Reklama
Když je jodu málo - autor: Marta Csontosová
rozhovor s profesorem Zamrazilem z Endokrinologického ústavu v Praze

Když je jodu málo

To není pro lidi na horách povzbudivé…

Existuje plán, že štítná žláza by se u nás měla vyšetřovat všem těhotným ženám na přítomnost dostatečného množství hormonů. Po 14. týdnu těhotenství začíná sice štítná žláza plodu produkovat vlastní hormony, ale matka musí jod stále přijímat ve zvýšené míře. V případě těžkého nedostatků jódu a hormonů vzniká závažná porucha vývoje mozku, která se označuje jako kreténismus. U nás se vyskytovala do začátku 20. století především v zapadlých oblastech, kde lidé žili jen z toho, co si vypěstovali. Díky obecnému zvýšení přívodu jódu, především díky ze zákona jodidované soli, se u nás prakticky již nevyskytuje. Například ve Švýcarsku, USA, v Rakousku – kde tvrdí, že jódu mají dost – se ukázalo, že asi u 20 procent těhotných je jodu nedostatek.

Jak lze kontrolovat dostatek jódu v organizmu?

Množství jódu se vyšetřuje z moči. Je to metoda poměrně složitá a špatně placená, dělá se v několik málo centrech u nás, především zde v Endokrinologickém ústavu. Každá těhotná žena by měla doplňovat jód i přirozenou cestou, to znamená z mořských produktů. Ale těch se v naší republice konzumuje velmi málo. Proto doporučujme těhotným a kojícím ženám, aby užívali jód v tabletách, které buď doporučí gynekolog ve formě různých směsí vitaminů nebo čistý jód ve formě jodidu, užívaných 1 x denně. Léčbu hradí zdravotní pojišťovna.

Existují i lázně, které nabízejí svou jodidovanou léčivou vodu…

U nás existují lázeňské vody na Moravě - Hodonín a Karviná, Luhačovice – jejichž pitím v množství asi 3 dl denně si lze jód doplňovat. Koupáním například v mořské vodě se jód také vstřebává, bohužel u každého člověka různě.

Tvrdí se, že poruchou funkce štítné žlázy trpí víc ženy, než muži.

Ve světě trpí nedostatkem jódu asi 2,5 miliardy lidí, zejména v horských oblastech Asie, Afriky a Jižní Ameriky. Světová zdravotnická organizace má vytvořenu poradní skupinu pro řešení nedostatku jódu. Před stoletím trpěli lidé jeho nedostatkem i v Evropě - v Alpách i u nás. Déšť vyluhuje jód z hor do řek, cestou se částečně zachytí v nížinách v oblasti záplav, a steče do moří. Proto má moře hodně jódu. Tvrdí se, že kdysi mělo moře mnohem méně jódu. Náš organismus vstřebává jód bez rozdílu pohlaví nebo věku. Ženské pohlaví je však náchylnější k poruchám štítné žlázy. Poruchy se u nich vyskytují 4 - 8krát častěji něž u mužů. Jedná se zřejmě o genetické vlohy a vliv pohlavních hormonů. Muži mají hlavně androgeny a ženy především estrogeny. Je to ale také otázka autoimunity z nedostatku jódu – chronický autoimunitní zánět štítné žlázy. Autoimunita se vyskytuje častěji u žen. U nás se rozdíly již setřely, neboť jodidovanou sůl jedí všichni. Významným, ale ne přesně určeným zdrojem, je mléko. V litru mléka může být 70 – 800 mg jódu. Asi 10 procent obsahu jódu se ztratí zpracováním. Záleží na původu mléka, zda chovatel přidává dostatek nebo nadbytek minerálů v krmných směsích.

Kdo, kromě těhotných žen, je ještě ohrožen nedostatkem jódu?

Příjem soli ve světě i u nás – pod tlakem kardiologů – klesá a bude se muset přistoupit k zvýšení obsahu jódu soli tak, jak to udělali ve Švýcarsku, Rakousku, na Novém Zélandu (tam zvýšili obsah jódu soli z 10 na 15 mg/kg). Navíc, některé choroby mají vliv na zvýšené vylučování moče a tím na ztrátu jódu. Musíme si také uvědomit, že staří lidé nemají dostatečně kvalitní složení potravy (je u nich omezený příjem živočišních potravin, a ty obsahují jód), musejí méně solit. Stává se z nich riziková skupina, trpící nedostatkem jódu.

 
PŘÍLOHY
Reklama
Reklama
Reklama

TOPlist