Statistiky hovoří výmluvně: z desetitisíce klientů, jemž poskytnou každý rok v třeboňských lázních sérii procedur, až 80 procent udává výrazné zlepšení stavu. Lidé se noří do teplé rašeliny, ulevují svému tělu v zábalech.
Poprvé jsem slyšela o doporučení absolvovat lázeňskou léčbu v Třeboni od kolegyně, jejíž syn se trápil s dost komplikovanou zlomeninou nohy. Lékař kluka poslal do Třeboně.
Léčba pohybového ústrojí v Třeboni je přijímána nějak samozřejmě. Klienti jí věří (léčí se tady hlavně artróza, Bechtěrevova nemoc, nespecifikované nemoci páteře, stavy po úrazech, operacích) a ani se moc nezamýšlejí nad podstatou léčby. Podle Olgy Vačkářové, přimářky Lázní Aurora spočívá léčba v prohřátí celého organismu nebo jeho části a to opakovaně, většinou v obdenní frekvenci v sérii asi 6-9 procedur. Prohřátí probíhá pomalu ale intenzivně, rašelina totiž velmi dobře akumuluje teplo (8x lépe než voda) a tepelný účinek se ještě prodloží následným suchým ovinem.
Teplo které přichází z teplé rašeliny do bolavého organismu bolesti zmírňuje, zlepšuje prokrvení tkání, uvolnění svalového napětí, tím vším se postižené orgány regenerují. Zvyšuje se ale i obranyschopnost a celková odolnost organismu, příjemný a blahodárný je účinek na kůži a její zvláčnění.
Rašelina, přesněji slatina, kterou v Třeboni léčí je jeden z druhů peloidů. Jedná se o jemnozrnné látky, které vznikly přírodními bioloickými a geologickými pochody a po úpravě se používají k léčebných účelům. V třeboňských lázních se používá slatina ke koupelím a to o teplotě asi 39°C. Pacient v slatinné koupeli leží 15 minut, následuje sprcha a odpočinek v teplém ovinu. Když se aplikuje zábal, je klient zabalen na lehátku do kašovité směsi o vyšší hustotě než je koupel a zábal se přikládá jen na určitá místa těla.
Léčebné výsledky třeboňských lázní souvisí podle dostupných referencí doc. D.Jandové, přednostky Rehabilitační kliniky ve FN Královské Vinohrady a dalších předních rehabilitačních specialistů také s dalšími faktory:
Podle materiálu, který redakci poskytl doc.Petr Petr z Jihočeské univerzity, studie z let 2003 a 2009 prokazuje, že třeboňská slatinná lázeňská léčba vedla u zkoumaného vzorku pacientů ke snížení spotřeby léků (MO1, NO2, analgetika, antipyretika, antiflogistika, antirevmatika) o 51 procent ve skupině bez rozdílu věku a o 38 procent ve skupině osob mladších 38 let. V letech 2004 a 1011 prokazují autoři studie, že lázeňská léčba vede u pacientů s onemocněním pohybového systému ke zvýšení kvality života (podle konceptu HRQoL). Ve skupině osob s diagnózou Bechtěrevova nemoc jsou tato zlepšení nejmarkantnější – dokonce čím těžší postižení, tím relativně vyšší přínos lázeňské léčby.
Každá z bahenních procedur v třeboňských lázních vyjde přibližně na 500 korun, ale léčebný význam má hlavně opakovaná aplikace slatiny. V současné situaci, kdy už český stát nechce svým občanům platit komplexí lázeňskou léčbu a bůhvíjaká finanční omezení ještě ve finální podobě od ministertva příjdou, je zajímavé nahlédnout malinko do přístupu financování třeboňského lázeňství v histori. Když v roce 1883 otevíral třeboňský podnikavý učitel v Třeboni první lázně, vyšel mu vlastník pozemků v lokalitě Vimperky v západním cípu rybníka Svět - místo s nálezištěm rašeliny- velmi vstříc. Učitel mohl rašelinu pro léčebné účely těžit u rybníka Svět zdarma. A víte, komu patřily ty pozemky? Schwarzenberské vrchnosti (údaj je z knihy Průvodce Třeboní z roku 2006).