhů , vše zkrátím na fakt, že si mne , díky neutichající bolesti, našla Dornova metoda. Poradila mi ji mlaďounká absolventka fyzioterapie. Když ta metoda oslovuje mladé, proč bych ji měla obcházet? Jelikož – bohužel – nejsem člověk moc trpělivý, rozklikávám rovnou internetové stránky (www.dornova-metoda.cz) člověka nejpovolanějšího, paní magistry Zuzany Prouzové. Právě ona začala šířit Dornovu metodu z Německa a to před dobrými deseti lety. Neodmítla mne a já mohu podat zprávu o metodě, o které jsem nějakou dobu věděla, jen jsem jí vůbec nerozuměla. Přesněji, nesnažila jsem se jí porozumět.

Jsem vystudovaná varhanice, po studiu na Akademii múzických umění jsem vyučovala na vojenské konzervatoři v Roudnici nad Labem. Přišla ale vážná autonehoda a já zůstala v péči zdravotníků celý jeden rok. Dali mne krásně dohromady a já opět začala učit a hrát na varhany. Pak – to už jsem žila v Německu – jsem se najednou nemohla ráno vůbec narovnat (ozvěna dopadů autonehody). Trvalo mi vždy celé dopoledne, než jsem se zmátožila a mohla fungovat. Známí mě pak poslali za „tou paní, co umí napravovat páteř“ a pracuje hned vedle. Samozřejmě, že jsem šla. Po dvou – třech dnech moje bolesti ustoupily a já jsem se hned ten „zázrak“ – Dornovu metodu – chtěla naučit. Téměř pět let jsem se ji učila, přivezla ji do České republiky a společně s mým partnerem Jozefem Púrym a našimi žáky ji rozšířili do „Dornovy metody Plus“. To rozšíření je tak zásadní a podstatné, že se vlastně jedná o novou metodu, kterou dnes jezdíme přednášet na mezinárodní kongresy do Německa.

Úplný základ spočívá ve vyšetření bederní páteře, kyčelních kloubů, posazení pánve a změření délky dolních končetin. Z praxe víme, že až 95 procent lidí, kteří hledají u nás pomoc, nemá stejně dlouhé dolní končetiny. Autor původní metody, pan Dieter Dorn vymyslel geniální způsob, jak pracovat se svaly, které fixují určitou pozici. Tato metoda naučí lidi velmi jednoduše pracovat s vlastním tělem a nesprávně zafixovanou pozici kloubů změnit. Dobrému terapeutovi Dornovy metody Plus stačí, když pracuje s klientem dva-tři krát a v devadesáti případech ze sta je terapie úspěšná. Musí to ale být dobrý, námi doporučený terapeut (seznam doporučených terapeutů je na www.dornova-metoda.cz. )

Hlavice kyčelního kloubu je usazena v kloubní jamce a nejpodstatnější je směr usazení: je to šikmo, zhruba směrem k protilehlému rameni. Hlavice kloubu je kulatá a přesně zapadá do kloubního pouzdra, což umožňuje kyčli provádět rozmanité pohyby. V případě, že hlavice v jamce nesedí, dochází k posunům celé zbylé kosterní konstrukce. Představte si, co nastane, když se posadíte a hlavice zaujme v jamce polohu cca 90°. Vazy se z jedné strany natáhnou, z druhé povolí a také šlachy i svaly se přizpůsobí. Už tato pozice je pro kloub náročná – zejména když v ní setrváváme hodiny a hodiny. Vrchol nastane, když si navíc přeložíme nohu přes nohu: Úhel zvětšíme o dalších 45°, na jedné straně natlačíme hlavici kyčelního kloubu na vnitřní stranu jamky a na druhé se subluxuje - tlačí z jamky směrem ven. Hlavici prostě vyrotujeme, je totiž nucena se dlouhodobě extrémně vyvracet do nepřirozené polohy.

Nejdřív dojde k přizpůsobení se a jednostrannému opotřebení měkkých částí kloubu, později přijdou na řadu kosti samotné a jedna noha se prodlouží (podle toho, jestli se nám sedí líp s pravou přes levou, nebo s levou přes pravou). V důsledku toho se také nadzvedne lopata kosti kyčelní na straně nohy, kterou zvedáte a překládáte – dojde k posunu ve skloubení. Na to zareaguje páteř, která se snaží vybalancovat nerovnosti základny. Hlavice kyčelních kloubů se přitom v jamkách také „vzpříčí“ – jedna se tlačí příliš dopředu, druhá dozadu. Pánevní oblast reaguje vybočením či vyrotováním.

Dopady sezení s nohou přes nohu jsou skutečně dramatické a osobně to považuji za jednu z hlavních příčin bolestí pohybového aparátu a i hlavní důvod vzniku artrózy kloubů dolních končetin. Možnou příčinou nestejné délky dolních končetin je ale i nešetrné zacházení s dítětem při porodu. Pohybový aparát ještě není zcela vyvinut, všechno je měkké, poddajné. Stačí trochu víc zatáhnout za jednu nožičku a problém roste spolu s dítětem.

Za mé dlouholeté praxe se mi jen párkrát nepovedlo délku nerovných končetin srovnat. Jde to dokonce většinou velmi rychle a bezbolestně. Podmínkou je ale vaše každodenní tříminutové cvičení s ručníkem. Vždy večer před spaním – pak už nesmíte nic dělat. Když cvičit nebudete, problémy se vrátí. Víte co říkal Dieter Dorn svým žákům? „Když k vám přijde pacient podruhé a nemá srovnané nohy, tak mu vynadejte a potřetí ho vyhoďte“. (To by se všichni – obézní, kuřáci, bez pohybu – pacienti divili, kdyby k nim přistupovali naši lékaři s filozofií pana Dorna. Osobně se třesu, jestli cvičím s ručníkem dobře a jestli se moje o centimetr delší levá noha za měsíc cvičení srovná.)

Ty přípravky jsou samozřejmě dobré, vyzkoušené a fungují. Je třeba si ale všímat na obalech obsah účinných látek. Hlavně kolagenu. Doporučená denní dávka kolagenu je 2000 mg, rozdělená do dvou dávek. Srovnávací tabulka obsahu kolagenu v u nás nabízených preparátech kloubní výživy je na www.orling.cz/ porovnávejte. Jaký je vlastně rozdíl mezi Dornovou metodou a vaší metodou Dornova metoda Plus? Ten rozdíl je takový, jako mezi obyčejným plochým obrázkem a obrázkem ve 3D. Pokud němečtí terapeuti přesně aplikují základní metodu pana Dorna, tak my jsme se odvážili experimentovat a metodu rozvinout. Zachovali jsme se opravdu jako naši lidé před rokem 1989, kdy nic u nás nebylo k sehnání a lidi byli schopni experimentováním dosáhnout úžasných vynálezů, které jim ulehčili život. Když jsem na mezinárodním kongresu ve Stuttgartu přednášela o způsobech napravování vbočeného palce nohy, němečtí kolegové vůbec nevěděli o čem mluvím. Klasická Dornova metoda se vbočeným palcem nezabývala.