Minerální koupele a u moře?

Češi jsou národem cestovatelů. Rádi sice máme pohodlí a bezpečí své země, ale zaníceně chceme vědět a vidět i víc. Třeba jak fungují lázně na tak exotickém místě, jako je Ischia.

Let z Prahy na Ischii trvá dvě hodiny. Za další dvě hodiny jste ve svém hotelu na Ischii. Ne nespletla jsem se. Letadlo vyklopí všechny na malém neapolském letišti, kde se dostává příchozím důstojného vítání od sopky Vezuv (ona není tak nečinná, jak se zdá), ale někdy i další čtyři hodiny trvá třicetikilometrový transfer lodí na Ischii. Zažili jste už disciplinované a přesné Čechy? Já ne. Delegátka si může povídat co chce, oni jsou stejně schopni přelézt ohradu a nastoupit na vedlejší nefunkční loď (nevymýšlím si, stalo se to). Další půlhodina zdržení… Jelikož naše letadlo nabralo dvouhodinového zpoždění již v Praze, večeříme v hotelu Ideal na západní straně ostrova až v půl deváté. U stolu krásně prostřeného se nám dostává pravého středomořského jídla a pití.
„Klidně si objednejte flašku vína. Nedopitou láhev vám číšník odloží a dostanete ji další den k večeři“. Jen s rezervou bereme pokyny slečny z cestovní kanceláře. Tvrdila sice, že už pracuje na Ischii osmým rokem, ale bůhví, jak je to s tou flaškou vína… U nás nic takového přece neznáme. Omlouvám se teď a tady slečně delegátce dámy a pánové. Objednaná láhev vína opravdu dostala okamžitě „náhrdelník“ s číslem našeho pokoje, nebyl žádný prostor na pochybnosti.

Prvně na Ischii. To člověk neví, kam se dřív vrtnout. Když spolustolovníci z Ústí nad Orlicí začali u snídaně mluvit o tom, že si už byli zaplavat na zahradě hotelu, ale že stihli pouze plavání v čisté vodě, protože v „tom hnědém bazénu“ leželi Němci, zmocňuje se mě pocit, že už mám opět zpoždění. Oni už byli v bazénu a já ne… Dosnídávám (snídaně je lehká, italská: káva, džus, koláč, šunka, sýry, tmavý i světlý chléb) a snažím se pochopit fungování nezbytných maličkostí: jak se dostat do nejbližšího centra města, kde jsou hezké pláže, do kterých termálních lázní se vypravit co nejdřív, jakáže termální voda je to v tom hnědém zahradním bazénu našeho hotelu. Jo, a to musím stihnout ještě ráno od půl osmé a podvečer od půl šesté cvičení. A jak se vlastně na to cvičení co nejjednodušeji dostanu? Nechci psát příručku na používání ostrova Ischia, ale můj manuál na procházení od hotelu Ideal k zahradě asi kilometr vzdálenému hotelu Korona kde se cvičilo, stojí za pozornost. Zkratka, pomocí které se vzdálenost zvládne za deset minut totiž vede několika zahradami. Každá ta zahrada má vrátka a vrátka jsou zamčena. Není ale problém získat za kauci 5 Euro klíč, kterým jdou všechna ta vrátka otevřít. Procházíte zahradami plnými zralých hroznů (je polovina září) náležících malým rodinným hotelům, zahlédnete hotelové hosty u bazénů. Při každé té cestě (2 cesty na cvičení, 2 cesty z cvičení) mě pronásledují dva problémy: jak by tyto hotýlky fungovaly při důsledně individualistickém principu? Nemohou přece přežít bez vzájemné tolerance k přecházení cizích hostů jejich pozemky. Druhým mým rébusem bylo hledání odpovědi na otázku: jak to, že má každý z těch hotelů vlastní léčivou minerální vodu. Přece není možné, aby všude měly navrtaný vlastní pramen. Nebo vozí léčivou vodu cisternou? To se mi nezdá… Chcete vědět, jak je to s tou termální vodou pokud jde o malé hotýlky na Ischii? Celou Ischií je rozveden potrubní systém zásobování hotelů léčivou minerální vodou. Z tohoto systému mohou hotely odebrat tolik léčivé vody kolik potřebují. Pomocí měřiče se lehce zjistí, kolik vody se odebralo a jakou fakturu tedy lze očekávat. Léčivá minerální voda patří státu, nebo spíš oblasti Kampánia které vévodí Neapol. Také překrásné rozsáhlé lázně v zahradách Ischie (nejznámější jsou Poseidonovy zahrady, Afroditiny zahrady, Apollonovy zahrady, Negombo) jsou v pronájmu. A věřte, že je znát, jak schopný je podnikatel, který se rozhodl uživit pronájmem lázní. Letos měla například termální bazény a celé Poseidonovy zahrady v pronájmu Němka, která zavedla systém, při kterém jsme zaplatili za každou manipulaci se šatní skříňkou. To víte, že jsme raději nebrali sebou do lázní žádné cenné věci a vyloučili tak skříňky ze svého repertoáru. Zato jsme při každé návštěvě zaplatili 2 Euro za koupací čepice. Pokaždé jsme je totiž zapomněli v hotelu a bez čepice tady do bazénů vstoupit nelze.

Ischia je proslulá hlavně svými léčivými termálními prameny a bahenními koupelemi. Není to nic jiného, než projev sopečného původu ostrova. Termální lázně jsou hojně využívány k léčbě revmatických nemocí, gynekologických problémů, ale i problémů kožních a koupele v léčivé vodě pomáhají také zbavovat se chronických bolestí. Kombinace koupelí v termálních lázních s plaváním v moři a samotný mořský vzduch prosycený jodem pomáhá zbavovat se i bezpočtu neduhů. Uvěří mi někdo, že přímo v Afroditiných lázních, v lázeňském domě Miramonte byl ve stejnou doby jako my také božský Kája? Opravdu, nevymýšlím si. A co jsou to fumaroly?
Jsou to na ostrově Ischia čisté plyny kombinované s párou a používá se k inhalaci. Hotel Miramonte má tyto fumaroly přímo pod okny pokojů. Fumarola je vlastně spojnicí zemského povrchu a zemského podloží a je doprovodným projevem vulkanismu. Fumaroly jsou přítomny tam, kde je hojný výskyt termálních pramenů a vlastně vypovídají o aktivní magmatické činnosti sopky. V případě Ischie jsou fumaroly (podle dostupných zdrojů) spojeny s Vezuvem. Kdo by si představoval, že zdejší lázně jsou podobné těm našim (nebo i maďarským termálům), bude velmi překvapen. Až do chvíle, než jsme se vypravili do Afroditiných zahrad, rozprostírajících se nad výběžkem St. Angelo ani já vlastně nevím, jestli mám psát o zahradách, nebo o termálních lázních. Zahrady, skály, stromy a bazény se ve stráni prolínají, tvoří mimořádné komplexy. Mezi tím vším bezpočet odpočívadel, lehátek, „občerstvovacích stanic“. Na to, v jak atraktivním prostředí se člověk nachází, není to občerstvování se ani moc drahé (bruscheta+velká sklenice lehkého vína + káva= 6 euro). Člověka tady tolik rozmazlí, že zapomene na reálný svět, ale i na to, že za vstup do tohoto kouzelného a kultivovaného světa minerálních koupelí v přírodě a s přístupem do moře zaplatil 25 euro (v sezóně ještě víc). Za týden, který jsem strávila na Ischii jsem dospěla k poznání, o které se ráda podělím:

• určitě se na Ischii chci ještě vrátit
• určitě na Ischii nepojedu, když budu pohybově výrazně omezená (těžko najdete hotel na rovince)
• určitě nevezmu sebou děti (do termálních bazénů nesmějí)
• určitě budu opět chtít do oblasti Poseidonových zahrad (je to tady skvělé na procházky, dobrý přístup k moři, do termálů)
• určitě budu chtít strávit alespoň jeden den v termálních lázních Negombo. Jsou tam nádherné bazény, úžasné kneippovy koupele, exotická zeleň, dobrý přístup k moři…