Jak je to s imunitou a alergií

- Problémy s imunitou mají většinou starší lidé - dá se říci, že lidé nad 65 roků - jsou více ohroženi třeba tím, že dostanou nějakou respirační infekci. Proto se u této populace tolik zdůrazňuje i očkování proti chřipce. S chřipkou se totiž mladší lidé vypořádají bez větších problémů.

- Problém je třeba řešit individuálně. Nejsem zastáncem teorie, že by se měl proti chřipce očkovat každý. Je to přece vpravení živého viru do organismu a vlastně každý rok je chřipkový virus trochu jiný. Doporučuji očkování jen u rizikových skupin: u lidí trpících závažným onemocněním (ať již jsou to kardiaci nebo astmatici), které by mohla silná chřipka ohrozit třeba i na životě.

- Já nevěřím na současnou závažnost ptačí chřipky. Epidemiologové v rizikových oblastech by měli být opravdu na pozoru: sledovat a izolovat místa výskytu, aby nedošlo k šíření. Naše populace, dle mého názoru, v současnosti ale ohrožena není. Zatím byl přenos prokázán pouze mezi ptáky. Jen výjimečně byl prokázán přenos na člověka, a to pouze u lidí, kteří pracovali přímo v drůbežárně.

- Toho se neobávám. Pravděpodobnost, že by se tam dostal pták infikovaný virem, je minimální, spíše nulová.

- To se vše týká domácích nekontrolovaných chovů a masivního vystavení lidí působení drůbeže. Já bych ale nyní ponechal ptačí chřipku stranou. Je to více otázka veterinární, více otázka dohledu - samozřejmě je to i otázka vývoje vhodné vakcíny, protože nikdo nezaručí, že virus nemůže zmutovat. Je tedy v pořádku, že se podporuje výzkum přípravy vakcíny i proti ptačí chřipce. Podle mého názoru ale tato problematika není v tuto chvíli pro naše zdravotnictví závažná - má mnohem větší problémy. Ani si nemyslím, že je správné, aby se lidi zásobovali lékem Tamiflu. Nakupuje je populace, která ohrožena není a naopak, populace opravdu ohrožena léky nemá. Nemá na ně peníze. Navíc není stoprocentní záruka, že např. Tamiflu bude na ptačí chřipku fungovat.

- Deprese. Depresivní člověk má oslabenou imunitu a podléhá nemocem. Psychika ruku v ruce s výživou má zcela zásadní význam na imunitu člověka. Existuje k tomu celá řada studií. Například se sledovala imunita vysokoškoláků (jejich náklonnost k infekčním chorobám) ve zkouškovém období. Ukázalo se, že tito studenti jsou k nemocím více náchylní. Strach obecně potlačuje řadu imunitních funkcí - to dokazují epidemiologické studie.

- Oba tyto systémy - centrální nervový systém, funkce mozku a funkce imunitního systému- jsou úzce provázány. Imunitní buňky ovlivňují funkci mozku. Při nějaké infekci, při zánětu, produkují látky, které se nám dostanou do mozku a ovlivní třeba i naše chování. Kromě toho, že způsobí zvýšení tělesné teploty, nechutenství mohou i za depresivní stavy, únavové stavy. Neboť to všechno je navzájem provázáno.

- Výzkum imunologie se rozběhl mnoha směry, imunologie se hodně rozčlenila. Před 20 lety nebylo možné, aby se imunolog mohl vyjádřit k řadě nejrůznějších problematik. Nyní dochází k výrazné specializaci: imunolog dělá transplantační medicínu, další rozumí infekční imunologii, jiný reumatologii, jsou specialisté na autoimunitní poruchy. Těžko se najde imunolog, který by rozuměl všem oblastem na úrovni molekulární, kam vlastně imunologie směřuje.Velký obor je psychoneuroimunologie, která studuje vztahy mezi imunitním systémem a právě psychikou. Vzhledem k nástupu molekulární technologie více rozumíme mechanismu vzniku řady chorob a díky tomu můžeme intervenovat na úrovni dorozumívacích látek imunitního systému. Pacientovi se například podávají protilátky, blokující třeba některé komunikační molekuly v imunitním systému.

- Určitě. Činnost mikroorganismů je velmi důležitá i pro celou funkci imunitního systému.

- Myslím si, že opravdu důležité jsou laktobacily, tato část bakterií je v jogurtech. Je to úžasně zdravá strava, která by v jídelníčku neměla chybět. Komu nechutnají jogurty, má možnost užívat probiotika v tabletové formě.

- Já bych tomu nevěřil. Nevím, jak vypadá bakteriologická analýza, předpokládám ale, že to spektrum mikroorgánů bude přece jen odlišné od těch, které jsou v jogurtech. Je to otázka počtu bakterií a forma příjmu bakterií v salámu. Takové studie mohou být vázány na zájmy komerční.

- Je to prostředím, ale i genetika zde má určitou roli. Není to určitě jen jeden vyvolávající faktor, je jich mnohem více. Je to třeba i stimulace imunitního systému v dětském věku - spíše alergeny, než přirozenými bakteriemi. Užívání antibiotik hraje také určitou roli právě tím, že se zlikviduje přirozená bakteriální mikroflora. Vážnou roli hraje výživa chudá na vitamíny. Nedávno jsem četl práci publikovanou z Nového Zélandu, kde jasně ukázali korelaci mezi počtem snědených hamburgrů a klinickými příznaky astmatu. Stravovací návyky a obezita se může projevit v nárůstu alergií. Je např. známo, že kouřící matky mají větší riziko, že jejich dítě bude alergické. Samozřejmě je to i životní prostředí. Současně alergeny - už i pylové alergeny - jsou trochu modifikované od těch, které byly v přírodě, v době, kdy znečištění nebylo tak velké. Alergen v kyselém prostředí změní chemickou strukturu a může se stát dráždivějším.

- Již v únoru se začínají plnit ambulance pacienty trpícími pylovou alergií. Existují i potravinové alergeny a jejich počet také neustále narůstá. Velký problém je to v USA, kde v loňském roce zveřejnili data, že úmrtí na šokovou reakci po arašídách se dostala u dětí nad úmrtnost na úrazy při automobilových nehodách. Znamená to, že to začíná být celosvětový problém velmi závažný.

- Americká populace, na rozdíl od nás, je velmi silně imunizována právě tím, že děti jedí arašídová másla nejen na toustech, ale mažou arašídové máslo třeba i na jablka. Je to relativně levná bílkovina, která se přidává i do jiných potravin , takže se mnohdy stane, že dojde k alergické reakci na arašídy, i když arašídy mnohdy nejsou ve složení. Reakce jsou velmi rychlé, šokové a velmi často končí smrtí u malých dětí.

- Podle posledních průzkumů je nejvíce alergií na celer. Potravinové reakce vznikají velmi často na podkladě zkřížené reaktivity s některým inhalačním alergenem. Někdo, kdo má například alergii na břízu, má velmi často alergii na zelené jablko. Přibývá však alergií v pokročilém věku. Za mých studií se říkalo, že klasická alergie začíná v dětství a buď se to zlepší, nebo alergie pokračuje dál. Velmi často se setkávám s pacienty, kteří přijdou třeba v padesáti letech a mají příznaky buď rýmy nebo i bronchiálního astmatu, aniž by před tím měli jakoukoli alergii.

- Ano. Dříve bylo jen málo lidí, kteří museli držet lehkou dietu, nyní je to ale velmi rozšířené. Určitě tu hraje svoji roli i imunitní disregulace. Vliv má i stresová situace, stravovací návyky, těch faktorů je jistě celá řada. Příznaky nemusejí být opravdu typické, nemusí jít o bolest břicha a průjmy, ale může to být únava, nebo i o kožní projevy.