O feminizmu, emancipaci a roli ženy v dnešním světě jsme si povídaly s herečkou Chantal Poullain.
Působí jako nezávislá, silná a emancipovaná žena, která se dobře cítí v bouřlivé společnosti. Na druhé straně se angažuje v pomoci dětem. Má svoji nadaci. Kdo je vlastně herečka Chantal Poullain?
Paní Chantal, jaký je váš pohled na feminizmus?Feministkou nejsem. Jsem samozřejmě emancipovaná žena, musím být emancipovanou ženou. Jsem sama s dítětem a život mě tlačí do emancipace. Slovo feminizmus nemám moc ráda i když... feminizmus dělal a dělá pro ženy hodně dobrého. Ale feministkou nejsem. Naopak, jsem člověk, který si přeje mít vedle sebe silného muže, o kterého se mohu opřít a na kterého je spolehnutí. Přeji si mít vedle sebe partnera, ale ne majitele, který by mě bral jako svůj majetek. Věřím na velkou lásku, ale ne na to, že v partnerství jeden druhému patří.
Dnešní doba ale hodně stírá rozdíly mezi mužskou a ženskou rolí v životě...To mě právě štve. Mrzí mě, že se zapomíná na základní otázku “proč jsme vlastně na světě,“ proč je na světě muž a proč je na světě žena. Vždyť mezi mužem a ženou je velký rozdíl. Žena je na světě především proto, aby měla děti a aby o ně pečovala. To je její největší poslání. Úlohou muže na světě je, aby ženu a děti ochraňoval. Bez muže ale žena nemůže mít dítě - vědci mi toto tvrzení prominou. Žena a muž mají žít spolu, jsou to dva póly jednoho světa. Neznamená to, že jeden patří druhému, muž a žena se pouze potřebují a doplňují. Feminizmus? Ne, ne, ne... Naopak. Já si někdy říkám, že je škoda, že jsem se nenarodila před sto lety.
Myslíte, že tehdejší život by vám lépe vyhovoval?Ten život by možná nebyl hezčí a lepší, ale ženy byly více ženy a muži by byli více muži. V dnešní době mi to chybí. Ženy už vzaly na sebe takovou tíhu světa, že bez kalhot a bagančat to nezvládají... Pouštějí se totiž do řešení věcí, které je nezbytné udělat, a to je nutí chovat se jako muži. Ženy musejí zvládnout v životě všechno. Muži se více a více nechají v životě vozit a vyhovuje jim, že ženská všechno udělá.
To ale mluvíme o základních primitivních věcech. Žena má dnes přece možnost žít život jaký chce...Žena má také samozřejmě možnost rozvinout své schopnosti, nikdo jí neklade do cesty žádné překážky. Může pracovat na jakém chce postu, vzdělávat se v každém směru. Statistiky ale ukazují, že pracovat sice může jako chlap, ale stále je to muž, kdo za stejnou práci bere více peněz. Možnosti pro ženu tady jsou, ale platí za ně ztrátou svého ženství. Mně také někdy vyhovuje, že jsem samostatná a nikdo mi neříká, co a jak mám dělat, ale... moc mi chybí být opravdovou ženou. Chybí mi, že nemám možnost být ženou.