Římské lázně na Slovensku

Když v Rajeckých Teplicích avizovali výstavbu venkovních bazénů, pochybovala jsem o správnosti tohoto kroku. Vždyť všude kolem je taková nabídka termálních venkovních bazénů...

Devět let jsem žila v přesvědčení, že lázně Rajecké Teplice mají obrovské krásné bazény, které bohatě stačí pokrýt poptávku hostů ubytovaných, i hostů, kteří se chtějí pouze vykoupat. Přece 357 metrů čtverečních vnitřních bazénů horké vody je plocha, jakou kde-kdo nemá. Co by Pražané za takové bazény dali, kdyby je měli doma... Nemají a tak jezdí do Rajeckých Teplic. V mém okolí neznám nikoho, kdo by alespoň neslyšel o Aphroditě a o jejích bazénech, o jejích službách. Nořit se do horké vody, pak odpočinek na pohodlném lehátku (nemusí se o něj bojovat, lehátek je dostatek), dopřát si u dobře vybaveného baru dobré pití, lehký salát nebo kávu. Koutek se stolečky je umístěný hned u prosklených oken s výhledem do okolního parku. Lze tady bez problémů strávit celý den. A když si ještě přikoupíte vstup do saunového světa, nějakou tu masáž, tak je málo i celý den. Patřím k nadšencům, kteří si bazény a procedury v lázeňském domě Aphrodita zamilovali, takže pochopte, prosím, moji spokojenost s vnitřními bazény a pochopte, prosím, mou nechápavost a nedůvěru k výstavbě venkovních bazénů. Bála jsem se, že přijdu o jistou intimitu ve známém prostředí. Vždyť záměrem lázní je vnitřní bazény propojit s venkovními a to znamená zvýšený provoz návštěvníků...

Celý tento rok jsem při každé návštěvě Rajeckých Teplic drze zvenčí nahlížela škvírami ve zdi na rodící se bazény. Ze zahlédnutí vím už půl roku, že jsou vykládané modrou mozaikou. Ta mě mátla také. Proč použili na venkovní bazény mozaiku, když vnitřní bazény jsou nerezové... Nedávno se venkovní bazény v Rajeckých Teplicích kolaudovaly a já už vím o celé výstavbě bazénů všechno. Tedy téměř všechno. Veřejnosti je zatím přístupná jen první část, první bazény, do kterých lze projít z těch „mých“ vnitřních bazénů. Stojím v bundě a botách opatřených čistými návleky s nosem přilepeným na velkém okně a dívám se poprvé na venkovní bazény: uprostřed prvního teplého bazénu římský altán, na podlaze bazénu zlatou mozaikou vykládaná římská zlatá hvězda, dno vedlejšího 50-ti metrového plaveckého bazénu si s prvním bazénem nijak nezadá. A na celé ploše bazénového komplexu se rýsují další překvapení. Honem do plavek... Venku je sice už listopadové pochmurno, drobně mrholí a chlad zalézá pod plavky, ale na koupání se ve venkovních horkých bazénech je právě ten podzimní chlad nejlepší. Horkou vodu přece v létě neoceníte, to vám musí pršet, nebo ještě lépe sněžit na hlavu, abyste pochopili kouzlo koupání se v horké vodě na svěžím povětří. Pokud jsem se s nosem přilepeným na skle obdivně dívala na člověkem 21. století objevenou a realizovanou antiku, tak při plavání pod antickými sloupy se dostávám do jiného světa, než je ten, ve kterém žiju. No, počítejte tempa, dýchejte do vody, když nad vámi stojí na vysokých mramorových sloupech po jedné straně mramoroví andělé s troubami a po druhé straně mramoroví okřídlení lvi... Tady by i plavec olympionik zapomněl na rekordy a plaval by jako paní radová: hlava zdvižená nad hladinu, aby si nezmáčel vlasy. Pardon, aby viděl všechny anděly, všechny bájné lvy a zjistil, jestli jsou ty antické krásky na další řadě antických sloupů opravdu jedna jako druhá.

Mám potřebu ještě jednou zdůraznit, že to, co vidím a o čem píšu, je pouze první část areálu, na dokončení kterého se pilně pracuje. Za provizorním plotem zůstávají oku návštěvníka ukryté a dodělávají se další bazény a vířivky, letní i zimní restaurace, kavárna s vyhlídkou... Bylo to nezbytné se tolik „rozmáchnout“ a vystavět za Aphroditou nové venkovní velké římské lázně?, ptám se otevřeně pana Petra Lališe, ředitele balneoprovozu. „ Venkovní bazény jsou pro nás opravdu nezbytné. Pociťovali jsme jejich absenci hlavně v létě, kdy měli hosté potřebu pobýt ve vodě na čerstvém vzduchu. Právě kvůli letním hostům jsme udělali dobrý plavecký bazén. Teplota vody v něm nebude přesahovat v létě 27-28°C. V zimě je ten bazén také dobrý, kdo si chce pořádně zaplavat, může, teplota vody je momentálně 27°C. A jestli to majitelé nepřehnali s celkovou pompézností staveb, dotvořenými antickou výzdobou? Dělali to proto, aby se naši hosté dostali pobytem u nás opravdu do jiného světa. Přece jste sama vyzkoušela, že to funguje, že na lidi působí, když se ocitnou v prostředí jiném, než je to, které znají. My jim takové místo k relaxaci nabízíme“.

Postavit lázeňský dům Aphrodita ve stylu, v jakém jej postavili, chtělo hodně odvahy. Díky tomu ale splňuje Aphrodita i po devíti letech provozu kriteria i té nejnáročnější klientely (Rajecké Teplice se už těší i přízni bohaté ruské klientely). Nelze pochybovat, že se stejnou odezvou se setkají i římské venkovní lázně. Odvaha lázním nechybí ani pokud jde o služby. Lázně asi před pěti lety otevřely centrum „Beauty Aphrodita“, které zpočátku docela těžko hledalo svoji klientelu. Jako by ale v posledních dvou letech mávnul čarovným proutkem. Původní beauty centrum prošlo několika odvážnými zásahy (dva vacuwelly přesunuli do vedlejšího fitness centra, ze dvou solárií zůstalo jen jedno a místo dostalo ošetření na špičkové úrovni jako je: LPG (investice asi milion Kč), tělové a obličejové ošetření mezotransdukční metodou (60 minut = 70 euro ošetření těla, 60 minut = 60 euro ošetření obličeje), investice asi milion Kč. Že nevíte, co je to mezotransdukční metoda? Zjednodušeně řečeno se jedná o metodu, která umožňuje aktivním látkám (sofistikovaná séra) pronikat do hlubších partií pokožky a zpevňovat ji. Hledat svoji vlastní cestu, odlišovat se a nebát se jít i do věcí, před nimiž jiní zůstanou stát. Klient totiž pozná, jestli to s ním myslíte vážně, nebo jste pouhý „spekulant“. Kdo investuje do rozvoje a do služeb takové prostředky jako lázně Rajecké Teplice, na tak tenkou strunu rozhodně nehraje.