Střevo a deprese?

Ve státním stomatologickém ústavu probíhá studie velkého vzorku pacientů s alergií na rtuť: pacientům nahradí amalgamové plomby. Navíc jim budou aplikovány - pro zbavení organismu rtuti - vysoké dávky vitaminu C a selenu.

Pokud má člověk alergii na něco tak závažného jako je olovo - ale i na jiné látky - mnohem dřív se jeho organismus opotřebovává.

Také vám škodí, ale nemusíte o tom vědět. Rtuť se vypařuje do mozku a pomalu si mozek otravujeme. Přitom ještě to olovo po malých částečkách polykáme... Někdy jde o pomalé procesy a otrava organismu je skrytá, při alergiích je tento proces rychlejší a výsledkem jsou různé autoimunní nemoci. Navíc se ukazuje, že je to právě olovo v plombách matek, které z velké míry způsobuje dětský autismus. Musím poznamenat, že se přirozeně nejedná pouze o amalgamové plomby, ale i o práci v prostředí s vysokým výskytem zdraví nebezpečných látek. Dělal se například výzkum odumřelých lidských plodů, z něhož vyplynulo, že tyto plody měly v sobě vysoký obsah rtuti.

Ano, náš obor si začíná všímat člověka od prenatálního stadia až po jeho stáří. Určitě by každý specialista mohl do svého oboru včlenit metody, s nimiž pracuje medicína proti stárnutí. Jsou to totiž nejnovější vědecké poznatky a ty už lze téměř běžně do klinické medicíny začlenit. Jsem přesvědčena, že se bude klinická medicína našim směrem opravdu zanedlouho ubírat. Snad každého přece zajímá, jak je geneticky vybaven a k čemu je disponován.

To je pravda, s genetickými informacemi o člověku se musí pracovat citlivě. Na druhé straně nám ale genetika umožňuje chovat se tak, abychom zamezili genům se v plné míře projevit (viz rozhovor s prof. Hyánkem v čísle 20, str.8-13 našeho magazínu, pozn. redakce). Při predispozici k rakovině prostaty může muž dělat kroky, kterými propuknutí nemoci zabrání. Dnes je to už možné.

U nás jsou genetické laboratoře, ale velmi úzce specializované. Nedělají ucelený screening. Pracují tak, jak naše medicína. Každý se specializuje na něco, ale ucelený medicínský pohled na zdravotní stav člověka, nedělá nikdo. Naše pracoviště posílá odebraný materiál, tedy vzorky DNA - snímáme je z vnitřní strany pusy, a to jemným štětečkem - na rozbor do genetické laboratoře ve Vídni.

Ano. Trváme na tom, že člověka je nezbytné sledovat komplexně. Ale i genetika dokáže sledovat zvlášť ženy, muže, kardiovaskulární dispozice, sklon k osteoporóze, analyzuje oblast zánětů. Ale pak je výsledek testů komplexní.

Skrytý tichý zánět o kterém nevíme, nebo chronický zánět o kterém víme, velmi souvisí se stárnutím organismu. Zánět predisponuje k řadě nemocí. Především k degenerativním nemocem, ale i k Alzheimerově nemoci, Parkinsonově nemoci, k artritidám ale i ke kardiovaskulárním chorobám...

Ano, kdekoliv v těle. Vše je dáno tím, že máme v organismu proti sobě dvě skupiny markrů: markry s účinkem protizánětlivým a markry, které zánět vyvolávají. Ty markry by měly být v organismu vyvážené, protože pro-zánětlivé markry zase ovlivňují srážlivost krve, jestli se nám zužují nebo rozšiřují cévy. Dnešní životní styl a způsob stravování způsobil, že poměr těchto markrů je někdy i 20:1 v neprospěch protizánětlivých markrů.