„Hypertenze je závažná svými komplikacemi. Jsou to cévní mozkové příhody, infarkt myokardu, srdeční selhání, ledvinné selhání,“ varuje docentka Renata Cífková, přednostka Pracoviště preventivní kardiologie pražského IKEM.
Co je to vysoký krevní tlak a jaká je jeho zhoubnost, nám lékaři a odborníci na výživu vysvětlují neustále. Myslíme si tedy, že podstatu hypertenze ovládáme. Omyl. Dokazuje to i náš rozhovor s docentkou Renatou Cífkovou, přednostkou Centra preventivní kardiologie z pražského IKEM.
Co to tedy je vysoký krevní tlak, paní docentko?Hypertenze je dnes definována jako opakovaně naměřené hodnoty krevního tlaku vyšší než 140/90. Po dobu mé medicínské praxe se již ale uvedená hranice mění. Když jsem jako lékařka začínala, byla hypertenze definována jako opakovaně naměřené hodnoty krevního tlaku vyšší než 160/95. Snížení hranice vychází z epidemiologických dat, která ukazují, že riziko všech komplikací spojených s krevním tlakem, narůstá kontinuálně. My dnes víme, že systolický krevní tlak má závažnější vypovídající hodnotu než tlak diastolický. Je to paradox, protože ještě v polovině devadesátých let řada definic hypertenze a kriterií pro zařazení pacienta do velkých klinických studií byla postavena právě na hodnotě diastolického krevního tlaku. O následném riziku hypertenze tedy rozhoduje systolický krevní tlak. Hranice 140/90 je relativně arbitrální: čím je hodnota nižší, tím lepší prognóza. Neplatí to ale absolutně… nulové hodnoty krevního tlaku nejsou slučitelné se životem, ale od hranice 115 systolického tlaku zdravotní riziko narůstá.
U každého člověka je tedy cílová optimální hodnota jiná?Cílová hodnota bývá definována jako hodnota krevního tlaku nižší než 140/90. Pro některé skupiny velmi rizikových pacientů – například diabetici – je cílová hodnota nižší, je to 130/85. Uvedenou hodnotu jsme si nevymysleli. Je doložena velkými klinickými studiemi, které ukazují, že když se dosáhnou nižší hodnoty krevního tlaku, je dlouhodobá prognóza pacienta lepší.
Jak vlastně poznám, že mám vysoký krevní tlak?To nepoznáte. Největší zradou a zákeřností hypertenze je, že nebolí a není ani obvykle spojena se žádnými subjektivními příznaky. Naprostá většina lidí trpících hypertenzí nevnímá, jestli má tlak 180/100 nebo 120/80. První symptom hypertenze může být tedy i katastrofa v podobě mozkové mrtvice, nebo srdečního infarktu.
Tedy žádné bušení srdce nebo bolesti hlavy?To jsou naprosto nespecifické příznaky, které se vůbec nemusí objevit. Jedinou cestou, jak zjistit hypertenzi, je krevní tlak cíleně měřit při všech možných příležitostech. Zejména u lidí nad 45 let. Výskyt hypertenze totiž významně stoupá s věkem a u nás postihuje asi jednu třetinu populace věku 25-64 let. Ve věku nad 50 let trpí hypertenzí více než 50 procent naší populace.