Gluten free

Ano, je to rostlinná bílkovina, která patří mezi prolaminy a je obsažena především v pšenici, v menším množství se vyskytuje v žitě a ječmenu.

Lepek působí škodlivě na tenké střevo jedinců, kteří mají dědičnou predispozici k chorobě zvané celiakie. Celiakie je autoimunitní onemocnění způsobené nedokonalým zpracováním lepku ve střevě. Ve střevě pak zůstávají nerozštěpené fragmenty lepku, které aktivují střevní imunitní systém. Hlavním rysem poškození tenkého střeva u pacientů s celiakií je atrofie sliznice střeva, důsledkem je nedokonalé vstřebávání potravy střevní sliznicí.

Ano, průjmy, často bolestmi břicha, nechutenstvím, případně zvracením, snížená absorpce živin může vést k hubnutí, v dětském věku k neprospívání. Pokud se choroba objeví až v dospělosti, jsou příznaky mnohem rozmanitější, může to být zácpa, nechutenství, únava, apatie nebo naopak podrážděnost. Velká část lidí, u kterých se nemoc objeví až v dospělosti, zůstává stále nediagnostikována, protože nemoc nemusí mít vůbec příznaky pocházející ze zažívacího traktu.

K mimostřevním projevům celiakie patří často např. anémie nebo osteoporóza, psychické poruchy (úzkosti, deprese, nervozita), neurologické poruchy (neuropatie), zubní poškození, afty, bolesti kostí a svalů, zvýšená lámavost kostí, poruchy menstruace, poruchy v těhotenství, neplodnost. Lékaři na možnost diagnózy celiakie v těchto případech bohužel často ještě nemyslí a pacientovi test na celiakii neordinují.

První fází diagnostiky jsou krevní testy. V případě, že je test na celiakii pozitivní, je nutná biopsie, která potvrdí poškození sliznice střeva. Kromě pacientů s celiakií reagují klinicky na pšeničné bílkoviny i lidé s některým typem potravinové alergie, u nich je nutné vyšetření na alergologii.

Většině zdravých lidí lepek neškodí. V posledních letech se navíc objevil pojem gluténová sensitivita (přecitlivělost na lepek), pozorovaná ojediněle u lidí trpících různými potížemi. U těchto jedinců nejsou přítomny známky opravdové celiakie, v těchto případech není pozitivní krevní test ani biopsie, a je možné vyzkoušet bezlepkovou dietu.

Lépe najednou, aby se vyzkoušelo, zda pocítí, že se jejich stav vylepšil. Zlepšení ale nelze očekávat během týdne. Dietu je třeba držet alespoň tři měsíce.

Pokud je potravinová alergie způsobena pšeničnými bílkovinami, znamená vysazení potravin obsahujících lepek současně i odstranění dalších pšeničných složek (bezlepkové potraviny většinou neobsahují žádné pšeničné bílkoviny). Nevím ale o tom, že by tento přístup ovlivnil jiné typy alergií.

Ano, dnešní obilí má více lepku než v dřívějším období. Proto se zemědělští genetici snaží, zatím neúspěšně, vypěstovat obilí s minimálním obsahem lepku. Lepek je velice důležitou součástí mouky, svou schopností vázat se umožňuje přípravu těsta.

To je těžká otázka, lepek je součástí mnoha potravin, je stejně tak užitečný jako jiné rostlinné bílkoviny, které naše tělo potřebuje. Lidé, kteří od dětství trpí celiakií a dodržují tedy celoživotně přísnou bezlepkovou dietu, žijí celý život bez lepku a většinou žádné výživové problémy nemají (doba přežití je srovnatelná s normální populací).

Diagnostika celiakie u dětí batolecího věku je díky pediatrické péči v pořádku. Diagnostické problémy jsou však u dospělých. Druhý vrchol výskytu celiakie je totiž kolem čtyřicátého roku, u dospělých často chybí klinické příznaky spojené se zažíváním nebo nemoc dokonce probíhá bezpříznakově. Je velmi těžké rozhodnout, zda se pouze zlepšila diagnostika nebo lidí s celiakií přibývá. Obecně ale máte pravdu, že ve vyspělých zemích výskyt civilizačních chorob (mezi které můžeme celiakii také zařadit) stoupá.

Herpetiformní dermatitida způsobená lepkem je považována za kožní formu celiakie. Potravinová alergie na lepek má ovšem jiný imunologický mechanismus a pro její důkaz je nutné použít jiné diagnostické testy.

Nemusí. U obou mohou být například přítomny žaludeční a střevní potíže, průjmy apod. Zde musí rozhodnout laboratorní vyšetření krve. Na alergologii se v testech zkoumá jiný typ protilátek než u testů prokazujících celiakii.

Při podezření na nesnášenlivost lepku ano. Výskyt celiakie v naší populaci je vysoký, blíží se k 1 %, doporučovala bych proto nejdříve vyšetření na celiakii. Zajímavé je, že v případě potravinové alergie (především u dětí), existuje naděje na vyléčení, zatímco u celiakie nikoliv - celiakie je dosud onemocněním celoživotním. Screening u lidí trpících nemocemi, které jsou často s celiakií sdružené, se nedávno, díky aktivitě prof. Friče a dalších spolupracovníků, podařilo u nás prosadit.

Jsou to především chronické choroby autoimunitní, například diabetes prvního typu (tam je až desetiprocentní výskyt u celiaků), záněty štítné žlázy, opakované afty, primární biliární cirhóza, Sjogrenův syndrom, revmatoidní artritida a další.

Na modifikaci obilí se samozřejmě velice intenzivně pracuje. Jak jsem již zmínila, genetici pracují na vytvoření nových druhů obilí. Dále: jen některé části molekuly lepku jsou pro citlivé lidi škodlivé, některé probiotické bakterie produkují enzymy, které dokáží lepek rozštěpit tak, aby neškodil. Takové bakterie se pokusně přidávají do těsta nebo by mohly být užívány v tabletách. Další cestou je zlepšit porušenou propustnost střevní stěny u celiakie nebo ovlivnit imunitní systém pacientů. Ve všech těchto směrech výzkumu se intenzivně pracuje.

Některé směry výzkumu se již dokonce testují na pacientech. Domnívám se, že za 5-10 let se situace změní a celoživotní bezlepková dieta nebude jedinou léčbou celiakie.

Předpokládá se, že celiakií trpí desetkrát více lidí, než je diagnostikováno. Pokud má tedy někdo potíže, které by s touto chorobou mohly souviset, měl by být iniciativní a požádat svého lékaře o testy. Dokonce existuje i domácí test, který lze koupit v lékárnách, na tento test stačí kapka krve, ale bohužel není tak přesný jako laboratorní vyšetření.

Více o celiakii se můžete dozvědět na www.celiac.cz stránkách Sdružení celiaků České republiky hájící zájmy lidí, kteří jsou ze zdravotních důvodů nuceni dodržovat bezlepkovou dietu, o. s.