Melatonin je spánkový hormon, ukazuje se ale, že jako antioxidant může zpomalovat stárnutí a dokonce zabraňovat růstu určitého druhu nádorových buněk.
Zatímco si v blízké i daleké cizině můžete spánkový hormon běžně koupit a nikdo se vás na nic neptá, v Česku je nedostupný. Ve slovenských lékárnách například stojí krabička 400,- Sk. Je docela paradoxní, že melatonin prodává na Slovensku česká firma a to jako potravinový doplněk, nikoliv jako lék. Potravní doplněk prodávaný v lékárnách přitom neprochází přísným řízením Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Stačí důkaz o nezávadnosti, podobně jako je tomu u multivitaminů nebo stopových minerálů. S takovým zařazením melatoninu Státní ústav pro kontrolu léčiv ČR nesouhlasí.
Příznivé vlastnostiOdborníci na spánek tvrdí, že melatonin pomáhá u těch forem nespavosti, kde je narušena synchronizace vnitřního řízení denního rytmu a astronomického času. Melatonin ale působí jako hypnotikum a může pomáhat i u jiných forem nespavosti. Lidský organismus je řízen vnitřními hodinami, naprogramovanými na běžných 24 hodin. V těch 24 hodinách je pevný prostor na spánek a to díky hormonu melatonin. Melatonin produkuje epifýza (viz. rozhovor s prof. Starkou na str. 6-10). Když se hladina hormonu melatonin zvýší, tělo dostává z mozku signál, že má jít spát. Melatonin se tvoří ve tmě ale po předchozí bdělosti a to při dostatečném osvětlení. Pokud pokyny svého mozku neuposlechneme a přemáháme spánek, nemůžeme být výkonní. Jelikož náš organismus tedy řídí světlo, je toto řízení výrazně efektivnější v létě. V létě je světla dostatek a hlavně je to světlo přirozené. S usínáním máme proto větší problémy v zimě. V zimě nedostává naše tělo výrazný signál o zvýšené hladině melatoninu, proto se v zimě projevují u lidí poruchy spánku častěji. Melatonin ale u nás není k dispozici v žádné formě. Tedy ani na lékařský předpis.
Pochybnosti o melatoninuMelatonin budí nevraživost u svých odpůrců pravděpodobně proto, že je doporučován hlavně ve Spojených státech jako jakýsi všelék, či lék mládí. Skeptická část odborné veřejnosti zdůrazňuje schopnost melatoninu měnit hladiny některých hormonů a v důsledku toho i fyziologických procesů. Melatonin ovlivňuje hlavně prolaktin ale také růstový hormon a luteizační hormon. Prolaktin stimuluje růst prsní žlázy, tlumí vyzrávání vajíčka ve vaječníku a tím i možnost oplodnění. Také tlumí imunitní reakce. Luteizační hormon řídí činnost pohlavních žláz - působí ve vaječnících na žluté tělísko a na tvorbu hormonů gestagenů. U mužů zase ovlivňuje tvorbu testosteronu. Pokud jde o růstový hormon, ten ovlivňuje růst a metabolismus. Při užívání melatoninu se vyskytlo i zrychlení srdeční činnosti, svědění kůže nebo pokles tělesné teploty. Závažnější jsou zmíněné hormonální změny a také autoimunitní hepatitida – zánět jater způsobený tvorbou vlastních protilátek a snížení citlivosti na inzulín.