Do Kašperských Hor už víc než rok jezdí lidé za procedurami v Šumavských bylinných lázních. Jaké to jsou lázně? Také jsme byli zvědaví.

K čemu ještě zlato...

Že jste ještě nikdy nebyli v Kašperských Horách? Možná si tam po přečtení reportáže zajedete na sjezdovky, na běžky nebo jen poznávat přírodu a historii. A také zbavit se stresu a toxinů pomocí procedur v Šumavských bylinných lázních.

Šumavské bylinné lázně nemůžete nenajít, v městečku Kašperské Hory je vytvořili v Parkhotelu na horní straně půvabného a pěkně upraveného náměstí. Zvědavost se snaží probudit moji fantazii, ale nejde to. Vše musím vidět, ptát se a něco z nabídky vyzkoušet.

Atmosféru Šumavských bylinných lázní vtipně, ale i velmi vážně navozuje vstup do lázní, zdi jsou vyzdobené po obou stranách souvislými výjevy šumavské přírody. Na zdech se ocitly rozkvetlé šumavské louky, stráně, malé potůčky a bylinkářky, sbírající léčivé voňavé byliny. Proč jsou vlastně bylinkářky pouze ženy? Ze šesti pěkně vyvedených postav namalovaných na zdech je pět žen. Že by právě ženy měly nějakou větší schopnost rozumět uzdravující síle přírody než muži? Něco na tom bude, ženy bývají velmi odhodlané pečovat o zdraví rodiny, když nejsou peníze na lékaře. Určitě to tak bude, zoufalství žen z nemoci dětí, muže, rodičů, bývá veliké a dokáže ženě otevřít netušené smysly. A k tomu přímo v bylinných lázních vyvěrající pramen sv. Barbory, čerstvá živá voda napájí Priessnitzův chodník. Šplouchající pramen sv. Barbory je tou nejdůležitější zvukovou kulisou, kterou je návštěvníkům lázní dopřáno vnímat.

Bylinkami to v lázních voní, bylinky se tady nabízí v měšcích, ve formě bylinkového vína nebo čaje a šikovná paní provozní nám otevírá dveře do svého bylinkového království. Za dveřmi prvními se ukrývá speciální bylinková sauna, dvě masážní lůžka, sofistikovaný sprchový box, za dveřmi druhými a třetími vany, pak už masáže. Ještě jsou tady jedny dveře a to dveře pořádně bytelné. Za těmi se skrývá jeskyně, nabízející speleoterapii. Že to cizí slovo moc neznáte? Speleoterapie je léčba pobytem ve speciálním jeskynním prostředí. Vhodná především při problémech s dýchacím ústrojím, ale i při psychických problémech, při celkovém vyčerpání, které na nás klade civilizace. Jak se léčí v jeskyni?

Terapie probíhá v jeskyni o rozloze 140 m2, asi 7 metrů pod zemským povrchem. V rámci procedury může klient pouze dobře zachumlaný ležet na lehátku, nebo provádět dechová a tělesná cvičení dle svých fyzických a psychických potřeb. Pro zvýšení účinků pobytu v jeskyni lze aplikovat chromoterapii, vhodná je relaxační hudba. Doporučuje se pobýt v jeskyni (ve které na klienty působí dle certifikátu pozitivní zemská energie) pravidelně a pokaždé nejméně 2 hodiny. Indikacemi pro pobyt v jeskyni jsou opakované chronické choroby horních cest dýchacích, bronchitida, astma, poruchy látkové výměny, choroby zažívacího traktu, revmatická onemocnění.

Když si před časem Jaroslav Fischer, ředitel Parkhotelu prohlížel, své nové působiště, věděl, že ty zanedbané původní pivovarské sklady musí nějak využít. Věděl, že nemá smysl rychlé řešení, věděl, když se pro nějaký projekt rozhodne, že musí dobře fungovat a musí dobře sloužit lidem. Jaroslav Fischer měl totiž za sebou zkušenost s vedením hotelů a wellness center. Vedl již Wellness hotel Horizont v Železné Rudě, Wellness hotel Frymburk na Lipně, je členem výboru ČAW a ví, co funguje a o co lidé nemají zájem. Věděl, že musí vymyslet na Šumavě něco originálního, přitáhnout lidi, kteří tam jezdí za vzduchem, za pohybem, za zdravím. Postupně, pomalounku, se začal rodit projekt Šumavských bylinných lázní, založený na čisté studené horské vodě, na bylinkách, na dobré energii těchto míst.

Protože nikdo ještě podobný projekt nevymyslel, využívají dnes nabídku Šumavských bylinných lázní lidé ze širokého okolí a vracejí se. Častými pravidelnými hosty jsou i Pražáci, majitelé víkendových chat a chalup, návštěvníci blízkých i vzdálených penzionů.

Královnou Šumavských bylinných lázní je 90-ti minutová bylinná parní lázeň v dřevěné kádi, což představuje velmi efektivní očistu a detoxikaci organismu, kterou jsme vyzkoušeli. Oceňuji, že ještě před vstupem do bylinné parní lázně paní masérka změří každému klientovi krevní tlak. S tou službou jsem se ještě v žádném wellness centru nesetkala.

K čemu slouží procedura Královna Šumavských bylinných lázní? V průběhu procedury v parní kádi s bylinnými extrakty se dobře otevřou kožní póry a dochází k příznivému pronikání léčivých bylinných složek i kyslíku do organismu. Výhodou pobytu v bylinné parní kádi je izolace dýchacích cest od horké páry, ta cirkuluje uvnitř kádě, hlava ale v páře není a dobře se nám dýchá. Celá procedura trvá 90 minut a má čtyři fáze: po vysprchování 20 minut v páře pod neustálým dozorem terapeuta, pak na 20 minut do zábalu na lůžku, následuje 20-ti minutová masáž a nakonec ještě jeden 20-ti minutový zábal. V zábalu má klient k dispozici studený bylinkový čaj s vysokým obsahem borůvek. A jaké bylinky si lze objednat do bylinné parní kádě?

A/ Povzbuzující bylinnou směs, kde je hlavní složkou vrcholové jehličí z borovice, mentol, rozmarýn a citronová tráva.

B/ Zklidňující bylinnou směs, kterou tvoří heřmánky, meduňky, mateřídouška a bazalka. (Právě tu jsem absolvovala a teď ještě lépe chápu, proč se do Šumavských bylinných lázní hosté tak rádi vrací.)

C/ Detoxikační bylinnou směs rozmarýnu, semena hořčice, šalvěje a yzopu.

Za Královskou bylinnou parní koupel zaplatíte 1200 Kč v případě, že jste hotelovým hostem a o 50 Kč víc, když ubytovaní nejste.

Historie Parkhotelu v Kašperských Horách Hotel stojí od roku 1994 na základech pivovaru z 16. století. Pivovar přežil staletí až do poválečného odsunu německých obyvatel, po kterém se z pivovaru stala výrobna ovocných šťáv. Od šedesátých let 20. století už objekt přestal sloužit a ožil až po roce 1990, kdy ruiny starého pivovaru koupil místní rodák František Tosch (v roce 1968 emigroval do Německa), ale svého hotelu TOSCH si moc dlouho neužil, v roce 2000 zemřel. František Tosch dokázal přivést v roce 1995 do Kašperských Hor Václava Havla a v témže roce i Václava Klause, v hotelu pobyl v roce 1999 i francouzský herec Gérard Depardieu.

Kašperské Hory sehrávaly v historii významnou roli, stály totiž na jedné z větví Zlaté stezky, vedoucí z Čech přes Salzburk do Benátek. Král Karel IV. nechal vybudovat na ochranu stezky i hrad Kašperk (na hrad Kašperk je krásný výhled právě od Parkhotelu). Zlatá stezka sloužila k ulehčení obchodování, hlavním artiklem byla sůl, později zlato. Zlata je nakonec údajně i teď v podzemí Kašperských Hor velká zásoba, firmy by ho rády vytěžily. Jenomže, k čemu ještě zlato, když mají Kašperské Hory pro naši hektickou dobu důležitější poklady.