Kdybychom pomáhali svému mozku kvalitní výživou a dokázali se oprostit od stresu, bylo by možná méně závislostí na lécích.

Chceme být výkonní

Chceme podávat celý život dobré fyzické i psychické výkony, chceme dobře spát. Pro většinu z nás je takový život nedosažitelný a není žádným tajemstvím, že si hodně lidí pomáhá řešit problém: tu prostředkem na povzbuzení, tu práškem na uklidnění nebo na spaní. Máme pak samozřejmě obavy, jestli se to pak moc negativně nepodepisuje na našem mozku ve vyšším věku (možná i dřív)… Přitom existují prostředky, které náš mozek udrží v dobré kondici po celý život a bez negativních dopadů. Tím prostředkem může být ACUTIL, který obsahuje podle profesora Jiřího Rabocha přednosty psychiatrické kliniky VFN Praha 1 veškeré látky pro dobré fungování mozku. Také od pana docenta Karla Nešpora, psychiatra, s nejlepšími výsledky na poli odvykání od drogových závislosti, jsme se nechali poučit.

Vedou, pane docente léky proti bolesti k drogové závislosti? Tyto léky lze rozdělit do dvou skupin. První jsou opiáty, na těch závislost opravdu vzniká. Druhou tvoří takzvaná nesteroidní antirevmatika. Ty nepůsobí závislost, ale mají jiná rizika. Jejich zneužívání může poškodit játra, způsobit krvácení do žaludku. Nebezpečná je kombinace nesteroidních antirevmatik a alkoholu. To se týká i běžných léků, jako jsou acylpyrin a paracetamol.

Proč vzniká závislost?

Závislost vzniká proto, že určitá látka působí na příslušné receptory v mozku. To, jestli závislost vznikne, ovšem ovlivňují také ochranné a rizikové činitele. K těm ochranným patří dobré duševní zdraví, zdravé návyky, pravidelné cvičení nebo znalost relaxační techniky. K rizikovým činitelům řadíme zátěžové životní události, stresující zaměstnání, ale i nudu.

Prášky na spaní – vedou k závislosti?

Závislost na lécích této skupiny je možná a poměrně častá. Někteří lidé užívají tyto látky nejen před spaním, ale i přes den. V tom případě by měli vyhledat lékaře. Pokud si někdo bere jednu tabletu na noc, závislý asi nebude. Léky na spaní může nahradit rozumný způsob života.

Prášky na uklidnění – vedou k závislosti?

Na uklidnění se podává všelicos. Z hlediska vzniku závislosti jsou nejhorší benzodiazepiny. Závislost na nich může vzniknout rychle třeba i za dva měsíce každodenního užívání. Jestliže někdo bere běžné dávky těchto léků, může je postupně vysadit i sám. Přitom se mohou objevit úzkosti. Ty lze mírnit tělesnou aktivitou, např. chůzí, relaxací nebo psychoterapií. Jestliže někdo užívá několikanásobek běžných dávek, měl by vyhledat lékaře. Takový stav často vyžaduje léčbu na lůžku.

Existuje srovnání spotřeby uvedených farmak u nás a jinde v Evropě?

Podle evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách zneužívají se u nás tlumivé látky častěji než ve většině evropských zemí.

Vývoj spotřeby uvedených farmak ve světě?

Spotřeba benzodiazepinů v řadě zemí roste. Někteří odborníci to nazývají „globální epidemie“.

Může být pravdivá informace lékárníků, že nebývalé množství jejich klientů užívá psychofarmaka?

Ano, ale některá psychofarmaka závislost nevyvolávají. Mohou mít ovšem nežádoucí účinky.

Může užívání uvedených farmak vést po 40. roce života k závislosti?

Jistě. Přispívají k tomu určité typické situace. Někteří muži obtížně snášejí odchod do důchodu. Pro ženy nebývá vždy snadné se smířit s tím, že děti odešly. Tyto problémy se dají řešit jinak. Lidé zralého věku často najdou dobré uplatnění svých schopností a zkušeností. Někdy se tomu říká druhá kariéra.

Proč je rychlejší nástup návykovosti u mladistvých jak u dospělých? Jak poškozují uvedená farmaka mozek dospívajícího?

Mozek dospívá až po 20. roce. Do té doby se intenzivně tvoří sítě nervových buněk a mění se struktura mozku. Jestliže do tohoto procesu zasáhne alkohol nebo droga, mozek trpí. K tomu ještě přistupuje nevyzrálost, sklon přehánět a přeceňovat své síly. Negativní roli u dospívajících často hraje i riziková společnost.

Jak poškozují uvedená farmaka mozek dospělého člověka

V mozku se tvoří a zanikají nervové buňky a vytvářejí se jejich sítě po celý život, i když ne tak intenzivně jako v dětství a dospívání. U lidí vyššího věku k tomu přistupují možné poruchy paměti a unavitelnost. Alkohol, marihuana a návykové látky je zhoršují.

Lze si umělým vyvoláváním dobré nálady vylepšit psychiku?

Jeden americký profesor psychologie zkoumal, kdy se nejčastěji lidé smějí. Zjistil, že je to v běžných situacích každodenního života, například při pozdravu. Takový smích je sice umělý, ale i tak dokáže zlepšit náladu a komunikaci. Důležité je, aby se při úsměvu stáhly kruhové svaly kolem očí. Projeví se to tím, že se v koutcích očí udělají drobné vrásky. Schválně si to zkuste do zrcadla. O tom, jak si navodit příjemné emoce, pojednává podrobněji moje kniha „Jak být milejší“.

Co byste vzkázal našim čtenářům?

Jezte kvalitní stravu, dbejte aby váš mozek měl přísun takzvaného přírodního dopingu pro mozek: omega 3 nenasycených mastných kyselin DHA i EPA, extrakt gingo biloba, vitaminu B12, kyseliny listové, posfatidylsorinu, více choďte, cvičte jógu a věnujte se přiměřené tělesné práci. Udržujte také dobré vztahy, usmívejte se a používejte relaxační techniky. Prospívá to zdraví a dají se tak mírnit úzkosti i deprese a projasnit nálada. Také to chrání mozek před stárnutím. Mějte se hezky a střízlivě.

Zkušenost s jógou smíchu psychoterapeuta Mgr. Vladimíra Palečka:

Snímání masek

Jóga smíchu ho uhranula právě na přednáškách docenta Karla Nešpora o účincích jógy. To setkání zůstalo v mysli natolik, že začal jógu smíchu vkládat do relaxačních technik při práci s pacienty psychiatrické kliniky v Ostrově u Karlových Varů.

Jak se to pane magistře konkrétně dělá?

Jedná se o gesta, mimiku, aby došlo k uvolnění lidí a oni dokázali tak uchopit své problémy, pocity, vyjádřili emoce, čehož předtím nebyli schopni. Lidé se dostávají sami k sobě, svým prožitkům a uvědomují si svůj problém. Jelikož žijeme v době, velmi zaměřené na racio, na definování, interpretování, potlačujeme sami sebe, stahujeme se do sebe.

A jak lze žít jinak?

Přece člověk nemusí za každou cenu všemu rozumět. K porozumění lze dojít i skrz prožitek. Tím, že dáváme prostor uvolnění. Když věci kolem sebe vnímáme, můžeme je sami sobě lépe popsat a poskládat tak sami svoji skládanku, uchopit svůj problém. Každý člověk žije svůj život, okolí i terapeut tvoří pouze podporu, která je tady a teď.

Jóga smíchu vypadá jako přirozená věc. Smát se dovedeme všichni. Co je na józe smíchu těžkého?

Dospělí lidé mají v sobě spoustu bloků a smějí se pouze na okolní podněty: veselá povídka, groteska, příběh, vtip, pohled na něco legračního. Lidé potřebují vnější podněty, aby byli schopni se smát. Právě proto je problém, aby se smáli jen tak, bezdůvodně. To umějí pouze děti do takových jedenácti let. Malé dítě se přirozeně směje třeba jen tomu, že vyšlápne louži.

Je těžké na lekcích jógy smíchu lidi rozesmát?

Docela ano, lidi se bojí smát jenom tak. Koukají kolem sebe nevěřícně na smějící se účastníky kurzu: kde jsem se to ocitl? Čemu se mám smát? Jenomže naše tělo nerozezná přirozený smích od nepřirozeného. Je to pouze otázka naší volby, jestli se chceme smát, nebo nechceme.

Proč se musí člověku dělat kolem očí vějířky, aby smích přinášel uvolnění?

Já chápu toto pravidlo spíše jako energii vloženou do očí, aby se člověku rozšiřovali zorničky a napětí odcházelo z těla. Když má tělo depresi a nepustí člověka se smát, je to pro člověka zatěžující. Když se dělají vějířky, rozšiřují se zorničky a napětí odchází. Pokud k tak uvolňujícímu smíchu nedochází, je smích spíš zatěžující.

A výuka smíchu je co?

Je to vlastně přeprogramovávání myšlení člověka. Jóga smíchu je také cvičení, které uvolňuje endorfiny a zmírňuje produkci škodlivého kortizolu. Můžeme říct, že 15 minut smíchu je pro tělo stejně prospěšné, jako kdybychom ten čas strávili s trenérem v posilovně a učili se cvičit. Navíc nás jóga smíchu učí měnit chování, shazovat masky. Naučí nás třeba i odejít z neplodného a konfliktního vztahu, kde druhá strana s námi hraje hru. Když získáme sílu odejít, už tu hru nemá s kým hrát.