Reklama
Vládnou nám bakterie - autor: Marta Csontosová

Člověk se střevním onemocněním má - ve srovnání se zdravým člověkem - významně změněné složení střevní mikroflóry, říká prof. Helena Tlaskalová z Mikrobiologického ústavu Akademie věd. Profesorka Tlaskalová se zabývá vlivem mikroflóry na zdraví člověka od roku 1964.

Vládnou nám bakterie

Úloha probiotik nebývale narůstá. Podle profesorky Heleny Tlaskalové zájem veřejnosti o probiotika vyvolal zájem medicíny o střevní bakterie, kterým odborníci lépe rozumí díky moderním postupům molekulární biologie a možnostem analyzovat všechny bakterie. Nejen ty, kterými je osídlen člověk, ale i bakteriím kolem nás, tedy bakteriím v půdě, v oceánech, na planetě. Problematika baktérií plní obsah nejlepších vědeckých časopisů.

Co si medicína slibuje od porozumění bakteriím, paní profesorko?

Víru v nové léčebné metody za pomoci bakterií. Zjistilo se totiž, že u nemocných lidí se mění i složení střevní mikroflóry. To složení je tak významné, že vyvolalo dojem, že bakterie hrají rozhodující roli při vzniku střevních nemocí. Tento zájem vyústil v hledání cesty, jak poznatky využít. Když bylo v roce 2000 popsáno složení genů lidského těla nastalo nadšení, že si budeme vědět poradit s nemocemi. To se nepotvrdilo, genotyp člověka jen tak ovlivnit nelze. Zdá se, že bakterie z prostředí – jídlo, vzduch – mohou mít vliv na vznik nemocí. Výživu člověka, vzduch, životní styl můžeme ovlivnit. Genotyp ne.

Proto ta vlna zájmu medicíny o probiotika…

Ano. Jednou z cest, jak ovlivnit zdraví, je podávání probiotik, což jsou neškodné bakterie, izolované z lidí, ale i ze zvířat. Moje spolupracovnice, doktorka Lodinová například zjistila, že existují bakterie, které pomáhají u dětí se střevními problémy. Výzkumy směřují zejména ke snaze využít probiotika k prevenci. Nejlepší výsledky se dosáhly v ulcerózní kolitidy (vředové onemocnění střeva), zde probiotika pomáhají hlavně prodloužit období klidu. Dobré je, že probiotiky lze nahradit klasickou chemickou léčbu.

Je možné hovořit o účinných a méně účinných probiotických preparátech?

Nelze a řeknu proč. Aby se mohlo o preparátu říct, že opravdu pomáhá, musí tomu předcházet obrovská zaslepená klinická studie (část pacientů užívá placebo, část vyvíjený lék a nikdo z nich neví, jestli užívá lék nebo placebo). Taková studie je velmi nákladná, mohou si ji dovolit pouze bohaté farmaceutické firmy. Probiotika vyrábějí většinou firmy produkující potravinové doplňky a ty si takové studie dovolit nemohou. Studií o probiotikách je mnohem méně, než studií o chemických lécích.

Působí probiotika i na jiné choroby než na nemocná střeva?

Prokázáno je působení v paučitidy, to je stav, kdy jsou nespecifické střevní záněty ve velmi aktivním stavu (stav, kdy je nezbytné udělat resekci střeva a nahradit kus střeva jakousi kapsou) a probiotika zabraňují zánětům. Probiotika dobře působí v případě průjmů, vyvolaných antibiotiky. Doporučuje se brát probiotika už v době, kdy užíváme antibiotika.

Poradí si probiotika i s lepkem?

To se zkouší. Důkaz nemáme, zatím probiotiky není možné nahradit bezlepkovou dietu. Doporučuje se pacientům s celiakií (intolerance k lepku) brát probiotika, ale nemusí účinkovat.

A poradí si probiotika s mléčným cukrem?

Ještě jsem nezaznamenala, aby se to doporučovalo.

Je správné brát probiotika preventivně, nebo trvale?

Je fajn užívat probiotika v přírodní formě (kysané zelí, jogurty obohacené o probiotickou kultúru). Probiotika s obsahem 10 na desátou účinných baktérií v jedné tobolce přípravku užíváme v případě antibiotik, nebo když očekáváme, že se dostaneme do prostředí rizikového. Osobně jsem preventivně brala probiotika před cestou do Indie.

Když se vy osobně zabýváte vlivy mikroflóry na imunitu člověka od roku 1964, to musíte mít radost z nárůstu zájmu medicíny o vliv mikrobů na imunitu.

Mám z toho ohromnou radost. Dokonce jsme dostali pozvání do evropského projektu: Vzájemná interakce organizmu s nepatogenními mikroby. Díky tomuto projektu jsme jeli do Číny a byla jsem přítomna historickému okamžiku, kdy se na kongresu oznámilo bakteriální složení organizmu zdravého člověka.

Údajně existuje vzájemný vztah střevní mikroflóry a psychiky.

Poznatky existují, ale jsou postaveny pouze na pokusech se zvířaty porozenými a chovanými ve sterilním prostředí a pak osazenými bakteriemi nemocných lidí. Změny chování takto zkoumaných myší jsou evidentní. Některé myši se začnou chovat depresivně, jiné jsou agresivní nebo apatické. Klinické studie zatím u nás nejsou. Přiznávám, že pátrám po studii, která uvádí výsledky výzkumu skupiny lidí kterým podávali jogurt obohacený probiotiky a skupiny lidí, kterým podávali pouze mléčné pozadí těchto jogurtů. Lidi požívající jogurty s probiotickou kulturou měli méně depresivních projevů.

Má technologické zpracování potravin vliv na střevní mikroflóru?

Samozřejmě, na složení mikroflóry má vliv to, co jíme. Velmi se diskutuje o vlivu technologie zpracování potravin. Třeba jaký má vliv na mikroflóru „čerstvé“ mléko, které vydrží 14 dní.

Jaké nemoci ještě podle vašich poznatků způsobuje špatná střevní mikroflóra?

Třeba na endokrinologické problémy, na diabetes, obezitu... Je podle mne vždy zajímavější pátrat po důvodu zdravotních problémů, než následně hledat drahá řešení.

 
PŘÍLOHY
Reklama
Reklama
Reklama

TOPlist