Řád na náhody nespoléhal

Karlovu Studánku vybudoval Řád německých rytířů v první polovině 18. století a léčivé prameny dodnes nesou jména velemistrů tohoto řádu: Maximiliánův pramen, Karlův pramen, Antonínův pramen, Vilémův pramen, Norbertův pramen.

Do lázní Karlova Studánka musí podle mě přijíždět všichni klienti buďto opakovaně nebo jsou v předstihu dobře instruováni o systému zdejší léčby. Jestli mám aktuální informaci, tak se klienti lázní Karlova Studánka až z 80% léčí pohybovými aktivitami. Léčí se tady totiž především nemoci dýchacího ústrojí, které potřebuje posilovat pomocí chůze na čerstvém a čistém vzduchu. Takzvaná severská chůze za pomoci speciálních holí je v lázních Karlova Studánka takovou samozřejmostí, jakou samozřejmostí je třeba v Karlových Varech popíjení léčivé vody před každým jídlem. V Karlově Studánce všichni rázují. Ti méně zdatní po třech vyznačených léčebných trasách (nejkratší měří asi 2km, nejdelší 6km), zdatnější se pouštějí do podstatně delších turistických túr. Chodit a dýchat, to je v Karlově Studánce zásadní cesta k nápravě dýchání. Klienti, kteří přicházejí do Karlovy Studánky poprvé, se ale musí pořádně naučit správná dechová cvičení. To proto, aby si lidé s nemocí dýchacího ústrojí osvojili základy a dokázali si pak pomocí dechových cvičení pomoct v krizi (třeba astmatický záchvat). Taková instruktáž se klientům vždy hodí i po odjezdu z lázní.

V lázních podkopává léčbu chůzí „televizní kultura“. Hodně klientů přijíždí do lázní se strašným zvykem sledovat televizní seriály a v „telemánii“ pokračují i v lázních. Podle paní Hany Mackové, vrchní fyzioterapeutky, klienti mnohem více času trávili na procházkových trasách v dobách, kdy pokoje nebyly vybaveny televizními přijímači. Jenomže, zlikvidujte lidem na pokojích televizi... Paní Hana Macková ví, o čem mluví. Má za 28 let praxe v lázních Karlova Studánka bohaté zkušenosti s vedením klientů ke všem formám pohybové aktivity. Důraz klade také na posilující cvičení v tělocvičně. Za tři-čtyři týdny pobytu v lázních se stane cvičení pro mnohé klienty každodenní samozřejmostí, bez které si neumějí už svůj život představit. Jiní ale vydrží doma po příjezdu z lázní cvičit pár týdnů a s disciplínou je, bohužel, konec. Když se po roce do lázní vrátí, fyzioterapeut musí vědět, jestli ve cvičení vytrvali a jestli může navázat na to, co je před rokem naučil. Minimálně sedmdesát procent klientů potřebuje opět základní výcvik. Cviky, které se naučili a které měli cvičit doma, si už nepamatují...

Klienti, kteří potřebují posílit dýchací ústrojí, mají předepsané inhalace. Systém inhalační léčby je v Karlově Studánce mimořádně rozpracovaný. Klienti inhalují především místní minerální vody, ale i Vincentku a v případě, že je třeba jemnější aerosol, inhalují se směsi pomocí ultrazvukových přístrojů. U mnoha klientů je třeba před inhalací - především v prvních dnech pobytu - vyčistit dýchací ústrojí, očistit sliznice horních cest dýchacích. Je to takzvané prolévání nosem speciální očistnou a léčivou směsí. Nezní to moc příjemně, ale klient se potřebuje dát do pořádku a lze si na to zvyknout. Okolí Karlovy Studánky je také bohaté na výskyt rašeliny a tak se nemoci dýchacích cest léčí i pomocí rašelinových zábalů. Dodržují se teploty zábalů (46°C) a kromě efektu prohřátí dýchacích cest rašelinový zábal zvyšuje imunitu klienta a má i efekt analgetický, zlepšuje pohyblivost klienta. V Karlově Studánce se díky výskytu dobré léčivé minerální vody a výskytu rašeliny pustili i do léčby pohybového ústrojí a léčby následků onkologické léčby. Hlavně lékař Jozef Penjak (je zde nový, předtím pracoval jako chirurg v ostravské nemocnici) chce položit důraz na léčbu pohybového ústrojí a také na zvýšení využívání lázní v takzvané mimosezóně. „Právě v zimě je v Karlově Studánce pro nemocné s dýchacími potížemi nejstabilnější počasí. Teplotní výkyvy a výkyvy vlhkosti v ovzduší nejsou tak velké jako je tomu v letním období. Zimy v Karlově Studánce se klienti bojí zbytečně. K efektu léčby napomáhá mírný běžecký sport. Spousta klientů je velmi překvapena, když ani po týdnu – při přiměřené námaze, při které se zpotí – nemají potřebu vyměnit v koupelně ručníky, protože zůstaly přes řádné používání čisté. Takové máme tady čisté ovzduší,“ s nadšením argumentuje efektivnost pobytu v Karlově Studánce v zimních měsících doktor Penjak.

Léčivé klima lázní je podmíněno horami i širokými lesními komplexy v okolí. Les má tady význam nejen jako továrna na O2 nebo záporné ionty, ale brání také proudění vzduchu a společně s hřebeny hor také nepříjemným severozápadním větrům. Zdejší nadmořská výška 800 m n.m. je zpravidla vyšší, než jaká bývá výška inverzní vzduchové hmoty. Klima pomáhají vytvářet i horské potoky. Klimatickou jedinečnost lázní využívají lidé s problémy dýchacího ústrojí, s oslabenou imunitou a dokonce lidé po vážných onkologických léčbách. Lázně jsou součástí přes 1000km čtverečních velkého lesního území, zasahujícího do okolí Pradědu.

Víte, že se na dnešním území Jeseníků rozkládalo moře, na jehož dně byla intenzivní vulkanická činnost a tak je okolí Karlovy Studánky bohatým nalezištěm rud? Ta se těžila už nejpozději v 16. století a to německými osídlenci. Osídlenci byli vlastně prvními „lázeňskými pacienty“. Objevili lesní prameny vody, která měla úplně jinou chuť než obyčejná voda a vyzkoušeli ji ke koupelím. Postupně založili jakési primitivní lázně. Vany s vodou ohřívali železnou struskou z hutí po celá desetiletí. Do lázní se železná horká struska vozila několikrát denně z Hubertovských hutí v takzvaném pekelném stroji a vhazovala se do van s minerální vodou. Když se v hutích nepracovalo, ohřívala se voda ponořenými horkými železnými dílci – rozžhavovaly se nad ohništěm. Až koncem 19. století se k ohřívání minerální vody začala využívat horká pára.

Atraktivitu lázní Karlova Studánka dnes zvyšuje fakt, že

- každý pokoj (jedno a dvoulůžkové pokoje) má vlastní sociální moderní zařízení

- vyrostl nový bazénový komplex s wellness centrem a teplým bazénem (slouží pouze odpoledne, dopoledne je využíván k rehabilitaci klientů lázní). Veřejnosti je bazén s wellness centrem přístupný minimálně do 21.00 hod. Cena za 2 hodiny je pro dospělou osobu 250 Kč, pro dítě od 3 do 10 let 150 Kč. Děti do 3 let mají vstup zdarma.

- blízko je Ještěd, kam se pohodlnější návštěvníci mohou vyvézt a zpátky se vrátit pěšky, zdatnější jedinci to bez problémů zvládnou tam i zpět sami.

- nedaleko je přečerpávací elektrárna Dlouhé Stráně, vybudovaná v 80. letech 20. století a je unikátním dílem svého druhu u nás. Právě tady je navíc vybudována síť digitálních seismologických stanic. Sledování seismické aktivity je prováděno v rámci společného mezinárodního projektu s italským institutem v Římě. Jedna stanice je umístěna přímo na dně hráze spodní nádrže.

Fakt, že Řád německých rytířů investoval po dvě stě let své peníze právě do vybudování Karlovy Studánky, nemůže být náhoda. Řád na náhody nespoléhal. Prameny nechal zkoumat už v roce 1780 nejmladší syn Marie Terezie – Maximilián II. František, který byl velemistrem řádu od roku 1780 do roku 1801. Řád totiž vlastnil hrad Sovinec a tam vyrostl i seminář pro kněžský dorost. Název Karlova Studánka dostaly lázně v roce 1803. Nejdřív ale nesly německý název Karlsbrunn (Karlova Studánka) a to po vojevůdci Karlovi, bratrovi rakouského císaře Františka II. a vnukovi císařovny Marie Terezie. Aktivity řádu ustaly v roce 1939, kdy Řád německých rytířů zrušil Hitler – kvalifikoval Řád jako nepřátelský k Říši – a už nebyl nikdy obnoven. Nemohu nezmínit, že po roce 1989 vznesl Řád německých rytířů na Karlovu Studánku restituční nároky. Ty stáhl až v momentě, kdy se celá kauza dostala k mezinárodnímu soudu do Haagu.