Spánková medicína už několik let ví o souvislosti délky spánku a kardiovaskulárního onemocnění. Srdci škodí krátký spánek, ale i dlouhé vyspávání. Podle dlouholetého pozorování profesora Karla Šonky, vedoucího Spánkové laboratoře největší Neurologické kliniky v Praze (1.FN, Karlovo náměstí), je pro člověka optimální, když jeho noční spánek trvá sedm hodin.
Jak to je, pane profesore, se spánkem a jeho dopadem na zdraví našeho kardiovaskulárního systému?Na velkých epidemiologických studiích se ukázalo, že opravdu existuje souvislost mezi výskytem kardiovaskulárních onemocnění (vysoký krevní tlak, ischemická choroba srdeční, cévní onemocnění mozku). Ukázala se souvislost mezi délkou spánku a výskytem těchto chorob. Kdo spí krátce, nese větší riziko, že bude trpět kardiovaskulárními chorobami a také naopak. Kdo spí příliš dlouho, má také toto riziko zvýšené.
Jak to, že i delší spánek je rizikový?To jsme si dokázali vysvětlit výskytem spánkové apnoe. Nás spíš překvapilo, že i krátký spánek má negativní vliv na kardiovaskulární systém.
Jak se tedy nedostatečný spánek promítne do kardiovaskulárního onemocnění?Když spánku není dostatečné množství delší dobu, rozvinou se některé parametry zánětu. Zánětem se nemyslí bakteriální zánět, ale jedná se o známky sterilního zánětu cévní výstelky a jsou tady některé biochemické parametry, které způsobí riziko infarktu. Při několikaletém špatném spánku pak dojde také k většímu rozvoji ateriosklerózy.
To je tedy nová dimenze pohledu na nemoci kardiovaskulárního sytému. Budeme si zřejmě víc hlídat spánek…Lze to tvrdit. Studie, které odhalily uvedenou souvislost, pracovaly se vzorkem několika desetitisíc lidí. A ti byli pečlivě sledováni.