Lidí, kteří upřednostňují dovolenou na horách před dovolenou u moře, přibývá. Jedním z důvodů může být fakt, že cítí, jak z nich hory snímají stres a napětí.

Lék proti stresu

Nemůžeme přestat dýchat, to nelze. Subjektivně vnímaný pocit z pobytu na horách je někdy víc, než vliv čistého prostředí na dýchací ústrojí. Jak to vlastně funguje? Proč je neurotikům v létě lépe na horách než u moře (psychiatři soudí, že 80 % dospělé městské populace trpí neurózou, kterou vyvolává psychický stres – duševní tíseň)?

Stres dnes skloňujeme ve všech pádech a při nejrůznějších příležitostech. Za stres mohou stresory: prakticky všechny negativní vlivy různé povahy: nedostatek jídla či vody, extrémní změny teplot či barometrického tlaku. Snad nejvýznamnější jsou stresory sociálního charakteru (disharmonické partnerské vztahy, problémy v rodině, neúměrné nároky v práci, nedostatek času, osamění). Stres je stav, který je vnímaný jako nepohodlí, až ohrožení. Náš organismus reaguje na stresující činitele úměrně velikosti stresu. Od určité intenzity a délky trvání stresu se u člověka projevují známky neklidu, únavy, vyčerpání, případně agrese, deprese, neurózy.

To se snadno řekne: „Vyhněte se stresu.“

Jako optimální se jeví řešení: vyhnout se stresu, nebo minimalizovat stres. Konkrétně jde o snížení zátěže, zkrácení doby působení stresogenních podnětů, zlepšení organizace práce, režimu odpočinku, zapojení více lidí do řešení problému. Když už stres přijde, doporučuje se tělo uklidnit a uvolnit. Dalším předpokladem je životospráva, spánek, pohybové aktivity. Regeneračními aktivitami mohou být i zahrádkaření, rybaření, turistika, ruční práce. Pokud jde o relaxačně-regenerační aktivity, tak ty jsou optimální na horách. Nakonec neobjevujeme Ameriku, tu už obrazně řečeno objevil v regeneraci a terapii před více než sto lety Vincenz Priessnitz. V encyklopediích je sice označován za zakladatele moderní vodoléčby, ve skutečnosti byl tvůrcem komplexního léčebného systému, v němž pohyb a následná tvorba tepla v těle, byly dokonale vyvažovány nejrůznějšími aplikacemi studené vody, což vedlo k výrazné aktivaci metabolických procesů v těle, zvyšování fyzické kondice a posilování imunitních pochodů a ochraně vůči stresu.

Stresu v našem životě přibývá

Jelikož stresových faktorů v našem životě přibývá – lidé dokonce za stresem migrují do velkých měst a průmyslových oblastí za prací, kde je velká kumulace lidí na malé ploše – význam pobytů na horách ještě nabývá na významu. Zvýšená pohybová aktivita na horách, chladnější prostředí, vzdušné proudy a následné změny v aktivitě organismu vedou ke kýžené rezistenci vůči napětí a stresu – jsou tak hlavními faktory pozitivního vlivu horského a podhorského prostředí a klimatu na celkový stav psychického i fyzického zdraví.

Kde jsou čisté hory?

Horské prostředí se v mnoha směrech liší od podnebí nížin, kde žije převážná část obyvatel. Znaky horského podnebí se zvýrazňují s přibývající nadmořskou výškou, výraznou výměnou vzduchu. Letní dusno bývá na horách – na rozdíl od nížin - pouze ojediněle. Specifickou vlastností našich podhorských oblastí je pestrý krajinný ráz s bohatstvím lesů. V tomto prostředí se plně uplatňují biologické, hygienické, bioklimatické, hydrologické a další účinky zeleně. V tomto prostředí bylo prokázáno příznivé ovlivnění oběhového systému, prohlubuje se dýchání a zlepšuje se ventilace plic. Již ve středních výškách se začíná objevovat zvýšená tvorba červených krvinek, už v prvním týdnu pobytu v podhorském prostředí dochází ke zvýšení tělesné zdatnosti, které přetrvává i několik týdnů po návratu do nížiny. Je známo, že pobyt na horách svědčí především alergikům a astmatikům. Vysoké nadmořské výšky jim lékaři doporučují již řadu let. V horách se alergikům lépe dýchá, méně je svědí kůže a dokonce mohou omezit užívání léků. U dětí žijících v nadmořských výškách 800 až 1200 metrů byla prokázána dvakrát nižší nemocnost než u dětí, které bydlí v místě do 180 metrů nad mořem. Při pobytu v horách prodělává imunitní systém velké změny, snižuje se prozánětlivá aktivita a během delších pobytů klesá rovněž hladina alergických protilátek. Zánět dýchacích cest je slabší, což se projevuje snížením dráždivosti průdušek. Úlevu pociťují i astmatici, kteří nejsou alergičtí. Ve vyšších nadmořských výškách je však třeba být opatrný a nejdřív nechat tělo, aby se po určitou dobu novým podmínkám přizpůsobilo.

Zkušenosti

Mnohaleté výzkumné práce ukazují, že mimořádný vliv na psychiku lidí mají hodnoty koncentrace lehkých atmosférických iontů, které velmi pozitivně ovlivňují zdravotní stav člověka. V Priessnitzových lázních Jeseník tento nález dále pozitivně ovlivňuje skutečnost, že lázně leží na úpatí Žulovského masivu, v němž byly prokázány mírně zvýšené obsahy radioaktivních prvků. Takto malé koncentrace radioaktivních prvků působí velmi pozitivně na zlepšování zdravotního stavu. Lázně se nacházejí v těsné blízkosti dvou významných regionálních tektonicky oslabených zlomových systémů. Podobné nálezy jsou uváděny v renomovaných klimatických lázních jako např. Bad Gastein v Rakousku nebo Carlsbad Cavity v USA a dalších. Vyhledávané Vysoké Tatry jsou předurčeny ke klimatické léčbě dýchacích cest, poruch štítné žlázy, krvetvorby, neurotických stavů. Ve výšce kolem 1000 m n. m se mění biochemická aktivita tkání a buněk. Důležitá je ale aklimatizace, protože tvorba hemoglobinu klesá od výšky 1000 m n. m, do chodu se zapojují obranné mechanismy. Po aklimatizaci nastupuje příznivé nastavení krevního tlaku tak, že šetří srdce, zvyšuje se vitální kapacita plic, lepší se využití kyslíku v krvi, stoupá hemoglobin, zvyšuje se tvorba cév ve tkáních, zvyšuje se obranyschopnost organismu.

Je známé, že v současnosti neúměrně stoupá spotřeba psychofarmak. Jejich stoupající spotřeba je nebezpečná, nežádoucí, pro člověka z dlouhodobého hlediska nic neřešící. Psychofarmaka jsou sice stále sofistikovanější, nejsou ale zcela bezpečná. Víme, že syntetický lék na cílené zvládání stresu nebude nikdy objeven. Jediným bezpečným lékem proto zůstanou pohybové aktivity na horách.