Koupelna při rehabilitaci

Nezapomenu, jak mi primář Novotný z Priessnitzových Lázní Jeseník vyprávěl o rekonstrukci své koupelny. „Důraz jsme kladli na užívání koupelny v době rehabilitace, nebo jiného pohybového postižení. Lidé na to, že se může ze dne změnit zdravotní situace, při rekonstrukci rádi zapomínají“.

Nedávno jsem se byla podívat v lázních Kúpele Piešťany a schválně jsem chtěla bydlet v pokoji pro klienty, kteří jsou pohybově handicapovaní a potřebují uzpůsobenou koupelnu. Koupelna to byla krásná, veliká, pohodlná. Pouze na zeď instalované sklopné sedátko u sprchy a hodně madel zabudovaných do zdi napovídalo, že je připravena pro jiné klienty.

Ta koupelna v Piešťanech mne docela probudila, všichni si totiž stále myslíme, že koupelna pro handicapované má být nějaká nouzová, dočasná. Že architektům a výrobcům nestojí za to, tvořit pro handicapované lidi něco krásného a elegantního. Jak se k problému staví tvůrci koupelen? Mění se něco na tomto poli? Oslovili jsme odborníky největšího českého specialisty nejen na koupelny, společnost SIKO KOUPELNY&KUCHYNĚ a od Jaroslava Vačkáře, vedoucího podpory prodeje SIKO KOUPELNY&KUCHYNĚ jsme dostali vysvětlení:

Postoje veřejnosti ke koupelnám pro handicapované osoby se výrazně mění, poptávka po takto řešených koupelnách stoupá. Základem je v tomto případě dostatečný prostor. Koupelna s vanou by podle norem měla mít rozměry 2300x2650mm. Koupelna se sprchovým koutem pak 2300x2700mm. Ještě nedávno byl neřešitelný problém, že spousta nových staveb a přestaveb restaurací a hotelů tyto parametry dříve nesplňovala ani v projektu. Naštěstí se vše obrací k lepšímu a architekti při projektování už na prostoru koupelen tolik nešetří. Když se jedná o řešení koupelny s vanou, tak vana má mít horní hranu ideálně ve výšce 500mm a u vany by měl být sedák (vyzděný 700x400x500 ). Na tento sedák si osoba přesedne a po zádech vany do ní díky madlům sklouzne. Nejmenší vana je 1600x700mm a musí být po delší straně odsazená o 100mm. Pro dostatečnou oporu je nezbytné u vany umístit jedno nebo dvě svislá madla a pak jedno madlo podélné, dlouhé 1200mm. Minimální šířka dveří koupelny je 800mm a dveře se musí otevírat vždy ven z místnosti. Na vnitřní strany dveří je ideální umístit madlo o délce 500mm. Pokud mám realizovat koupelnu se sprchovým koutem, tak použiji odtokový žlab. Podlahu koutu spádujeme maximálně 2% a měl bych použít dlažbu s protiskluzností R10A-B (protiskluznou bosou nohou v mokrém prostředí). Do koutu je nezbytné nainstalovat jedno sklopné madlo 800 mm a sedátko s podpěrou o rozměrech 400x400. Výška toalety a sedátka by měla být 450mm od čisté podlahy. Pokud instalujeme sprchovou vaničku, tak musí být maximálně 2-3cm vysoká a musí být zapuštěna do dlažby. Baterie musí být nainstalována zboku od sedátka a umístíme také L madlo s držákem na sprchu. Sprchový kout cloníme nejčastěji závěsy. Dá se hledat lepší řešení v sortimentu sprchových koutů. Takový kout nebo jeho části musí být zatažitelné a nebo plně sklopné a nesmí vadit při přesedání. U umyvadla vždy instalujeme 1-2 svislá madla o délce 500mm, umyvadlo vybavíme pákovou baterií s takzvanou lékařskou pákou a instalujeme sklopné zrcadlo. Umyvadlo má být ideálně bezbariérové s možností podjezdu. Maximálně tenčí desku, ale skříňka pod umyvadlo nepatří. Úložné prostory je třeba hledat jinde. V prostoru kolem toalety vždy směrem ke zdi dáváme 900mm madlo pevné a do místnosti madlo 800mm sklopné. Ovladač splachování má být pneumatický, instalovaný bokem k sezení. Nesmíme ho instalovat za záda, protože pak nelze spláchnout. V prostoru vany / koutu / toalety by mělo být instalováno nouzové signalizační zařízení s táhlem, které končí 150mm nad podlahou. V případě pádu si osoba může přivolat pomoc.

Pokud máme řešit koupelnu pro osobu, která má poškozený zrak, je potřeba prostory schématem obkladu barevně odlišit. Jinou barvou vyznačíme zónu vany, zónu umyvadla a zónu toalety. Barvy musí být kontrastní, tak dosáhneme efektu, že osoba s poškozeným zrakem se bude lépe orientovat.

A jestli je stavba nebo rekonstrukce takové koupelny mnohem dražší než běžné koupelny?

V zásadě nikoliv. Co může cenu prodražit, je nutnost použít pod úchopové prvky (madla, atd.) pevnější materiál než je sádro – karton nebo pórobeton. Pokud je stavba dopředu dobře plánovaná a rozkreslená, dá se i do pórobetonové příčky vložit výztuž nebo použít na část zdi jiný stavební materiál, který má vyšší pevnost. Příkladově to myslím tak, že lehká příčka o tloušťce 50mm zátěž madla nemusí unést. Příčky, které nesou některé prvky, o kterých píšeme, se musí vyztužit nebo stavět ze silnějšího materiálu.