Léto s dermatologem

Možná bych mohla začít dnešní ambulancí a ranní vizitou. Je deset hodin a do této doby dnes přišel jeden pacient s kožním melanomem, kolegové odhalili jednu, jinými specialisty přehlédnutou, syfilis, začínají chodit pacienti spálení od sluníčka. A v noci se dostavil pacient s klíštětem, které si sám neuměl odstranit.

To opravdu neděláme a nemělo by to ani smysl. Navíc, kdo by takové vyšetření zaplatil. Ani přisáté infikované klíště ještě neznamená, že způsobí svému nositeli boreliózu nebo encefalitidu. Záleží na mnoha faktorech, na množství infekce na straně klíštěte a na stavu imunity konkrétního člověka. Chránit se před klíšťaty je žádoucí, ale prakticky to není vždy možné. Navíc proti borelióze neexistuje očkování. Na odborné zdravotnické pracoviště máme jít až tehdy, když se objeví klinické příznaky infekce – na kožní tehdy, pokud se kolem místa přisátí klíštěte vytvoří zarudlý kruh nebo skvrna, které mají průměr větší než 5 cm a zvětšují se. Druhým důvodem je podezření na klíšťovou encefalitidu, kterou léčí infekcionisté, na níž upozorňují bolesti hlavy.

Domnívám se, že ano. Přitom odstranit klíště by mohl umět každý. Rozhodně to není důvod k návštěvě pohotovostní služby. Ale ani 90korunový poplatek naše spoluobčany neodrazuje.

Infekční záněty kůže jsou opravdu v létě časté. Většinou se jedná o bakteriální infekce, např. růži, ale i sekundárně infikované rány, včetně např. drobných poranění kůže nebo poštípání hmyzem, rozškrábaných projevů ekzémů. K infikování kůže může dojít i při koupání v přírodních koupalištích a přehradách. Kromě infekcí vidíme v létě i komplikace vznikající při aplikaci krémů proti bolesti kloubů, které obsahují látku ketoprofen. Pokud totiž lidé po namazání takového léku vystaví kůži působení slunečního záření, může vzniknout silná zánětlivá reakce v podobě puchýřů, které se dlouho hojí. Takže sluníčko nemůže pouze za výskyt melanomů... Máte pravdu, ultrafialové záření může na kůži způsobit řadu problémů, které se liší svou závažností. A melanom je ten nejzávažnější. Přes masivní osvětu se výskyt melanomů v ČR stále zvyšuje. Nechráníme se před ostrým slunečním zářením oděvem, neschováváme se do stínu, nemažeme se krémy s vyšším ochranným UVA a UVB filtrem přesto, že ultrafialové záření je dnes považováno za podobný karcinogen, jako jsou cigarety. Platí to hlavně pro rizikové osoby. Jsou to lidé se světlou pletí, s velkým počtem pigmentových znamének na těle, s více než 5 atypickými (tzv. dysplastickými) pigmentovými névy (to musí určit kožní lékař), s výskytem melanomu v rodině nebo u samotného pacienta. Nádory samozřejmě nerostou tak rychle, že by se objevovaly právě v létě. My si pouze v létě opalováním zakládáme na pozdější problémy. V létě je výskyt melanomů asi aktuálnější, neboť si více prohlížíme kůži – svou i těch kolem sebe. Melanom je vidět, proto bychom měli věnovat prohlížení znamének pozornost.

Protože je to typ nádoru, který velmi rychle metastazuje do organismu. Přitom platí, že počínající, tenký melanom, tj. takový, jehož tloušťka je menší než 1 mm, je velmi dobře léčitelný a vyléčitelný, ale pokročilejší nádory mají prognózu mnohem horší.

Oddělení je v IKEMu nově otevřeno proto, že transplantovaní pacienti mají díky užívání léků snižujícím imunitu specifické kožní problémy, zejména problémy s kožními nádory včetně melanomů. Jedná se o nejohroženější skupinu nemocných náchylnou na kožní nádory, u transplantovaných pacientů je 60-200krát vyšší riziko vzniku zhoubného kožního nádoru než v běžné populaci. Transplantovaní pacienti by se proto neměli vůbec vystavovat slunci.

Kéž by tomu tak bylo. Naštěstí se zvýšil počet lidí, kteří přicházejí na preventivní prohlídky, a nemyslím si, že by to bylo nezvladatelné. Je lepší ke kožnímu lékaři přijít zbytečně, než pozdě.

Samozřejmě ano. I sami ale máme případy, kdy pochybujeme, a potom je lepší kožní útvar odstranit a mikroskopicky vyšetřit. Choroby se totiž vždy nechovají tak, jako se o tom píše v učebnicích. Když si lékař neví rady a ani nemá potřebné vybavení nebo zkušenosti, měl by poslat pacienta k jinému odborníkovi. Dnes je to mnohem jednodušší, využívám někdy i možnosti konzultace s kolegy v zahraničí. Léto bývá spojováno také s výskytem mykóz. I když si tento problém uvědomujeme, často se nevyhneme kontaktu s okem neviditelnou plísní. Typické je, že se lehkomyslně projdeme bosí po neošetřené stále vlhké ploše u bazénu nebo u jiné vodní plochy. To je problém společných prostor, kde se koupe a sprchuje spousta lidí. Provozovatelé bazénů, wellness center, aquaparků by měli dodržovat předepsané hygienické normy, ale pro jistotu by se měl i host chránit sám. Stačí nechodit naboso a preventivně používat přípravky proti mikroskopickým houbám. Na trhu existuje řada antimykotických prostředků, některé jsou k dostání v lékárně i bez receptu. Mykózu mů-žeme mimochodem získat i ve sprše hotelového pokoje nebo např. na pedikúře.

Bývá to od července do října. V této souvislosti bych chtěla upozornit na fakt, že kromě známých pohlavních nemocí – kapavka, syfilis – už máme v republice i 15 případů nové pohlavní nemoci lymphogranuloma venereum, která se kromě jiného projevuje zduřením lymfatických uzlin v tříslech a zánětem konečníku.

To je pravda a je třeba si navíc uvědomit, že na genitálu mohou být nejen pohlavně přenášené choroby, ale i kožní nádory. Pokud člověk zbytečně odkládá návštěvu lékaře, může to být později těžko řešitelný problém. Čím později se např. syfilis začne léčit, tím se může objevit více komplikací a je menší šance na úplné uzdravení. Problém, jak odbourat stud, lze řešit pouze osvětou. Kolem pohlavně přenášených chorob je totiž stále mnoho pověr, rozhodně se tyto nemoci nepřenášejí podáním ruky, jak si někdo myslí.

Mnohdy to může skutečně vést i k partnerským krizím, nicméně povinně se hlásí jen tzv. klasické pohlavní nemoci (syfilis, kapavka, lymphogranuloma venereum) a infekce virem HIV. Dále se mají hlásit chlamydiové infekce. U dalších chorob se proto kontakty nezjišťují. Pátrání po kontaktech pacientů je důležité, aby nedošlo k dalšímu šíření infekcí. Pokud jde o pohlavní nemoci, tak se toho v našem zdravotnictví dost změnilo. Dříve jsme tyto choroby viděli jen v knihách, ale teď je vidíme u pacientů. V současné době přibyla syfilis, dříve bylo mnohem více kapavky. Začínala jsem na kožní klinice U Apolináře, kde bylo uzavřené venerologické oddělení k povinné hospitalizaci pacientů s pohlavními chorobami. Dříve byly mnohem větší restrikce. Dnes se podle zákona povinně hospitalizují pouze pacienti v časných fázích syfilis, kteří jsou infekční. Je tu logická snaha státu omezit šíření pohlavních nemocí. Zvláštnímu režimu podléhají těhotné ženy, i když tu chorobu prodělaly v minulosti.